Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "BRYCHTA, Lukáš"
Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Kauza Lear: Otázky autorství při recepci divadelního dílaBulvasová, Natálie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-09-12Bakalářská práce se zabývá otázkou autorství v divadelní inscenaci a představení. Autorka při zkoumání vychází z debaty o inscenaci Krále Leara uvedené v roce 2011 v historické budově Národního divadla v režii Jana Nebeského. Diskuze, již autorka analyzuje, obsahovala profesionální divadelní recenze, ale také komentáře široké veřejnosti na diskuzních fórech. Za pomoci současné české i zahraniční divadelní a literární teorie se pokouší zodpovědět otázku, jaké typy autorství v divadle existují a nakolik ovlivňují diváckou recepci. Nejprve se zaměřuje na autorství dramatika a režiséra a jejich metaforický souboj o vliv nad diváckým vnímáním. Dále se zabývá autorstvím, jež zaštiťuje divadlo jako produkční jednotka. V poslední kapitole otevírá téma diváka jako posledního relevantního autora divadelního představení. Divák svou přítomností umožňuje vznik představení, ale zároveň dílo interpretuje, což ho staví do nejvýznamnější pozice v celém procesu recepce. Práce nastiňuje, že vnímání je ovlivněno více očekáváními, s nimiž diváci do divadla přicházejí, než samotným představením.
- Případová studie inscenace 30 dní: Rozbor interakčních procesůMalinová, Magdalena(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-09-13Práce s názvem „Případová studie inscenace 30 DNÍ, rozbor interakčních procesů“ vzniká za účelem důkladné analýzy interaktivních a participativních prvků inscenace 30 DNÍ. Cílem této práce je reflektovat jednotlivé situace z uvedených představení, přičemž středem zájmu je vztah mezi hercem a divákem. Práce nejprve popisuje principy a pravidla, kterými se tvůrci v inscenaci snaží docílit akcentované angažovanosti diváků. Samotný průběh proběhlých uvedení a konkrétní interakční procesy pak reflektuje prismatem teorie hry. Analýza se také zaměřuje na sociologický přesah divadla, pracuje s Goffmanovou Teorií rámování, kterou prostřednictvím různých autorů aplikuje na divadelní prostředí. Autorka práce se rozhodla postupovat kvalitativně výzkumnou metodou, v níž (často v první osobě) reflektuje svoji hereckou a tvůrčí zkušenost z výše uvedené inscenace. Dále se ji snaží obohatit o teoretické zohlednění zaměřující se na stoupající fenomén participativních a interaktivních divadelních směrů. Práce poukazuje na podstatnost praktického výzkumu, který může rozšířit dosah a komplexnost konkrétní divadelní inscenace. Svými poznatky přispívá k provázání stále poněkud oddělované divadelní teorie a praxe.