Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/176

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "LEICHNER, Emil"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • B. Martinů - klavírní dílo - Sonáta pro klavír
    Mašek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    V bakalářské práci na téma Bohuslav Martinů - klavírní dílo - Klavírní sonáta se budu zabývat z malé části skladatelovým životem, větší prostor hodlám věnovat komentářům nejhranějších, nejvýznamnějších sólových skladeb a nejvíce prostoru dostane autorova nejvýznamnější klavírní skladba - Sonáta pro klavír č. 1 z roku 1954. Také se budu zabývat problémem tzv. autentického provedení a pokusím se vysvětlit, co v mém pojetí znamená v uvozovkách psaná pravdivá, nebo ideální interpretace.
  • Bakalářský koncert Ladislava Doležela: Bohuslav Martinů - Fantasie a Toccata
    Doležel, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-04
  • Bohuslav Martinů: Klavírní dílo
    Doležel, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    V této práci jsem se pokusil popsat klavírní dílo Bohuslava Martinů, se zaměřením na jednu z vrcholných skladeb jeho odkazu - Fantazii a Toccatu. V úvodu se zmiňuji o své motivaci k psaní této práce. První kapitola pojednává stručně o životě a díle Bohuslava Martinů. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj klavírní tvorby v průběhu celého života Martinů. Snažil jsem se zde poukázat na šíři a různorodost jeho tvorby pro klavír. Třetí kapitola uvádí klavírní skladby v přehledném soupisu, řazené podle roku vzniku a čísla Halbreichova katalogu. Nejprve je zde stručný úvod, a poté soupis skladeb rozdělený na skladby z mládí a skladby zralé, tj. skladby vzniklé od počátku pařížského období. Čtvrtou kapitolu tvoří soupis děl koncertantních. Pátá kapitola uvádí přehled skladeb pro dva klavíry. Šestá kapitola rozšiřuje přehled tvorby pro klávesové nástroje o skladby pro cemballo a pro varhany. V následující sedmé kapitole se zabývám stěžejními díly a rozebírám okolnosti vztahující se k jejich vzniku. Osmá kapitola je zaměřena na konkrétní skladbu - Fantazii a Toccatu. Uvádím zde okolnosti jejího vzniku, poznámku o dedikantovi skladby - Rudolfu Firkušném, a rozbor skladby. Devátá kapitola je dopněním k osmé a poukazuje na kompozice, které doprovázely vznik Fantazie a Toccaty. V závěru píši o významu díla Bohuslava Martinů a důležitosti porozumění jeho tvorbě.
  • Klavírní sonáta f moll op. 5 Johannesa Brahmse
    Jarošová, Olga
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Tato bakalářská diplomová práce pojednává o Klavírní sonátě f moll op. 5 Johannesa Brahmse. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V krátkém úvodu jsou zmíněny důvody pro výběr tohoto tématu. První kapitola shrnuje Brahmsův život a jeho významná díla, druhá kapitola se zabývá podrobněji inspiračními zdroji a důležitými osobnostmi v životě Brahmse před vznikem sonáty f moll. Třetí kapitola tvoří těžiště práce a je podrobnou analýzou sonáty. Poslední kapitola shrnuje kompoziční prostředky užité v tomto díle a zabývá se jeho interpretací.
  • Moděst Petrovič Musorgskij
    Kapr, Robert
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Pojednání o vzniku a vývoji ruské národní hudby v 19. století, důležitosti tzv. Novoruské školy a Mocné hrstky, vypodobnění Modesta Petroviče Musorgského jako člověka i jako hudebníka. Jeho přínos světové hudbě se zdůrazněním vazeb na francouzské impresionisty i na Leoše Janáčka. Obrázky z výstavy jako součást světového klavírního repertoáru.
  • Olga Jarošová - bakalářský koncert
    Jarošová, Olga
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Petr Eben: Klavírní trio
    Fialová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Na začátku bych se chtěla zmínit o tom, že jsem dlouho přemýšlela, jak svoji bakalářskou práci koncipovat. I když se dnes, bohužel již uzavřené, dílo Petra Ebena těší velkému zájmu široké odborné veřejnosti a existují dvě monografie na toto téma, myslím že stále existuje prostor pro detailní analýzu jeho konkrétních skladeb. Proto jsem se rozhodla zaměřit se na analýzu Klavírního tria, se kterým mám již svoji osobní interpretační zkušenost - nejen na pódiu při živém provedení, ale i při natáčení a následné práci ve studiu. Díky této zkušenosti se pokusím zhodnotit samotné dílo podle mého nejlepšího svědomí. Práci jsem začala stručnou biografií autora, po ní následuje krátký komentář k jeho skladbám z ostatních žánrů a teprve na základě tohoto úvodu se dostávám k samotnému triu, které rozebírám nejprve obecně a poté postupně po jednotlivých větách. Snad to bude pro čtenáře poutavé a zajímavé a otevřou se mu nová a dosud neobjevená zákoutí Ebenovy tvorby.
  • Stručná historie improvizace v hudbě
    Fišl, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    V mé diplomové práci se zabývám tématem hudební klavírní improvizace. Úvod patří vysvětlení pojmu improvizace. Stručná historie improvizace od nejstarších kultur až po raný romantismus se stává dalším důležitým bodem této práce. Její těžiště shledávám v rozhovorech s žijícími klavírními improvizátory, kteří své umění provádějí ať už profesionálně na koncertních pódiích, nebo pro svoji osobní potřebu sami doma.
  • Terezie Fialová Bakalářský koncert
    Fialová, Terezie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Vliv hry na hudební nástroj na osobnost člověka
    Dombaiová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-03
    Cílem této bakalářské práce je obeznámit se s unikátním vlivem nástrojové činnosti instrumentalistů na jejich fyzické, psychické a mentální kvality a shrnout dostupné odborné poznatky o tom, jak dlouhodobá hra na hudební nástroj působí na neurologický rozvoj hráče a ovlivňuje funkce a strukturu jeho mozku. Práce také popisuje konkrétní rozdíly v mozku hudebníka a nehudebníka a průběh výzkumů, které k těmto zjištěním dospěly. Závěrem jsou zahrnuty i zdravotní potíže, které se instrumentalistů týkají.