Foucaltovo pojetí diskursu a dokumentárn í film

Abstract

Práce porovnává způsoby vylučování, tak je popsal Michel Foucault se způsoby vylučování diskursu, které používá dokumentární film. Jedná se o základní tři druhy "tabu předmětu", "rituál okolnosti" a "privilegované nebo výhradní právo subjektu". Obecně je projednán dokumentární film jako společenská instituce a předmět společenského diskursu. Jádrem práce je způsob vzniku dokumentárního filmu. Na proces natáčení a na proces následného střihu je pohlíženo jako na momenty určitého vylučování témat a promluv (abych něco ukázal, musím ostatní zakrýt). Dokumentární film se ukazuje prostředí, které svůj výběr nerealizuje podle mocenských pozic hegemonických diskursů, protože je jištěn náhodou a přemýšlením skrze záběry, které jsou jištěny skutečným světem, nikoli řádem slov. Nejcitelnějším diskursivním tlakem, kterým je dokumentární film omezován, je společenské vnímání (skrze instituce i běžnou řeč), které je zas naopak jeho nutnou podmínkou existence.