Oddělení zvukové tvorby / Sound production

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/2947

Procházet

Procházet Oddělení zvukové tvorby / Sound production podle vedoucí "STEJSKALOVÁ, Sylva"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Analýza nahrávek - B.Martinů: Dua pro housle a violoncello
    Hájek, Benjamín
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-07
    Práce si klade za cíl důkladně analyzovat různá interpretační pojetí hudebních nahrávek dvou skladeb od Bohuslava Martinů určených pro housle a violoncello. První skladbou je Duo pro housle a violoncello č.1 (H.157) a druhou Duo pro housle a violoncello č.2 (H.371). Analýzy se týkají obou skladeb v provedení tří dvojic interpretů, kterými jsou houslisté a violoncellisté: Josef Suk a André Navarra, Josef Špaček a Tomáš Jamník, Leoš Čepický a Michal Kaňka. První dvojice hudebníků nahrála dílo krátce po smrti Bohuslava Martinů, druhé dvě dvojice své nahrávky uskutečnily o desítky let později, a to v letech 2021 a 2022, tedy v letech sepsání této práce.
  • Hudební režie historicky poučené interpretace na autentickém nástroji
    Jedličková, Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-07-02
    Text bakalářská práce se zabývá problematikou historicky poučené interpretace, důležitostí přípravy hudebního režiséra a interpreta a nutností jejich vzájemné spolupráce. Nedílnou součástí přípravy k vytvoření nahrávky je potřeba proniknout do celého historického kontextu, který skladatele provázel při tvorbě daného díla. Práce se věnuje vybraným oblastem se zaměřením na konkrétní oblast díla Ludwiga van Beethovena – Klavírní sonáta op. 53 „Valdštejnská“. Dále se práce věnuje analýze tří různých interpretací první věty této sonáty. Poukazuje na charakteristické prvky každé interpretace zvlášť a poté je vzájemně porovná. Celá práce je doplněna o praktickou zkušenost s realizací nahrávky historicky poučené interpretace na autentickém nástroji. Jde o nahrávání v klavírním ateliéru Gerta Hechra na originální Beethovenův klavír Conrad Graf z roku 1818 ve Vídni. Tato práce může přispět k souboru znalostí v oboru hudby a může být zdrojem referenčních materiálů jak pro akademické pracovníky, tak pro odborníky z praxe.
  • Hudební režie v analogovém a digitálním nahrávacím procesu.
    Strejc, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-21
    STREJC, Petr. Hudební režie v analogovém a digitálním nahrávacím procesu. Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, 2021. 33 s Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá vybranými postupy v analogovém a v digitálním nahráváncím procesu. Práce zahrnuje stručnou historii a vývoj analogové i digitální nahrávací techniky, popisuje metodické postupy při natáčení a zpracování snímků v obou nahrávacích procesech a porovnává je mezi sebou. Významné výpovědi přinášejí hudební režiséři Jan Kyselák a Jiří Gemrot, kteří popisující kompetence hudebního režiséra a jeho rozdílné přístupy v nahrávacích procesech. Součástí bakalářské práce je srovnávácí analýza Sonáty pro housle a klavír s podtitulem Ruce od Luboše Fišera, zahrnující rozbor vybraných nahrávek po interpretační a zvukové stránce. Příloha rovněž zahrnuje kompaktní disk se záznamem Fišerovy skladby Ruce, a to jak v analogovém tak v digitálním nahrávacím procesu.
  • Igor Tausinger - hudební režisér Českého rozhlasu
    Dvořák, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-13
    Tato bakalářská práce si dává za cíl zmapovat život a profesní dráhu hudebního režiséra, skladatele a dirigenta Igora Tausingera, přinést vhled do jeho života, pracovních postupů a zejména zaměřit se na jeho nejvýznamnější nahrávku, na které měl v Českém rozhlase možnost se podílet. Za zmínku bezpochyby stojí i jeho angažmá ve významné Mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga. Analýza nahrávky opery Ilji Hurníka Dáma a lupiči se bude týkat zvukomalebných a postprodukčních prvků, které se v celé opeře v hojné míře objevují. Jde i o pokus vzbudit větší zájem o toto pozapomenuté dílo a přiblížit jej posluchačům, kteří by o něj projevili zájem.
  • Jaroslav Rybář - hudební režisér
    Rahman, Šimon
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-13
    Cílem práce je vytvořit portrét doposud literárně opomíjeného hudebního režiséra a skladatele Jaroslava Rybáře. Ten zahrnuje jeho životopis včetně skladatelské činnosti a přehled jeho hudebně režijní práce, především v Supraphonu. Druhou část tvoří analýza a srovnání dvou nahrávek Lašských tanců Leoše Janáčka vydaných v Supraphonu, na kterých se J. Rybář podílel jako hudební režisér. Jedná se o nahrávku z roku 1981 se Statní filharmonií Brno a dirigentem Františkem Jílkem. Druhá nahrávka je z roku 2008, s Filharmonií Brno a s dirigentem Jakubem Hrůšou. Nahrávky Lašských tanců jsou srovnávány s notovým zápisem a je posuzován jejich zvukový obraz a interpretační pojetí. Z analýz a srovnání jsou zjištěny rozdíly nahrávek, například pojetí dynamického a tempového průběhu tanců. Jsou ale nalezeny i podobnosti, například výskyt slyšitelných střihů nebo tempové pojetí závěrů jednotlivých tanců.
  • Klavírní duo - interpretace a zvukový záznam
    Jedličková, Sarah
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-11
    Interpretace a zvukový záznam klavírního dua je rozsáhlé téma, na které je nahlíženo v interpretační rovině, a také je možné ho posuzovat z pohledu zpracování zvukového záznamu. Technicko-interpretační specifika hry v klavírním duu lze rozdělit na čtyřruční hru a hru na dva klavíry. Práce popisuje zvukové aspekty různých nástrojových pozic, se kterými je možno se v praxi setkat při interpretaci i záznamu zvuku. Dále se práce věnuje dílu Franze Liszta – Faustovské symfonii. Popisuje historický kontext jejího vzniku a okolností, za jakých byla vytvořena transkripce pro dva klavíry. Práce je doplněna o analýzu dvou různých nahrávek první věty skladby ve verzi pro dva klavíry. Tato práce může přispět k souboru znalostí v oboru klavírního dua a může být zdrojem referenčních materiálů pro akademické pracovníky i pro odborníky z praxe.
  • Nahrávky Kühnova smíšeného sboru v druhé pol. 20. století
    Pikla, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-22
    Tato práce v základu mapuje a třídí poznatky o nahrávkách artificiální hudby Kühnova smíšeného sboru (realizovaných ve druhé pol. 20. stol.). Část prostoru je věnován také zakladateli sboru, Pavlu Kühnovi, a jeho práci jakožto hudebního režiséra a dramaturga nahrávek KSS. Druhá část se věnuje rozborům a pohledu hudebního režiséra na vybrané nahrávky. Tato diplomová práce může obohatit obor hudební režie o poznatky o bohaté historii Kühnova smíšeného sboru, jeho zakladateli a hudebním režisérovi Pavlu Kühnovi, stejně tak může sloužit k seznámení se stěžejními nahrávkami.
  • Postupy hudebního režiséra při nahrávání artificiální hudby
    Strejc, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-09
    STREJC, Petr. Postupy hudebního režiséra při nahrávání artificiální hudby. Akademie múzických umění v Praze, Hudební a taneční fakulta, 2024. 55 s. Diplomová práce. Diplomová práce se zabývá postupy hudebního režiséra při nahrávání artificiální hudby. Práce se zaměřuje na hudební režii ve stručném historickém kontextu, popisuje hudební režii a její využití v tzv. vážné hudbě, hudebně teoretické znalosti a dovednosti hudebního režiséra, zároveň zahrnuje opomíjený vztah hudební režie a hudební estetiky. Dále se zaobírá strukturou nahrávacího procesu, ve kterém zohledňuje jednotlivé pracovní fáze a postupy se zaměřením na oblast time managementu. Součástí práce je využití dosavadních zkušeností z praxe s ohledem na konfrontaci hudební vize hudebního režiséra a interpretačního názoru hudebníka v nahrávacím studiu, vývoj estetiky zvukového obrazu a time managementu dvou vybraných projektů. Jako první model slouží rozbor nahrávek vydaných na CD v podání flétnistky Lenky Kozderkové Goelan, jenž se podrobně zaměřuje na analýzu skladeb, specifické nahrávací postupy, shrnutí a zhodnocení zpracovaného hudebního materiálu určeného pro sólovou flétnu a elektroniku. Jedná se o soudobé skladatele a jejich skladby: Hanuš Bartoň Shapes of Night, Miroslav Pudlák Paradise Lost, Jaroslav Šťastný Goelan, Lukáš Sommer Plea for Light a František Chaloupka Sonata for Flute and Loopers. Poslední kapitola zahrnuje komparaci interpretačního vývoje a je zaměřena na předehru k opeře Sicilské nešpory Giuseppe Verdiho. Výsledkem shrnutí bylo docíleno přehledu činností hudební režie a potvrzení jejího nesporného vlivu na výsledné umělecké vyznění nahrávky vážné artificiální hudby při studiovém nahrávání.
  • Odebráno
  • Psychologie vzájemné komunikace mezi členy nahrávacího týmu a interprety
    Zvěřina, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-05
    Tento dokument se zabývá psychologií vzájemné komunikace mezi členy nahrávacího týmu a interprety. Zkoumá, jaké způsoby komunikace se používají při práci hudebního režiséra. Část dokumentu popisuje nahrávání koncertu. Popis slouží jako model pro budoucí komunikaci mezi hudebními režiséry a dalšími účastníky nahrávání – produkcí, nahrávacím týmem a interprety.
  • Živé a štúdiové nahrávky kantáty Žalm zeme podkarpatskej
    Čermáková, Marta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-07
    Bakalárska práca sa zaoberá priblížením diela Žalm zeme podkarpatskej, slovenského hudobného skladateľa Eugena Suchoňa, prostredníctvom hudobno-režisérskej analýzy, ktorá sa skladá z viacerých častí. Prvá časť analýzy sa venuje čo najhlbšiemu pochopeniu diela prostredníctvom skúmania historických okolností a kontextov podnecujúcich jeho vznik, s čím súvisí štúdium autorovej skladateľskej osobnosti, hudobnej reči a napokon diela samotného. Jadro práce predstavuje porovnávaciu analýzu štyroch dostupných nahrávok kantáty. Práca sa venuje otázkam výhod a nevýhod jednotlivých nahrávok, v dôsledku spôsobu ich vzniku – štúdiová nahrávka verzus nahrávka zo živého koncertného prevedenia, ako aj pozoruje ich celkový umelecký význam. V práci bola uplatnená pozorovacia, analytická, porovnávacia a syntetická metóda. Ako prínos práce pre budúcich záujemcov z rád dirigentov, hudobných režisérov, alebo majstrov zvuku nahrávajúcich toto dielo, by mohlo slúžiť hudobno-odborné pozorovanie interpretačnej a záznamovej úrovne vybraných dostupných nahrávok, zavŕšených tempovou tabuľkou a tabuľkou návrhov realizácie.