Reflexe současných elektroakustických technologií ve vokálně-instrumentální hudbě

Abstract

Předkládaný text magisterské práce pojednává o technologii a jejím vlivu na kompoziční práci skladatele. Současná scéna tzv. artifiální hudby v zásadě prolíná svět akustického zvuku se světem elektroakustického zvuku, který již několik dekád představuje hlavní těžiště výzkumu na poli artificiální hudby jako takové. Neustálý vývoj a zdokonalování technologií v kontextu stále lepší dostupnosti v praxi znamená stále větší infiltraci technologických řešení do trojúhleníku skladatel - interpret - posluchač. Hlavním těžiště textu tvoří analytické sondy do současných technologických řešení a jejich následný přínos pro práci skladatele. Technologie zde může hrát roli analytickou, interpretační a zprostředkovaně i kompoziční. Získané poznatky v oblasti elektoakustických technik pak vsazuji do kontextu akustických kompozičních technik, což vede na mnoha místech k možnosti klasifikace daného zvuku prostřednictvím různých optik. Důležitou roli pro zvuk pochopitelně hraje prostor. Práce pojednává o významu slova prostor jak z hlediska architektonického řešení, tak pohledem na možnosti při tvorbě prostoru virtuálního. Předposlední kapitola dává čtenáři nahlédnout do oblasti generativní hudby prostřednictvím projektu Mystika vůní. Závěrečné shrnutí textu si klade za cíl především pojmenovat a zmapovat dnes možná východiska kompoziční práce v kontextu dnes používaných technologií.