Digitální kino a DCP

Abstract

Tato práce pojednává o cestě výroby digitální filmové kopie DCP a možnostech její prezentace v kvalitním digitálním kině standardu DCI. Zprvu se zabývá obecnými úvahami nad moderními médii a vývojem sdělovacích prostředků a posléze komplexně zkoumá problematiku celého výrobního řetězce a jednotlivých aspektů, které mají vliv na výsledek úspěšného zpracování a předvedení díla v co možná nejvyšší estetické kvalitě. Práce přistupuje k otázkám vyvíjejícího se standardu digitálního kina objektivně i subjektivně. Snaží se popsat veškerou související problematiku. Hledět do budoucna a snažit se poučit z chyb minulých, např. omezených možností televizního sdělování a končícího fenoménu filmové kopie. Práce upozorňuje na smysl otázek spjatých s digitální kinematografií a vysokým rozlišením 2K a 4K, jež nahrazuje vysoce kvalitní standard 35mm kopie. Norma DCI, kterou se nyní promítání řídí, má poměrně velkou toleranci, která způsobuje možnost nedokonale vybavených a nastavených kin. Role kameramana tedy končí opět tam, kde jeho práce obvykle začíná, u stroje, který mění binární kód na analogový proud paprsků tvořících na filmovém plátně perfektní obraz. Velmi podstatnou částí této práce je její praktická část, výzkum provedený v pěti institucích, kterým byl dodán test DCP, jež byl zdokonalován na základě konzultací s operátory těchto jednotlivých Postprodukcí v Praze a následně jimi proveden export do kontejneru DCP2K pro další zkoumání. Technická příloha testu je na přiloženém DVD.