Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/176

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "MRÁZKOVÁ, Giedre"

Nyní se zobrazuje 1 - 18 z 18
  • Diminuce v klávesové literatuře 16. a 17. století
    Žďárská, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
    Moje bakalářská práce pojednává o diminucích v klávesové literatuře v různých částech Evropy v 16. a 17. století. Obsah práce je rozdělen do čtyř kapitol, jež jsou dále dělené do podkapitol, doplněné poznámkami pod čarou a obrazovými přílohami na konci práce. První kapitola hovoří o historickém vývoji hudby pro klávesové nástroje. Druhá kapitola vymezuje anglický pojem diminuce. Třetí kapitola popisuje práci s prameny, hlavním východiskem pro hudbu Itálie a Španělska je "Trattado de glossas" (1553) Diega Ortize a pro hudbu Anglie a Nizozemí "The Division-Violist: or An Introduction to the Playing upon a Ground" (1659) Christophera Simpsona. V další kapitole se zmiňuji o vlivu rétoriky na hudbu a analyzuji skladby, které připravuji na bakalářský koncert: Jan Piertersson Sweelinck - Fantazie Chromatica a Antonio Soler - Sonáta h moll.
  • Duchovní nápěvy a jejich zpracování v cembalové literatuře
    Konečná, Kristýna
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-06
    Tématem této práce jsou duchovní motivy a jejich zpracování v cembalové literatuře. Práce je rozdělena na dva hlavní tématické okruhy: Duchovní motivy katolické a protestantské. Samostatnou kapitolou pak je Petr Eben a jeho sonáta pro cembalo.
  • Historický vývoj kadence se zaměřením na barokní klávesovou tvorbu
    Čechová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Bakalářská práce s názvem Historický vývoj kadence se zaměřením na barokní klávesovou tvorbu se zabývá problematikou terminologie kadencí. Práce definuje pojem kadence, porovnává různé významy kadencí a zasazuje je do historického kontextu. V první kapitole se zabývám historickým vývojem kadenčních závěrů od Gregoriánského chorálu až po kadence u J.-Ph. Rameaua a standardní typy harmonické kadence jak je známe dodnes. V druhé kapitole pojednávám o typech ornamentálních kadencí. Po všeobecném přehledu se zaměřuji na kadenci v klávesové hudbě a jak ji vidí C.Ph.Em.Bach.
  • Historie cembala v Čechách ve 20. století
    Němcová, Marta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-14
    Bakalářská práce "Historie cembala v Čechách ve 20. století" se zabývá dvěma úzce spjatými tématy, historií renesance staré hudby a historií renesance cembala v Čechách i ve světě. Cílem této práce je první zmapování dosud neprobádaného úseku české hudební kultury a jeho zařazení do světového kontextu. Jelikož v kapitolách o renesanci cembala je zdůrazněna etapa přechodu od moderního nástroje ke kopii historického nástroje, pojednává poslední kapitola o konstrukčních rozdílech obou typů nástrojů.
  • Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě+)
    Žáková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-01
    Bakalářská práce s názvem Hudební tradice rodu Couperinů (s důrazem na interpretační zvláštnosti v cembalové tvorbě) zpracovává celou dynastii hudebníků Couperinů, jež měla téměř dvousetletou tradici. V první kapitole uvádím čtenáře do historických souvislostí doby, ve které Couperini žili a působili. V počátku kapitoly druhé poukazuji na šíření hudebních tradic v období XVII. a XVIII. století v Evropě. Poté však celou kapitolu věnuji rodu Couperinů od jejich původu až po jejich uplatnění u dvora a v centru dění ? na nejprestižnějších místech v Paříži. Podrobněji zpracovávám všechny hudebníky a hudebnice rodu, jejich životopis a pokud se dochovalo dílo, uvádím je celé. Kapitola třetí je soustředěná na tři nejvýznamnější představitele rodiny Couperinů ? Louise, Françoise le Grand a Armanda-Louise. Jejich rozdílné styly ukazují hudební vývoj, změnu hudebního myšlení a různorodé využití nástroje ve vrcholném období cembala do jeho ústupu až ke konci cembalové éry. Především se snažím o vyzdvižení přínosu každého z nich pro cembalovou tvorbu a hudbu. V poslední kapitole je uvedena posloupnost varhaníků Couperinů v jednom z nejdůležitějších míst Paříže ? na varhanickém místě v kostele Saint Gervais.
  • Koncert
    Bublová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
  • Marie Waldaufová: Bakalářský koncert
    Waldaufová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Markéta Čechová Bakalářský koncert
    Čechová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Martínková Denisa - Bakalářský koncert
    Martínková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
  • Olga Dlabačová Bakalářský koncert
    Dlabačová, Olga
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
  • Petra Žďárská: Bakalářský koncert
    Žďárská, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-07
  • Rukověť cembalistova pro zdárnou údržbu a běžné opravy nástroje
    Dvořák, Filip
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-06-07
    Abstrakt Bakalářská práce je určena klávesovým hráčům. Seznámí je se základy regulačních, ladičských a opravárenských dovedností potřebných pro běžnou koncertní praxi s historickými klávesovými nástroji. Cílem práce je vytvořit základní manuál pro vlastní údržbu nástroje. Vymezuji nástrojovou oblast a uvádím technologické popisy základních operací s nástrojem a jeho mechanikou. Představuji nutný instrumentář a uvádím důležité obecné zásady a předpoklady cembalářské práce. Popisuji techniku ladění a intonaci cembal. Práce je vyhotovena na základě dlouholetých poznatků mé vlastní praxe v oboru cembaláře a hudebníka.
  • Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na francouzské suity J. S. Bacha)
    Waldaufová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Bakalářská práce s názvem Sarabanda jako tanec v barokní cembalové literatuře (se zaměřením na Francouzské suity J. S. Bacha) se zabývá souvislostmi mezi tanečním uměním a hudební formou, v tomto případě jednou ze čtyř hlavních částí suity, sarabandou. První kapitola je přehledem o vývoji evropského tanečního umění od počátku 15. století do konce druhé poloviny 18. století. Ve druhé kapitole je kromě historie tance sarabandy popsána jeho barokní podoba, charakteristické rysy a přehled tanečních kroků, které se v jeho choreografii nejčastěji objevovaly. Třetí kapitola je věnována sarabandě jako stylizovanému tanci v cembalových suitách francouzských a německých barokních skladatelů. Poslední kapitola je zaměřena na sarabandy v díle J. S. Bacha, jmenovitě na šest saraband z Francouzských suit.
  • Stylové rozdíly mezi fr. a it. klavírní hudbou 17. - 18. století
    Martínková, Denisa
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-07
    Bakalářská práce s názvem Stylové rozdíly mezi francouzskou a italskou klavírní hudbou 17. a 18. století se zabývá srovnáváním odlišné hudební praxe a odlišným způsobem zapisování a vůbec chápání hudby v Itálii a Franci. Zaměřuji se na předložení schopností a dovedností, které tehdejší interpreti a skladatelé museli ovládat, na významné stavitele a samotnou stavbu cembal té doby. První kapitola stručně přibližuje hlavní stylové rysy italské hudby a skladatele italské klávesové tvorby. Druhá kapitola oproti tomu ukazuje stylové rysy francouzské hudby a klávesovou tvorbu 17. a 18. stol. ve Francii. Třetí kapitola zpracovává stavbu nástrojů - čím se lišily. Náplní čtvrté kapitoly je shrnutí zásadních rozdílů mezi francouzskou a italskou tvorbou. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí všech předešlých kapitol.
  • Teoretické prameny se zaměřením na metodiku hry na cembalo
    Dlabačová, Olga
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-11
    Bakalářská práce s názvem "Teoretické prameny se zaměřením na metodiku hry na cembalo (srovnání díla autorů 17., 18. století)" se zabývá problematikou vyučování počáteční hry na cembalo, prstokladů, ornamentiky a hudební teorie na podkladě teoreticko-metodických pramenů francouzských autorů 17. a 18. století. První kapitola stručně přibližuje život a dílo francouzských skladatelů, kteří zaměřili svou tvorbu na skladby pro cembalo. Druhá kapitola je věnována první škole soustředěné výhradně na hru na cembalo Les Principes du Clavecin Monsieura de Saint Lamberta. Třetí kapitola zpracovává metodický spis L´Art de toucher de Clavecin Francoise Couperina. Náplní čtvrté kapitoly je dílo Jeana Philippa Rameaua De la mechanique des doigts sur le clavessin. V závěrečné kapitole je uvedeno shrnutí obsahu těchto tří metodik a srovnání jednotlivých přístupů v řešení daných otázek.
  • Význam názvosloví a názvů cembalových skladeb francouzských clavecinistů
    Bublová, Eva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-06
    V této práci překládám z francouzštiny do češtiny názvy cembalových skladeb francouzských skladatelů 17. a 18. století, tzv. ?clavecinistů?. Závěrečná část ? Slovníček ? obsahuje překlady francouzského hudebního názvosloví, některých tanců a žánrů, a slovní pokyny, kterými tito skladatelé doplňovali notový zápis. Kvůli omezenému rozsahu a faktické i finanční nedostupnosti notového materiálu nebylo možno zahrnout do této práce všechny skladby známých a hraných autorů. Vybrala jsem tedy skladatele a díla důležitá, v určitém směru pozoruhodná. Z týchž důvodů jsem musela upustit od popisování známých tanečních forem.
  • Vznik a vývoj italské toccaty v baroku
    Bernovský, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-05
    Abstrakt Výraz toccata dnes označuje většinou skladbu psanou ve volné formě, která je svou povahou určena téměř výhradně sólovému klávesovému nástroji. Můžeme ji charakterizovat jako virtuózní kompozici, v níž je účinně navozen dojem improvizace. Pojetí toccaty jako hudební formy prošlo mnoha změnami: každý skladatel přidával k jejímu stylu vlastní charakteristiky, což pozdější autoři imitovali a osobitě přetvářeli. Toccata se vyvíjela v obdobích pozdní renesance a baroka a stala se významnou kompoziční formou, který využívala mnoho stylů a zastávala různé funkce.
  • Zpracování mimohudebních námětů ve skladbách pro klávesové nástroje
    Živná, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-05
    Bakalářská práce je zaměřena na zpracování mimohudebních námětů v klávesové literatuře druhé poloviny sedmnáctého století v Německu se zaměřením na Johanna Kuhnaua a jeho Biblické sonáty. Cílem této práce je nastínění představy vnímání hudby ve druhé polovině sedmnáctého století v Německu a zpracování námětů mimo hudbu, které se v baroku hojně využívaly. Zaměřila jsem se na analýzu jednotlivých Biblických sonát Johanna Kuhnaua a na spojení biblického příběhu s hudbou. Poznatkem je pro mě hloubka tohoto spojení a také detailní myšlení barokních autorů.