Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/176

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "KRAJNÝ, Boris"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • 7. sonáta Sergeje Prokofjeva
    Tichá, Pavla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Klavírní tvorba tvoří jeden z hlavních pilířů skladatelské tvorby Sergeje Prokofjeva. Promítá se do ní jeho blízký vztah ke klavíru jako nástroji s širokými výrazovými a technickými možnostmi, s velkou tradicí, a jeho bohatá zkušenost interpreta, rozumějícího do nejmenších detailů problematice klavírní hry a jejích výrazových a technických možností. To vše se u něho propojuje s osobitým hudebním stylem a originální skladatelskou invencí. Prokofjevova tvorba zahrnuje ve svém celku řadu žánrových oblastí: oblast hudby baletní, operní, symfonické, a především - rozsáhlou oblast hudby klavírní. Prokofjevův kompoziční styl se projevuje pěti základními liniemi: novátorskou, klasickou, lyrickou, toccatovou, groteskní. Všechny procházejí celým jeho dílem, jejich podíl se však v různých obdobích a jednotlivých skladbách i žánrech mění. Vývoj a proměny jeho stylu v průběhu jeho života ovlivňovaly různé faktory umělecké i společenské, významnou roli hrála jeho rozhodnutí k dlouhodobému pobytu v zahraničí a potom k opětovnému návratu do Ruska. Jedno z vrcholných Prokofjevových děl pro klavír, Sedmá klavírní sonáta, reflektuje všechny tyto skutečnosti. Projevují se v ní všechny jeho stylové linie. Jde o dílo mimořádně myšlenkově bohaté. Klíčem k jejímu přesvědčivému interpretačnímu výkladu je porozumění jejímu zápisu a autorova záměru ve světle všech uvedených skutečností. Cílem této práce je ukázat na všechny tyto vlivy a souvislosti a upozornit na jejich význam pro hlubší pochopení tohoto díla.
  • Fenomén barvy klavírního tónu
    Jurčík, Vlastimil
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Práce přináší rozřešení zásadní otázky, jak se můžeme objektivně dívat na proměnu barvy tónu klavíru pomocí modifikace úhozu klavíristy. Cílem je provést čtenáře tolika souvislostmi, aby pochopil podstatu tohoto jevu a nespoléhal se pouze na povrchní úsudek. K tomu je nutné najít základní elementy, prozkoumat je a poté je složit do výsledného slyšeného obrazu. Cesta vede od nutného pochopení pojmu barvy tónu přes rozbor mechanické části klavíru až k psychologii vnímání posluchače. Pro podložení některých logických úvah zmíníme také výsledky moderních výzkumů, které však náš logický úsudek nemohou nahradit.
  • J. Brahms - Sonáta f moll op. 5
    Stráňavský, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-01
    Bakalárska práca J. Brahms – Sonáta f moll op. 5 obsahuje 4 kapitoly. Prvá kapitola práce obsahuje stručný životopis J. Brahmsa do publikácie Sonáty f moll op. 5. Druhá kapitola práce je stručný formálny rozbor, v ktorom sme sa snažili poukázať najmä na dôležité formotvorné prvky, ktoré okrem svojej teoretickej funkcie aj celkovo ovplyvňujú výslednú interpretáciu sonáty. V tretej kapitole rozoberieme sonátu z interpretačného hľadiska s čo možno najväčšou objektivitou. V štvrtej kapitole rozoberáme tri nahrávky sonáty f moll, a to nahrávku Waltera Giesekinga, Artura Rubinsteina a Radu Lupuho. Práca môže slúžiť ako pomocná literatúra pri štúdiu Brahmsovej Sonáty f moll.
  • Karel Vrtiška: Bakalářský koncert
    Vrtiška, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Klavírní dílo C. Debussyho se zaměřením na cyklus Estampes - harmonický rozbor, srovnání nahrávek
    Suchánková, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Tématem této bakalářské práce je hlubší analýza interpretačních problémů klavírního cyklu Rytiny od Clauda Debussyho. Byly k tomu zvoleny tři různé postupy analýzy. Nejprve je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto cyklu a všemi autorovými inspiračními zdroji. Druhým postupem je harmonický rozbor celého cyklu, v němž se snažím postihnout výjimečné rysy každé skladby, upozornit na nejdůležitější hudební myšlenky a tematický materiál charakteristický pro hudební impresionismus, který skladatel v díle použil. Nakonec jsou představeni tři významní klavíristé 20. století a jejich různá interpretace cyklu Rytiny: W. Gieseking, E. Gilels a S. Richter. Jejich interpretace jsou porovnány jak vzájemně, tak s ohledem originální notový text. Takto komplexní pohled na toto klavírní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Rytin. Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje čtyřmi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna čtyřmi přílohami.
  • Klavírní dílo Roberta Schumanna s přihlédnutím k jeho sonátám
    Vrtiška, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    V úvodu zdůvodňuji své rozhodnutí pro výběr tématu své bakalářské práce. Druhá kapitola pojednává o životě skladatele Roberta Schumanna, podkapitoly jsou věnovány manželce Claře Schumannové a klavírnímu dílu obecně. Třetí kapitola je zaměřena na Schumannovy klavírní sonáty, v podkapitolách je pak jejich podrobnější rozbor. V závěru shrnuji podstatu a význam Schumannova díla.
  • Prokofjev a film
    Janíková, Šárka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Tématem této bakalářské práce je tvorba Sergeje Prokofjeva pro filmové plátno z doby 30. a 40. let 20. století. Primárně se zabývá analýzou snímku Alexander Něvský, na kterém jsou demonstrovány charakteristické rysy jeho filmových doprovodů a stylu tvorby vůbec. Zároveň je jeho dílo zasazeno do kontextu dějin Sovětského svazu za vlády totalitního vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina. Práce je snahou podat ucelený přehled snímků, na kterých se Prokofjev podílel, a okolností, které jeho práci ovlivňovaly.
  • Radka Hanáková, Bakalářský koncert
    Hanáková, Radka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Rozbor sonáty h moll a zasazení do kontextu Chopinovy tvorby
    Myšíková, Marie-Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Tato bakalářská práce se zabývá zejména hudebním rozborem Chopinovy třetí sonáty h moll op. 58. První kapitola nese název „Charakteristické rysy Chopinovy tvorby a vliv současníků“ a je rozdělena do dvou podkapitol. V úvodu celé části je popsán Chopinův život. V první podkapitole se bakalářská práce věnuje výčtu Chopinových děl a to jak pro sólový klavír, tak pro dva klavíry či orchestr. Druhá podkapitola zkoumá obecné znaky Chopinovy tvorby, rysy jeho osobnosti či okolnosti komponování některých děl. Druhá kapitola se již celá zabývá rozborem sonáty h moll op. 58, kde každé větě patří jedna podkapitola. Závěrem je obsažena i podkapitola věnující se kontextu této sonáty v Chopinově celkové tvorbě.
  • Úloha klavírního partu v melodramu
    Ochmanová, Magdaléna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-15
    Tato bakalářská práce se zabývá úlohou klavírního partu v melodramu. Cílem práce je objasnit, v čem spočívá specifičnost klavírní hry v melodramu. Práce využívá vedle teoretického rámce také údaje z realizovaného průzkumu formou dotazníku. První kapitola práce se věnuje definici žánru melodramu, poskytuje krátký exkurz do historie vzniku a nastiňuje vývoj melodramu v rámci evropského kulturního kontextu a také v rámci českého hudebního prostředí. Zmiňuje nejvýznamnější představitele a díla tohoto žánru. Ve druhé kapitole je kladen důraz na úlohu klavírního partu v interpretaci melodramu. Pozornost je zaměřena na práci klavíristy v melodramu a na spolupráci mezi recitátorem a klavíristou. Třetí kapitola představuje výsledky dotazníkového šetření a podrobněji rozebírá výsledky dotazníkových položek. V závěru práce je shrnuto, v čem spočívá úloha klavíristy v melodramu a jaké informace vyplývají z provedeného dotazníkového šetření.
  • Vladimír Horowitz - portrét osobnosti
    Hořínek, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-07
    Cílem práce je představit život a osobnost legendárního klavíristy dvacátého století, Vladimíra Horowitze. Text je doplněn o názory a výpovědi lidí, kteří se s géniem osobně setkali.
  • Vlastimil Jurčík Bakalářský koncert
    Jurčík, Vlastimil
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11