Rakovnická varhanní kultura

Abstract

Má práce s názvem Rakovnická varhanní kultura pojednává v první kapitole o nejstarších známých hudebních útvarech na území města, především o těch, majících původ v chrámu sv. Bartoloměje, kde se ostatně téměř veškerá hudba v historii provozovala a kde také bylo a je středisko varhanní hudby na Rakovnicku. Zmiňuji se nejprve o varhanících, kteří varhany studovali většinou na pražské varhanické škole či později na Konzervatoři, ale při chrámu téměř vůbec nepůsobili a posléze také z města odešli úplně. Ve druhé kapitole je ve stručnosti pojednáno o vlastní historii chrámu sv. Bartoloměje a posléze hlavně o varhanách, které se zde nacházely počínaje 16. stoletím přes století 17.-varhany Tobiáše Hanzala z roku 1610, dále diskutabilní epocha 18. století a podkapitola je zakončena stávajícím nástrojem z roku 1896 od pražského varhanáře Em. Š. Petra op.94. Pozornost je také věnována Kantorům, ředitelům kůru a varhaníkům. Ve třetí kapitole píši o varhanářích a varhanách, které se nacházejí v blízkém okolí města Rakovníka. Okres popisuji pro lepší ilustraci z více pohledů. Je pojednáno o různých mimoregionálních varhanářských firmách, které na našem okrese v minulosti stavěli své nástroje. Významnou regionální firmou je varhanářský rod Guthů, sídlící po 150 let v blízké obci Čistá u Rakovníka. Tato rodina stavěla své nástroje jak v Čisté, tak na Rakovnicku, tak také ve velké části Čech.