Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/176

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "MALÝ, František"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 41
  • Balady Fryderyka Chopina s důrazem na ba ladu As dur Op. 47
    Trauškeová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Tato práce pojednává o jedněch z nejznámějších a nejhranějších Chopinových skladeb - jeho čtyřech baladách, přičemž druhá část této práce se zaměřuje především na baladu As dur op. 47. Autorka se v této práci věnuje Chopinovým baladám především po obsahové stránce, jejíž možnou inspiraci hledá v dílech Adama Mickiewicze. O provázanosti literární a hudební složky v baladách se zmiňuje nejprve v širším historickém kontextu, o kterém píše v první kapitole této práce - Balada z hlediska historického. Zde uvádí vývoj této formy od jejích počátků až k novodobému typu, který známe dnes. Ve druhé kapitole - Chopinovy balady z hlediska obsahu - jsou předloženy konkrétní příklady možné literární předlohy přímo u jednotlivých Chopinových balad. Ve třetí kapitole se autorka zabývá podrobným rozborem balady As dur, a to po stránce obsahové, formální i harmonické. Poslední, čtvrtá kapitola je pak věnována zamyšlení nad interpretací tohoto významného Chopinova díla.
  • Bedřich Smetana: Klavírní trio g-moll op . 15. Rozbor díla (interpretační analýza).
    Králíčková, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Tématem této bakalářské práce je interpretační analýza Smetanova Tria g moll op. 15 pro klavír, housle a violoncello. Nejprve se věnuji komorní tvorbě Bedřicha Smetany. V další kapitole je čtenář seznámen s historickými okolnostmi vzniku tohoto díla a všemi autorovými inspiračními zdroji. A poté už následuje samotná analýza, kde budu skladbu zkoumat po stránce melodické, rytmické, harmonické, instrumentační, dynamické, formální a tektonické. Takto komplexní pohled na toto komorní dílo může umožnit hlubší náhled do jeho problematiky a může také posloužit k přesvědčivé interpretaci a lepšímu porozumění Tria g moll op. 15. Bakalářská práce začíná úvodem, pokračuje třemi hlavními kapitolami s několika podkapitolami a končí závěrem. Práce je doplněna šesti přílohami.
  • Claude Debussy a Maurice Ravel: Analýza klavírních cyklů Rytiny a Zrcadla
    Vajík Pivoňková, Amálie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-06-19
    Bakalářská práce Claude Debussy a Maurice Ravel: Analýza klavírních cyklů Rytiny a Zrcadla se zabývá analýzou klavírních cyklů Rytiny a Zrcadla, jež zkomponovali významní impresionističtí skladatelé Claude Debussy a Maurice Ravel. Bakalářská práce nejprve nastiňuje životní osudy Debussyho a Ravela, jakožto autorů výše uvedených cyklů. Nastínění životních osudů je klíčové k pochopení toho, co je pro tvorbu každého z nich příznačné. Práce se zabývá formální, interpretační a komparativní analýzou cyklů. Skrze vybrané klavírní cykly autorka práce zkoumá, jakým způsobem se vyvíjela hudební řeč skladatelů. Prostřednictvím analýzy se autorka práce věnuje též otázce virtuozity, jež nemusí být vždy na první pohled patrná.
  • Deset preludií op. 33 Sergeje Bortkiewicze. Analýza a interpretace
    Šohajová, Melanie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-15
    Tato práce slouží k tomu, aby obeznámila čtenáře s cyklem preludií Sergeje Bortkiewicze. U každého preludia předkládá rozbor a také interpretační poznámky. Poznámky vycházejí z rad k interpretaci, které jsem získala v hodinách klavíru s panem profesorem Františkem Malým a také z vlastních zkušeností získaných při jejich nastudování. Součástí je stručný životopis skladatele a notové ukázky v textu.
  • E. Grieg a jeho klavírní dílo
    Blažek, Libor
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Tato bakalářská práce popisuje život a klavírní dílo Edvarda Hagerupa Griega. V úvodu se zaměřuje na skladatelovo dětství a jeho první zkušenosti s hudbou. Následně se zabývá jeho hudebním studiem na Lipské konzervatoři a jeho koncertní činností, dále pak osobností, zdravotním stavem či setkáním s důležitými osobnostmi tehdejší doby. Popisuje Griegovu návštěvu českých zemí. Bere v úvahu i různé faktory, které ovlivnily jak skladatelovu tvorbu, tak jeho život. V další části této práce seznamuje s jeho klavírním dílem. Nejprve přehled jeho klavírních skladeb s opusovými čísly a další nezařazená díla. Poté je na různých příkladech skladeb popsán autorův kompoziční styl a především je věnován prostor pro klavírní koncert a-moll, Op.16.
  • F. Chopin - Sonáta č. 2 b moll, op. 35
    Valentová, Nikola
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-15
    Tato bakalářská práce se zaměřuje na Chopinovu klavírní Sonátu č. 2 b moll, op.35 a obsahuje dvě kapitoly. V první kapitole je stručně představen skladatelův život, druhá kapitola se věnuje samotné Sonátě č. 2 b moll op. 35 a obsahuje čtyři podkapitoly, které nesou názvy podle označení jednotlivých vět sonáty: 1. věta: Grave – Doppio movimento, 2. věta: Scherzo, 3. věta: Marche funèbre a 4. věta: Finale: Presto. Druhá kapitola se v úvodu věnuje informacím, kde a kdy sonáta vznikla včetně jejího přijetí v hudebním světě. Především se ale zabývá interpretačním rozborem dané skladby.
  • Fenomén zpěvu v klavírní literatuře
    Hedar, Ahmad
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Předmětem této práce je nalezení paralel mezi klavírní a pěveckou technikou 19. století. Důležitou složkou porozumění této problematice je historie a popis konkrétních technik, které na sebe v mnohém navazují. Mezi největší přínosy této teze patří diferenciace interpretací skladatelů zdánlivě podobných, avšak velmi odlišných – Fryderyka Chopina a Franze Liszta. Výchozím textem pro porovnání těchto významných entit hudební epochy je Klavier und Gesang Friedricha Wiecka. Velký důraz je kladen na popis bel cantové techniky, která svou tradicí sahá až do počátků 18. století a z něhož vychází frazeologie Chopinova a dalších romantických umělců. V opozici vůči tomuto stylu je Franz Liszt a Richard Wagner, kteří tento pro ně zpátečnický styl zavrhovali a snažili se hudebnímu proudu udat nový, neotřelý a brilantnější směr, jenž vedl k daleko propracovanější orchestraci, objemnějším orchestrům a daleko větším nárokům na operní zpěváky, kteří museli pod tíhou nezvratných změn opustit od stávající metody zpěvu. Tato zásadní změna se udála i v klavírní literatuře a používaní klavíru jako takového. Cílem je dokázat spojitost mezi hudbou klavírní a metodou pěveckou, která nám umožní lépe pochopit určitý konkrétní styl skladatele a naučit se pracovat se zápisem těchto mistrů.
  • Friedrich Gulda jako interpret a skladatel
    Otáhalová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o rakouském pianistovi Friedrichu Guldovi, který se do povědomí hudební veřejnosti zapsal nejen jako vynikající interpret Bachových, Beethovenových a Mozartových děl, ale také jako jazzový klavírista a skladatel. Práce je členěna na dvě hlavní části. První z nich čtenáři předkládá životopisná fakta a mapuje Guldův hudební vývoj, který během jeho života prošel několika fázemi a překročil hranice mnoha hudebních žánrů. Druhá část práce se zaměřuje na Guldu jakožto skladatele. Snaží se blíže definovat jeho kompoziční styl, a to prostřednictvím podrobné hudební analýzy dvou Guldových klavírních skladeb, Preludia a fugy a třívěté Sonatiny.
  • Fryderyk Chopin a jeho sonáta b moll, op. 35
    Lin, I-Hsien
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-06
    Tato práce se zaměřuje na Chopinův život a na jeho klavírní Sonátu č. 2 b moll op. 35. Práce je rozdělena do dvou částí. Obsahuje životopis Chopina a především se věnuje jeho Sonátě b moll. Poslední kapitola je seznam všech klavírních děl skladatele.
  • Hana Zemenová - Bakalářský koncert
    Zemenová, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Interpretační poznámky k Chopinově sonát ě h moll
    Czepa, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-01
    Práce si bere za cíl provést syntézu dosavadního vývoje interpretace sonáty h moll, op. 58, Fryderyka Chopina. Je podán stručný rozbor formálně harmonický s odkazy k dalšímu studiu v těchto otázkách a stěžejní statí je pak náhled interpretačních úskalí. Jedná se o volbu edice, otázky autorského stylu v kontrastu s interpretačními přístupy a naplnění požadavků díla předními světovými interprety.
  • Interpretační poznámky k Sonátě fis moll, op. 11 Roberta Schummanna
    Kijonková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-13
    Předkládaná bakalářská práce je zaměřena na interpretační rozbor klavírní sonáty Fis moll op. 11 a na celkové přiblížení stylu klavírní kompozice skladatele Roberta Schumanna. Díky vlastní interpretaci zmiňovaného díla se v práci objevuje osobní pohled na nastudování, specifikace hudebního jazyka a zhodnocení pianistické náročnosti. Nejprve stručně seznamuje s životem skladatele a popisuje vývoj jeho tvorby. Dále se zabývá zhodnocením kompozičních prostředků a jejich využitím v klavírních dílech, především velkých forem. Po přiblížení díla z formálního hlediska se práce zabývá srovnáním několika edic a následně otázkami interpretace, kde se prolíná také vlastní pohled na nastudování díla.
  • Ivana Čabalová Bakalářský klavírní recitál
    Čabalová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Jiří Pešek: Bakalářský koncert
    Pešek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Kateřina Košťálová: Bakalářský koncert
    Košťálová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Klavír jako nástroj v orchestru
    Košťálová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Bakalářská práce komplexně popisuje téma klavíru jako orchestrálního nástroje. Je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první je věnována historii orchestru a v této souvislosti je v její závěrečné části popsán vývoj využívání klavíru a klávesových nástrojů v orchestru. Celesta, zvonkohra a Martenotovy vlny jsou popsány detailněji. Druhá kapitola popisuje vývoj způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem a jeho využití v dílech nejvýznamnějších skladatelů. Samostatná kapitola je věnována orchestrálním dílům Bohuslava Martinů a jeho způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem. Detailněji jsou popsány symfonie Martinů s využitým orchestrálním partem klavíru. Závěrečná kapitola popisuje specifika profese orchestrálního hráče - klavíristy a požadavky, jež jsou s touto prací spojeny.
  • Klavírní dílo F. M. Bartholdyho s přihlédnutím ke Koncertu op.2, č.1 G moll pro klavír a orchestr
    Loskotová, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Tato bakalářská práce je zaměřena na osobu skladatele F. Mendelssohna - Bartholdyho a jeho nejzávažnější klavírní díla. Hlavní část se zabývá okolnostmi vzniku a formální analýzou Koncertu pro klavír a orchestr g moll op. 25, č. 1.
  • Klavírní dílo Fryderyka Chopina se zaměřením na Sonátu b-moll
    Pešek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    autor se ve své práci zabývá polským hudebním skladatelem Fryderykem Chopinem a jeho Sonátou b moll op. 35 pro klavír. Práce obsahuje životopis skladatele ve spojitosti s jeho dílem, charakteristiku Chopinovy osobnosti, stručnou kapitolu o jeho klavírním díle a především kapitolu o Sonátě b moll, která je rozdělena na několik podkapitol. Autor se nejvíce zaměřuje na interpretační problémy této skladby, kde vychází z vlastních zkušeností. Poměrně rozsáhlá je také podkapitola "Formální rozbor Sonáty b moll". Jedním z hlavních cílů této práce je pomoci začínajícím interpretům Chopinovy Sonáty b moll a práce může být užitečná také všem hudebníkům, kteří se zajímají o Chopinovo klavírní dílo.
  • Klavírní dílo Petra Iljiče Čajkovského
    Schwamová, Natalie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-07
    Tato bakalářská práce je rozdělena do čtyř hlavních částí. V první části se budu stručně věnovat dětství, studiu a životu skladatele. Druhá kapitola bude pojednávat o lidech z jeho blízkého okolí. Pro zasazení autora do historického kontextu, popíšu ve třetí kapitole vztah k Mocné hrstce. Ve čtvrté kapitole chronologicky seřadím sólové, komorní i orchestrální klavírní díla, doplněné o minutáž a interprety děl. Pro lepší orientaci čtenáře v následující kapitole je seznam uveden předem namísto konce práce. V páté kapitole popíšu základní charakteristiky Čajkovského díla, následně se skladbám budu věnovat podrobně. V páté, poslední, kapitole uvedu interprety, kteří měli, či mají podíl na šíření odkazu tohoto skladatele.
  • Klavírní tvorba Maurice Ravela
    Čabalová, Ivana
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Cílem mé bakalářské práce bylo zpracovat klavírní sólovou tvorbu Maurice Ravela a jednotlivé skladby blíže charakterizovat. V úvodu práce zmiňuji Ravelovy oba klavírní koncerty a klavírní verzi symfonické básně La Valse jako kompozice, které jsem záměrně do samotného obsahu nezpracovávala. Vycházím z přesvědčení, že zmíněná díla svým rozsahem a námětem odpovídají samostatnému zpracování přinejmenším rozměrů stejných, kolik pozornosti jsem věnovala Ravelově tvorbě pro sólový klavír. Koncepčně jsem svou bakalářskou práci rozdělila do dvou stěžejních oddílů. V oddílu prvním chci seznámit s jednotlivými životními etapami Maurice Ravela, s jeho narozením, s počátky hudebního vzdělávání včetně prvních skladatelských pokusů, následně zmíním též Ravelovu opakovanou účast v soutěži o Římskou cenu, válečná léta a dalšími důležitými momenty v jeho životě. Záměrně jsem uvedla některé jeho orchestrální kompozice, především ty, jež sama hodnotím jako obzvláště významné a užitečné pro lepší souvislosti. Druhá část je zaměřená na Ravelovy skladby samotné, které jsem řadila v chronologickém sledu podle data vzniku. Zároveň také uvádím zdroje, které skladateli poskytly inspiraci nebo se staly celou uměleckou předlohou. Pro detailnější vhled však ještě před tím okrajově nastíním obecné znaky impresionistického období, a to nejen v hudebním umění. Dovolím si tu také provést srovnání se skladatelskou osobností Ravelova staršího souputníka, Clauda Debussyho, se kterým společně tvoří dvojici čelních představitelů francouzského hudebního impresionismu, přičemž jsem srovnání projala jako součást kapitoly věnované skladatelskému stylu Maurice Ravela. V závěru shrnu přínos jak pro mě samotnou a současně s ohlédnutím na předchozí obsah, v celkovém pohledu zpět, jmenuji aspekty, ke kterým má snaha směřovala.