Katedra kamery - KK / Department of Cinematography

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/25

Procházet

Procházet Katedra kamery - KK / Department of Cinematography podle vedoucí "MYSLÍK, Jiří"

Nyní se zobrazuje 1 - 14 z 14
  • 3 D kinematografie v kameramanské praxi
    Tichovský, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    Technologie natáčení a reprodukce 3D filmů se dostává díky pokročilé digitalizaci kinematografie do další vývojové etapy. Integrace nových výrobních postupů s sebou nese dramatický posun v práci kameramana, který dosud z velké části zodpovídal za finální obrazovou složku filmového díla. Ve své práci stručně shrnu historii 3D kinematografie, jež je úzce spjata s počátky filmu vůbec. Představím základní principy a předpoklady pro tvorbu stereoskopického pohyblivého obrazu, dále popíši současné možnosti technologických postupů v oblasti záznamu 3D filmů a videa v profesionálních i domácích podmínkách a poukážu na problematiku digitální přípravy a postprodukce. Vedle technologických principů bych se rád zaměřil na klíčové body práce kameramana na 3D projektech ? odlišnosti filmové řeči, trikové záběry (chroma key, motion capture, 3D imaging apod.) a úlohu hlavního kameramana při přípravách a dokončovacích pracích. Osnova: 1)základní principy stereoskopie 2)historie stereoskopického snímání, metody používané v minulosti 3)rozšíření metod a možností snímání 3D obrazu v současnosti 4)rozlišení problematiky snímání a reprodukce 3D obrazu pro kino a TV 5)úloha kameramana, odlišnosti od tradiční filmové řeči 6)změny v zodpovědnosti za finální vizuální podobu filmu 7)přípravy a postprodukce 3D AV díla z pohledu kameramana 8)natáčení 3D v domácích podmínkách 9)závěr: zamyšlení nad úlohou 3D efektu v rámci historie kinematografie a AV děl Zdroje: Petr Páta, ČVUT Galli 3D Vladimír Smutný, AČK Jiří Myslík, AČK Antonín Weiser, AČK American Cinematographer magazine internet
  • 3 D snímání a vjem virtuálního prostoru při projekci
    Moulis, Ladislav
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-22
    Tato bakalářská práce pojednává o principu 3D snímání a vytváření iluze prostoru v projekci. Seznamuje čtenáře psychofyziologií prostorového vidění a technickými aspekty stereoskopického snímání a předvádění. Vysvětluje propojenost celého výrobního řetězce počínaje snímáním a stereoskopickou projekcí konče. Podává čtenáři přehled o dnes využívaných systémech v kinech, o pozitivech a negativech a nabízí jejich srovnání. Práce se podrobně věnuje experimentům, při kterých bylo nasnímáno několik modelových situací a na nichž se prokázaly či odhalily některé zákonitosti, které mohou být v další tvorbě užitečným vodítkem při přípravě natáčení stereoskopického snímku.
  • Digitální kamera RED ONE a problematika digitálních snímacích formátů
    Černý, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-10-08
    Tato diplomová práce se zabývá digitální technologií natáčení filmů.
  • Digitální kino a DCP
    Votýpka, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-20
    Tato práce pojednává o cestě výroby digitální filmové kopie DCP a možnostech její prezentace v kvalitním digitálním kině standardu DCI. Zprvu se zabývá obecnými úvahami nad moderními médii a vývojem sdělovacích prostředků a posléze komplexně zkoumá problematiku celého výrobního řetězce a jednotlivých aspektů, které mají vliv na výsledek úspěšného zpracování a předvedení díla v co možná nejvyšší estetické kvalitě. Práce přistupuje k otázkám vyvíjejícího se standardu digitálního kina objektivně i subjektivně. Snaží se popsat veškerou související problematiku. Hledět do budoucna a snažit se poučit z chyb minulých, např. omezených možností televizního sdělování a končícího fenoménu filmové kopie. Práce upozorňuje na smysl otázek spjatých s digitální kinematografií a vysokým rozlišením 2K a 4K, jež nahrazuje vysoce kvalitní standard 35mm kopie. Norma DCI, kterou se nyní promítání řídí, má poměrně velkou toleranci, která způsobuje možnost nedokonale vybavených a nastavených kin. Role kameramana tedy končí opět tam, kde jeho práce obvykle začíná, u stroje, který mění binární kód na analogový proud paprsků tvořících na filmovém plátně perfektní obraz. Velmi podstatnou částí této práce je její praktická část, výzkum provedený v pěti institucích, kterým byl dodán test DCP, jež byl zdokonalován na základě konzultací s operátory těchto jednotlivých Postprodukcí v Praze a následně jimi proveden export do kontejneru DCP2K pro další zkoumání. Technická příloha testu je na přiloženém DVD.
  • Filmové kamery, historie a současnost
    Halousek, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-10-10
    Tato práce popisuje technologický vývoj kamerového vybavení v kontextu dějin filmu od samého počátku do současnosti.
  • Korekce obrazu - primární a postprodukční
    Ptáčník, Jaroslav
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Primární korekce obrazu použitím filtrů, rozdělení filtrů (CTO, CTB) obecný přehled, primární korekce obrazu pomocí nastavení elektronické televizní kamery, blokové schéma zapojení jedné a více kamer do televizního řetězce, gamma korekce. Postprodukční barevné korekce, obecný přehled používaných systémů pro barevné korekce obrazu, historický vývoj systémů, přechod na nelineární systémy pro korekci obrazu, výhody nelineárního zpracování obrazu, bitová hloubka zpracování obrazu, Trojúhelník Mezinárodní komise pro osvětlování, trichromatičtí členitelé, nové elektronické filmové kamery, formáty záznamu, přechod na HDTV vysílání, kamery HDTV, stupně komprese dat MPEG II/RAW data, nové televizní kamery, Parametry CRT, LCD monitorů, korekce obrazu při živém vysílání.
  • Obrazové senzory v kameramanské praxi
    Pospíšil, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-22
    Souhrn a popis jednotlivých typů digitálních obrazových senzorů, jejich vlastnosti a využití těchto znalostí při práci kameramana.
  • Ostrost a neostrost zobrazení jako jev i výrazový prostředek
    Stretti, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-18
    Tato práce se zabývá ostrostí a neostrostí z různých úhlů pohledu. V první části se seznámíme se stavbou oka, jeho fyziologickými a psychofyziologickými vlastnostmi, i s jeho vadami. V další části se budeme zabývat pohledem na toto téma z pohledu fotografického zobrazování ? optické zobrazení vůbec, ostrost obrazu a její různé typy a využití, rozlišovací schopnost a vady objektivů a podobnost těchto vad s vadami oka. V poslední části se budeme zabývat tímto tématem jako výrazovým prostředkem a možností využití ostrosti i neostrosti v různých případech a podobách.
  • Replikace filmového obrazu v postprodukci
    Kader Agha, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-13
    Tato bakalářská práce si pokládá otázku, zda je možné replikovat filmový obraz na digitálních datech, za jakých podmínek a s jakým výsledkem tak může být učiněno. Práce je rozdělená do tří částí. Teoretická část se zaobírá vymezením pojmů, se kterými se bude pracovat v rámci praktické části. Praktická část poté detailně popisuje postup, který docílí replikace filmového obrazu v colour gradingu. K této části byl konzultantem kolorista Pavel Marko. Výzkumná část poté zkoumá, jakým způsobem reaguje odborná i neodborná veřejnost na colour gradingem upravené digitální záběry v kontrastu se záběry natočenými na film. Výsledkem této bakalářské práce je zjištění postupu práce při colour gradingu tak, aby byl věrohodný. Dalším výsledkem je prozkoumání, zda je výsledek práce rozpoznatelný pro pozorovatele a tedy, jestli je možné tento postup zařadit do běžné postprodukční praxe při tvorbě filmu.
  • Současné kamery v digitální kinematografii
    Vlnas, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-11
    Obsahem bakalářské práce je porovnání nejpoužívanějších digitálních kamer současnosti v oblasti profesionální kinematografie, ale i v oblasti nízkorozpočtových projektů. Nebudou ale pouze popisovány technické rozdílnosti a parametry jednotlivých typů, jakými jsou rozlišení, velikost senzoru nebo rychlost snímání. Hlavním těžištěm práce budou praktické kvalitativní testy parametrů, které bývají
  • Technické prostředky stylizace obrazu
    Todorov, Simon
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-12
    Tato bakalářská práce rozebírá problematiku stylizace obrazu skrz technické stránky. Jednotlivé stylizace nejsou popsané. Rozebrány jsou pouze prostředky a je-jich vliv. Rozděleny na dvě jako produkční a postprodukční, jsou popsané jednotlivé klíčové body a techniky, se kterými kameraman zachází. Postupně jsou uvedeny ja-ko související s každým prostředkem parametry, a jaké problémy mohou vyvstat. U každé problematiky je zahrnuta informace, jakým způsobem to ovlivňuje finální vý-sledek. Jsou popsané jevy s toho vyplývající, a nutné změny v postavení kamera-mana jako součásti kinematografie. V práci je zahrnuta kratší úvaha o problémech, tykajících se natáčecích postupů a postprodukčních postupů, prezentaci a archivace.
  • Užití Log gamma křivek a jejich vliv na výsledný obraz
    Pecka, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-27
    V profesionální digitální kinematografii se dnes ve většině případů natáčí do takzvaných logaritmických obrazových profilů. Cílem této bakalářské práce je popsat, jak tyto profily fungují, jak se s nimi pracuje při natáčení a postprodukci, jaké mají výhody a tyto poznatky doložit na praktické části, která porovnává výstupy konkrétních profesionálních kamer v logaritmických a lineárních profilech.
  • Záznamové formáty s různými metodami a stupni komprese
    Sýkorová, Zdena
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-22
    Filmový obraz je tvořen celou řadou vizuálních výrazových prostředků, které souvisí s aranžmá snímané scény, což je zřejmé. Použitá technologie snímání je neméně důležitým parametrem a výrazovým prostředkem. S tím souvisí volba záznamového formátu, který dál ovlivňuje možnosti postprodukce a tím i výsledný filmový obraz. Teoretická část této práce má za cíl představit vznik digitálních dat a záznamové formáty, do kterých se tato data ukládají. Z důvodu enormního objemu však bývají zatíženy kompresí. Komprese – co to je, proč ji potřebujeme, jak vzniká, co způsobuje? a hlavně: Jaká míra kompresních artefaktů je pro diváka akceptovatelná? To je otázka, na kterou odpovídám v praktické části bakalářské práce. Zúžila jsem pozornost na formáty Apple ProRes a H.264, které jsou v praxi často využívané v různých podobách a mohu s nimi v rámci dostupných kapacit pracovat. Pomocí subjektivního hodnocení expertní skupinou (metoda DSIS) sleduji zhoršení kvality obrazu způsobené kompresními artefakty výše zmíněných formátů. Z výsledků je patrné, že snižování datového toku vede ke zvýšení četnosti artefaktů, především u formátu H.264.
  • Zdroje světla a jejich využití v kameramanské praxi
    Adam, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-13
    Teorie světla- fotometrické jednotky, teplota chromatičnosti; Konstrukce filmových lamp- open face, fresnell; Světelné zdroje- žárovka, HMI, fluorescenční zdroje, LED, halogenové zdroje, keramic, Dedolight, Jemmball; Mobilní aplikace, PocketLD, Helios