3 D kinematografie v kameramanské praxi

Abstract

Technologie natáčení a reprodukce 3D filmů se dostává díky pokročilé digitalizaci kinematografie do další vývojové etapy. Integrace nových výrobních postupů s sebou nese dramatický posun v práci kameramana, který dosud z velké části zodpovídal za finální obrazovou složku filmového díla. Ve své práci stručně shrnu historii 3D kinematografie, jež je úzce spjata s počátky filmu vůbec. Představím základní principy a předpoklady pro tvorbu stereoskopického pohyblivého obrazu, dále popíši současné možnosti technologických postupů v oblasti záznamu 3D filmů a videa v profesionálních i domácích podmínkách a poukážu na problematiku digitální přípravy a postprodukce. Vedle technologických principů bych se rád zaměřil na klíčové body práce kameramana na 3D projektech ? odlišnosti filmové řeči, trikové záběry (chroma key, motion capture, 3D imaging apod.) a úlohu hlavního kameramana při přípravách a dokončovacích pracích.

Osnova:

1)základní principy stereoskopie 2)historie stereoskopického snímání, metody používané v minulosti 3)rozšíření metod a možností snímání 3D obrazu v současnosti 4)rozlišení problematiky snímání a reprodukce 3D obrazu pro kino a TV 5)úloha kameramana, odlišnosti od tradiční filmové řeči 6)změny v zodpovědnosti za finální vizuální podobu filmu 7)přípravy a postprodukce 3D AV díla z pohledu kameramana 8)natáčení 3D v domácích podmínkách 9)závěr: zamyšlení nad úlohou 3D efektu v rámci historie kinematografie a AV děl

Zdroje:

Petr Páta, ČVUT Galli 3D Vladimír Smutný, AČK Jiří Myslík, AČK Antonín Weiser, AČK American Cinematographer magazine internet