Krajina jako narativní prvek ve filmové moderně

Abstract

Mým hlavním zájmem je krajina jako dominantní prvek prostoru, jako část scény, a proto jsem si jí vybral jako téma pro tuto práci. V úvodu se zabývám obrazem obecně a jeho místem v narraci. Obraz je základním pilířem filmové řeči, ale ve vícerých případech jeho potenciál vizuality neni naplněn. Historický vývoj struktury narrace byl však v úzké součinnosti s výstavbou obrazu, který vytváří filmový prostor, a tak obraz v některých vyjímečných dílech naplnil své možnosti. V další části text nabízí stručný přehled o historii filmu z hlediska využívání krajiny, zejména období modernismu, které je nejodvážnější a nejbohatší v hledáni možnosti a vývoji filmového umění. Asi nejjedinečnějším místem nejen v moderně, ale i celé filmové historii je Tarkovského Zóna, proto tento prostor bude hlavním tématem této práce. První část následujícího textu představuje specifický přístup Tarkovského k filmovému obrazu a jeho propojení s ortodoxním porozuměním ikony, a potom se pokusím o analýzu a pochopení Zóny.