Pedagogický odkaz Ivana Galamiana.

Abstract

Impozantní pověst Ivana Galamiana jako učitele hry na housle je mezinárodně uznávaná. Mnoho houslistů světové úrovně studovalo u něj na Curtis Institute ve Filadelfii nebo na Juilliard School v New Yorku a jejich sláva je pokračováním té jeho. Zároveň je o jeho raných letech, jeho exaktních metodách a o tom, jakým způsobem dosáhl tak vynikajících výsledků se svými studenty, známo velmi málo. Slabého ocenění se mu dostalo hlavně ve Spojených státech amerických, kde dožívá nebo již bohužel dožilo velké množství jeho bývalých studentů. Mnoho houslistů nejmladší generace projevuje jen malý zájem o jeho spisy a jeho stupnicové metody, dokonce i tehdy, jsou-li členy "rodinného stromu" Galamianových houslistů. Úbytek zájmu o jeho metody je ještě mnohem patrnější v Evropě, kde se orchestry a hudební školy nezdají být tak ovlivněné jeho odkazem (přesto, že ve skutečnosti také jsou).

Cílem této práce je tedy vnést tak potřebné světlo do jeho výjimečného života, myšlenek a vyučování. Čtenář by se měl blíže seznámit s Galamianovým životem - důležitou kapitolou historie hry na housle - s jeho klíčovými technickými metodami, a měl by pochopit, co Galamiana učinilo - a co by učinilo i každého schopného učitele - velkým. Zároveň je tato práce i pokusem o objektivní kritiku jeho metod tehdy, kde nefungovala, takže nemá být pouhým stavěním pomníku houslové modle. Naopak, Galamian je zde chápán zcela jako osobnost z masa a kostí.