7. sonáta Sergeje Prokofjeva
Autor
Datum obhajoby
2013-06-07
Fakulta
Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta
Katedra
Katedra klávesových nástrojů
Typ práce
Bakalářská práce
Soubory
Vedoucí
Oponent
Podnázev
Abstrakt
Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
Popis
Klíčová slova
Prokof'jev, Sergej Sergejevič, 1891-1953, hudba, sonáta, hudební interpreti, hudební analýzy, klavír, hudba pro klavír, ruská hudba