Obraz nepřítele v budovatelské dramatice

Abstract

Tato práce se zaměřuje na záporné postavy v žánru výrobního dramatu a dramatu z prostředí vesnice z let 1948?1953. Obsah i forma budovatelského dramatu byly svázány přísnými normami, které byly uměle vytvořeny, aby drama šířilo komunistickou ideologii a stalo se nástrojem převýchovy občanů ČSR. Témata budovatelského dramatu byla úzce svázána s politickými kampaněmi, což vedlo k jejich proměnám v čase. Je zajímavé sledovat tento vývoj, ve kterém se ve stejnou dobu objevovaly hry se stejnými tématy, stejnou intenzitou motivu třídního boje a pranýřující stejný typ nepřítele. Kromě rozdělení postav do tematicky podobných skupin, jejich popisu a příkladů z dramat, jsem značnou část této práce věnovala i historii a popisu dramatických žánrů té doby. Tento postup se ukázal jako nezbytný k vytvoření kontextu nutného k pochopení vývoje postav a zostřujícího se třídního boje. Tato bakalářská práce mapuje vývoj poměrně krátkého úseku budovatelské dramatiky, a to právě skrze záporné postavy. Je tak jakýmsi prvním krokem k podrobnějšímu zkoumání této poetiky. Budovatelské drama se stalo téměř zapomenutou formou. Je to pochopitelné, vzhledem ke své schematičnosti a tendenčnosti by dnes již nebylo možné ho inscenovat, snad jediné v rámci divadelního experimentu. Jako čtenář se znalostí historického vývoje a především s vědomím zločinů, kterých se komunistická strana dopustila a které ve zkoumaném období dosahovaly svého zrůdného vrcholu, jsem nebyla schopná udržet potřebnou míru distance, a pochybuji, že by toho byl schopen dnešní divák. Přesto shledávám zkoumání této doby a dramatiky podnětným, neboť pouze znalost historie může zabránit opakování stejných chyb v současnosti.