Psáno ústy, čteno ušima pokus o využití francouzské zkušenosti p ro český přednes a jeho pedagogiku

Abstract

Práce je uvedena mottem Paula Valéryho: ?Mluvit, to znamená slyšet.?Hlavním tématem je tedy mluvené slovo, ne však vyprávěné, alepřednášené: interpretace literárního, zejména básnického textu, chápanájako sestup k jeho ?předliterárním? zdrojům. Markéta Potužáková vycházíz pojetí francouzského pedagoga přednesu prof. Michela Bernardyho,podle něhož je literární text ?mostem?, tedy doslova ?přechodným?tadiem mezi prvotní řečí díla (jak se ?ozvala? v autorovi, jak si ji?předříkával? či ?diktoval do pera?) a gestickou řečí, jakou slyšíme z ústinterpreta. Při studiu textu a v pedagogice přednesu jde tedy o návratk původnímu autorskému gestu, jak je uchováno ve struktuře básně.Toto pojetí doktorandku zaujalo, když jako absolventka divadelní fakultyAMU v Praze pokračovala ve studiu v Paříži. Disertace konfrontujezmíněný ?francouzský způsob? se ?způsobem českým?, který se snažíinterpretovat především ?myšlenku? díla a mnohem menší pozornostvěnuje jeho struktuře. Nejen dvojí studia, ale i praktická divadelnízkušenost z Čech i z Francie, tedy mj. zážitek rozdílu mezi orálním gestemčeštiny a francouzštiny, vedly k pokusu o srovnání obou tradičních přístupů.