Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/179

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "KUDELÁSEK, Pavel"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Česká filharmonie v průběhu politických krizí 20.století
    Kolářová, Milena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-06
    Tato práce se věnuje historii a příběhům České filharmonie, které se odehrály v průběhu nejvýznamnějších politických krizí 20. století. V jednotlivých kapitolách se budu zabývat konkrétními událostmi politického dění a jejich dopadem na chod orchestru. Popíši, jaká převažovala ve filharmonii atmosféra a jak se vyvíjela dramaturgie v momentech, kdy si těleso procházelo jednotlivými historickými momenty. Představím nejvýraznější osobnosti, které se za celou dobu působení tělesa významně podílely na jeho existenci. Jejich spletité životní příběhy budou součástí samostatných kapitol. V neposlední řadě seznámím čtenáře s pamětmi současných členů České filharmonie na předrevoluční dobu v 80. letech minulého století, na samotnou sametovou revoluci a na události, které po ní následovaly. Jejich memoáry jsou cennou součástí této práce.
  • Eugéne Ysaÿe a jeho 6 sonát pro sólové housle, Op.27 - se zaměřením na sonáty č. 2 a 4
    Dominikusová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala osobnost Eugéna Ysaÿe a jeho stěžejní dílo pro sólové housle. Volba tématu pro mě nebyla těžká, protože mě hudba tohoto uznávaného skladatele a houslisty fascinuje již od dětství. Chtěla jsem se při té příležitosti o něm jako o člověku, o jeho tvorbě a především o sonátách pro sólové housle dozvědět ještě více. V první části se má práce zaobírá samotnou osobností Eugéna Ysaÿe, konkrétně jeho pestrým a zajímavým životem interpreta a skladatele. Druhá část je věnována šesti sonátám pro sólové housle a v závěrečné části se zabývám interpretačním rozborem sonát č. 2 a č. 4.
  • F.A.Bonporti a jeho 10 Invencí op.10 se zaměřením na Invenci č. 3 F dur, její rozbor a způsoby interpretace
    Zemenová, Sára
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-07
    Za téma svojí bakalářské práce jsem zvolila Francesca Antonia Bonportiho a jeho stěžejní dílo Invence op. 10, které bylo ve své době velmi inovativní. Díky mému dlouhodobému zájmu o hudbu období baroka nebylo náročné vybrat si zadání této práce. Práce je rozdělena do několika částí – Život F. A. Bonportiho, hlubší nahlédnutí do jeho opusu č. 10 a rozbor Invence č. 3 F dur s představením různých pojetí interpretace. Částečně také navazuji na svoji absolventskou práci ze studií na konzervatoři.
  • Houslový koncert Ernesta Blocha
    Haniková, Miriam Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-14
    Tato práce si primárně klade za cíl podat ucelený obraz o Houslovém koncertu Ernesta Blocha. Kromě stručného zamyšlení nad životem a dílem Ernesta Blocha podává tato práce informaci o okolnostech vzniku Houslového koncertu, o zdrojích inspirace skladatele, souvisejících s tímto dílem, o kompoziční metodě, kterou Ernest Bloch u svého Houslového koncertu použil a v neposlední řadě podává podrobnou analýzu tohoto díla, provedenou na základě partitury vydané nakladatelstvím Hawkes & Son (London) Ltd. 1938, H. 14837. Jedná se o faksimile originálního rukopisu podepsaného na konci partitury: „Chatel, Haute Savoie 1938, Ernest Bloch“. Houslový part je od téhož vydavatele. Tuto práci uzavírá interpretační analýza vybraných nahrávek Houslového koncertu Ernesta Blocha, realizovaných předními světovými interprety.
  • Osobnost PhDr. Josefa Micky a jeho pedagogické působení
    Tesařová, Pavla
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-10
    Tato bakalářská práce se zaměřuje na život a pedagogickou činnost PhDr. Josefa Micky, významného houslistu a pedagoga v oblasti houslové hry, od jehož narození uplynulo v minulém roce sto dvacet a od úmrtí třicet let. Práce bude zkoumat Mickovu kariéru jako výkonného umělce, jeho příspěvky k výuce houslové hry a jeho vliv na další generace houslistů. Mickova pedagogická filozofie a techniky výuky budou analyzovány a diskutovány v kontextu širšího vývoje houslové pedagogiky v 20. století. Je málo postav v historii české hudby, které by měly tak hluboký a trvalý dopad na svůj obor jako Josef Micka. Mým hlavním cílem je představit Micku nejen jako výborného houslistu, ale také jako inovativního pedagoga. Micka pochopil, že kvalitní výkon je založen nejen na technické dovednosti, ale také na hlubokém porozumění hudbě a schopnosti tuto hudbu vyjádřit. Jeho pedagogický přístup, který zdůrazňoval pochopení a interpretaci hudby, stejně tak jako techniku, měl zásadní vliv na houslovou pedagogiku. Pro realizaci tohoto cíle budu využívat široké škály zdrojů, včetně biografických textů, rozhovorů, článků o houslové pedagogice a dalších relevantních materiálů. Očekávám, že tato práce bude přínosem nejen pro hudební vědce a pedagogy, ale také pro širší veřejnost se zájmem o historii hudby a výuku hudebních nástrojů.
  • Vztahy mezi klasickou a lidovou hudbou a jejich vzájemné ovlivňování
    Janoštín, Viktor
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-06
    Bakalářská práce se zaměřuje na vzájemné vztahy mezi klasickou a tradiční lidovou hudbou a poukazuje na propojování těchto dvou hudebních oblastí. Autor se věnuje oblasti karpatského oblouku a hudebním dílům, které čerpají materiál a inspiraci z tradiční lidové hudby tohoto území. Zacílením se na tuto geografickou oblast, která nese společné kulturní znaky, umožní čtenáři získat ucelenou představu o tomto fenoménu a principech vzájemného ovlivňování obou hudebních světů. Hlavní text práce je rozdělen do čtyř kapitol. V první kapitole autor popisuje vztahy mezi lidovou a umělou hudbou z pohledu historického na příkladu hudebních sbírek převážně ze 17. a 18. století z území dnešního Slovenska. Druhá kapitola se věnuje verbuňkovému stylu a hudbě lidových orchestrů 18. a 19. století. O životě, díle a folklóru v tvorbě Bély Bartóka pojednává třetí kapitola. V poslední kapitole autor analyzuje Bartókovu skladbu Rumunské lidové tance, které přímo navazují na lidovou hudební kulturu a jsou ukázkovým příkladem vztahu mezi lidovou a klasickou hudbou.