Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "NEZNAL, Vít"
Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Dramaturgie site specific divadlaSvobodová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-06V této bakalářské práci se snažím o základní charakteristiku pojmu „site specific divadlo“, jeho stručný historický kontext a vymezení rozdílů mezi ním a tzv. divadlem v netradičních prostorech na příkladu dvou inscenací spolku Pomezí. Dále se věnuji dramaturgickému propojení místa, kde se divadelní představení odehrává a socio-ekonomickým přesahům uměleckého díla v netradičních prostorech. Stěžejní část této práce je představení a porovnání několika projektů site specific a divadla v netradičních prostorech, které se uskutečnily v Ostravě. Jsou to především letní plenérové inscenace Staré Arény v režii Pavla Gejguše a jeho adaptace Tita Andronica do ostravské tržnice. Dalšími projekty jsou inscenace v architektonických památkách, tedy projekt Divadla Petra Bezruče Hotel Bezruč?!, a taneční projekty uskupení MOVE Dance Company. V závěru bych ráda reflektovala přesah zmíněných inscenací a zda vedly k dalšímu zájmu o prostor či nikoli.
- Fenomén přestávky v současném českém divadleVinařová, Kristýna(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-18Bakalářská práce se zabývá fenoménem přestávek v současné české divadelní praxi. Autorka na základě svého výzkumu vymezuje typologii přestávek, které nefungují v divadelním představení pouze jako jeho předěl, ale nějakým způsobem ho rozvíjejí. Na základě příkladů ze současné divadelní praxe se ukáže, že přestávka může rozšiřovat významovou rovinu inscenace i akcentovat společné setkání jako základ divadelního média. S oporou v české strukturálně-sémiotické tradici a současných divadelně-teoretických konceptech tak autorka dochází k závěru, že divadelní přestávka může být součástí jak představení, tak samotné inscenace, a že skrze přestávky může dojít k amplifikaci jevů, jež vychází ze samotné povahy divadelního média. V neposlední řadě si autorka pokládá otázku, čím může být výzkum přestávek a její rozhodnutí považovat je za součást divadelního média pro současné divadelní teorie přínosné. Dochází k pojmenování přestávek jako tvarů na pomezí každodenního života a divadelního média. Jejich zkoumáním se tedy autorka snaží o pojmenování konkrétních způsobů, jakými může život do divadelního média vstupovat. Právě napětí mezi žitou realitou a divadelním médiem vnímá autorka jako dynamiku pro divadlo esenciální.
- O loutkách a neloutkáchStárková, Jana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-06Tato bakalářská práce zkoumá pojem „loutka“ v současném divadle nepsychofyzického herectví. Vychází přitom předně z české divadelní teorie a pracuje hlavně s termíny jevištní postava, dramatická osoba a následně s pojmem integrovaný herecký komponent loutkového divadla. Pro tuto bakalářskou práci je zásadní dělení na figurativní a nefigurativní loutky podle definice prof. Jaroslava Etlíka. Výchozím podnětem ke vzniku této bakalářské práce byla účast na kolokviu při příležitosti přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem, článek z roku 1999 s názvem Hledání souvislostí: Co je to loutka? v časopise Loutkář a všeobecné nejasnosti kolem problematiky.
- Předloha v tvorbě spolku JEDLLiška, Jakub(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-14V této bakalářské práci se snažím pojmenovat úlohy inspiračních předloh spojené se vznikajícími dramatickými texty Lucie Trmíkové, jež mají klíčový význam pro tvorbu spolku JEDL. Především se zaměřím na zodpovězení otázek, jestli se jedná o nové texty Lucie Trmíkové – Nebeské, popřípadě jestli jsou autorské pouze určité pasáže a zbytek se dá považovat za původní text. Zaměřím se především na kvality jako jsou: svébytnost, přidaná hodnota a změna významů, či charakteristik jednotlivých postav. Své teze zkoumám na základě dvojice inscenací Médeia a Soukromé rozhovory. Respektive primárním zdrojem zůstávají dramatické předlohy. Médeia čerpá z různých zpracování známého antického mýtu a Soukromé rozhovory vycházejí ze stejnojmenného scénáře Ingmara Bergmana. Podstatnou částí této práce je analytický rozbor všech textů (předloh Euripída, Senecy, Anouilha, Wolfové i Bergmana, i samotných výsledných dramatických textů Trmíkové), které následně porovnávám. V této komparaci se zaměřím na společné motivy inspiračních předloh a textů Lucie Trmíkové a jejich významovou podobnost. Ze všech provedených analýz a komparací se pokusím odpovědět na otázku, zdali se dá v tvorbě spolku JEDL vysledovat schematický model, na jehož základě Trmíková připravuje texty pro inscenace.
- Studio DAMÚZA: divadelní tvorba pro batolataŠlechtová, Ema(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-21ABSTRAKT Bakalářská práce s názvem Studio DAMÚZA: Divadelní tvorba pro batolata vznikla za účelem zmapování a představení fenoménu české divadelní tvorby pro batolata odborné veřejnosti. Pro konkretizaci zkoumané oblasti autorka zvolila jako modelovou instituci Studio DAMÚZA, které tento typ divadelní tvorby v roce 2014 poprvé v České republice uvedlo. Autorka vymezuje pojem „batolárium“ a dále ho argumentuje v oblasti divadelní teorie, publicistky a základními poznatky z vývojové psychologie. Vlastní analýzou tří inscenací Batosnění, Moment! a Já, ty a to sleduje specifické rysy divadelního jazyka a možné inscenační strategie. Cílem práce je argumentace ve prospěch svébytnosti divadla pro batolata, které autorka vnímá jako specifickou oblast divadla pro děti a ne jako marketingový tah divadel.