Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/2

Procházet

Procházet Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism podle vedoucí "CÍSAŘ, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 15 z 15
  • Divadlo dospívajících, dospívat divadlem
    Malá, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-13
    Cílem této práce je vstoupit do tématu aktivit divadelních souborů, sdružujících dospívající hráče (cca 13-21let) a vedených dospělým lektorem-pedagogem. Pokouším se hledat jejich specifika, zařadit je do kontextu blízkých oborů (dramatická výchova, amatérské divadlo, zážitková pedagogika a další). Nahlížím na úlohu lektora, která v sobě spojuje především pedagogické, umělecké a organizační úkoly. V kapitole o dramaturgii se věnuji volbě vhodné látky a nakládání s ní, vytyčuji 4 dramaturgická kritéria, zmiňuji se o divadelním aktivismu a o vztahu mezi inscenačním divadlem a performancí. Pokouším se pojmenovat motivaci klientů k divadelní práci a příklady přínosů, které pro ně může mít. Zdrojem informací jsou kromě literatury zkušenosti z praxe, rozhovory s lektory i klienty. Jako příklad praxe souboru středoškolského typu uvádím OLDstars, o.s., v němž působím.
  • Divadlo-cesta, divák v pohybu
    Malá, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-11
    Náplní práce "Divadlo-cesta, divák v pohybu" je obecný vstup do tématu projektů, při kterých se obecenstvo pohybuje pěší chůzí. Zaměřuji se na jejich sociální stránku a na proměny v povaze a významu divadelního představení, které divácký pohyb využívá. Zajímá mě představení jako událost umístěná v konkrétním čase a lokaci, jejíž významotvornou složkou jsou i paradivadelní aspekty. Snažím se vycházet hlavně z praktické zkušenosti, divácké i tvůrčí. Jako předpoklad divadla-cesty beru aktivovaného diváka, na kterého se kladou nároky a který přistupuje na pozměněné divadelní konvence. Zabývám se divadelní manipulací a prostorovými vztahy mezi účastníky divadelní události. Centrálním bodem práce je pak divák v situaci.
  • Dramatika Josefa Tejkla
    Linhart, Otto
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-07
    Ve své bakalářské práci se věnuji dílu dramatika, režiséra, prozaika a výtvarníka Josefa Tejkla (1952–2009), konkrétně jeho činnosti dramatické. Ve snaze komplexně obsáhnout dosud nevydané dílo tohoto dramatika se pokouším analyzovat Tejklovu dramatickou tvorbu optikou literárního baroka. Barokní tendence jsou v Tejklově tvorbě jasně patrné. V této práci chci vyzdvihnout vlastní tezi, že barokní témata jsou určujícím klíčem k vnímání bezmála celého díla Josefa Tejkla. Tato bakalářská práce má rovněž dopomoci ke kompletní katalogizaci díla tohoto autora s nadějí, že do budoucna nalezne alespoň část Tejklovy dramatické tvorby svého nakladatele.
  • Dušan Kovačevič v československém divadle
    Milanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-11
    Práce pojednává o srbském dramatikovi Dušanu Kovačevićovi a analyzuje hry, které se v českém divadle hrály na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
  • Dynamika vztahu divadlo-divák-kritik
    Bartoš, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-13
    Tato práce zkoumá na základě rozboru současných kritických textů a čtenářských reakcí na tyto texty dynamiku vztahu divadlo-divák kritik. V první části zevrubně rozebírá tři kritiky inscenace Beckettova Čekání na Godota uvedené v lednu tohoto roku v Národním divadle v Praze. Práce dále sleduje přínos těchto textů jejich čtenářům. Stanovuje základní důvody, které rozhodují o vyvolání čtenářské reakce. V druhé části se věnuje vybraným čtenářským reakcím pod jinými kritickými texty. Současně rozebírá divácký spor o uměleckou hodnotu inscenace Tartuffe Games uvedené v Divadle Na zábradlí a vycházející z Moliérova Tartuffa. Poslední část této práce je věnována fenoménu internetového "blogu" jako specifické divácké reakci. Cílem této práce je podpořit myšlení o nových možnostech divadelní kritiky zejména ve spojení s internetovou sítí.
  • Funkce činohry Národního divadla v současné době.
    Hanušková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-11
    Ve své bakalářské práci se věnuji funkci činohry Národního divadla v současné době. Národní divadlo má mezi českými divadly výsadní postavení. Mýtus, který kolem něj byl vytvořen, však už dnes nevnímáme stejně jako naši předci. Společnost se dnes ocitla ve stavu, který je těžko definovatelný a uchopitelný. Stav, který dostal název postmoderna. Protože divadlo je komunikační systém, který reaguje a přijímá okamžité podněty od společnosti, pokusila jsem se na základě činoherních inscenacích v Národním divadle postmoderní kulturu definovat. Rozebírám ty inscenace, které činohru Národního divadla dnes určitým způsobem profilují a vyjadřují její postavení k dnešnímu světu. Období, na které jsem se zaměřila, začíná v roce 2002, kdy byl do čela činohry Národního divadla jmenován Michal Dočekal. Jeho nová koncepce nutí k zamyšlením nad tradicemi a hodnotami nejen činohry Národního divadla, ale celé společnosti.
  • Funkce kabaretu v divadle
    Milanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-06
    Bakalářská práce "Funkce kabaretu v divadle" zhrnuje fakta o zrodu a vývoji nejslavnějších literárních kabaretů ve Francii a Německu. Dále se věnuje cestám jakými se tento žánr ubíral a vyvíjel v Praze. Přičemž je omezená na historické údobí od roku 1881 do konce I. světové války, případně prvních let poválečných. V druhé části práce, je stanoveno do jaké míry kabaretní forma měla vliv na zrod a vývoj malých divadel na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století.
  • Handa Gote Research & Development: Nová divadelní syntéza
    Štrom, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-06
    V bakalářské práci Handa Gote Research & Development: Nová divadelní syntéza se zabývám způsobem, jakým divadelní skupina Handa Gote Research & Development pracuje s vybranými divadelními složkami, na základě čehož může vznikat divadelní syntéza nového druhu. V práci se zabývám auditivní, vizuální a textovou složkou díla Handa Gote. V samostatných kapitolách pak jednotlivé složky popisuji. Celý popis se zakládá na důkladné analýze viděných představení a záznamů. Této práci předchází krátký úvod, shrnující dějiny vnímání divadelní syntézy od idey Gesamtkunstwerku, přes významné české teatrology a estetiky Otakara Hostinského, Otakara Zicha a Jana Mukařovského, až po současnou teorii postdramatického divadla. V závěru práce pak shrnuji poznatky, k nimž jsem zkoumáním jednotlivých složek došel a pokouším se stanovit, v čem by nová divadelní syntéza v díle Handa Gote mohla spočívat.
  • J.Hilbert - Vina
    Vinická, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-20
    Práce obsahuje podrobný dramaturgický rozbor Hilbertovy Viny a zamýšlí se nad jejími inscenačními možnostmi v podmínkách českého divadla počátku 21.století.
  • Performance
    Šefrnová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-23
    Ve své diplomové práci na téma Performance s podtitulem Vybrané otázky ze studií performance a nástin podoby současné performance v Česku, se zaměřuji na fenomén performance, který se nezřídka stává tématem vášnivých debat v oblasti teatrologie i jiných humanitních věd. Jde o téma kontroverzní, aktuální a stále otevřené. V první části se snažím uvést téma do kontextu a nastínit možné zařazení performance. Pro druhou část jsem si vybrala tři otázky z oblasti studií performance, na něž se snažím v textu odpovědět: 1. Nakolik se podobá performance a experiment? 2. Proč si Barba vybral právě tento typ kulturní výměny a co to v kontextu znamená? 3. Jaký význam má pro studia performance idealizace jednání? Ve třetí části se snažím prostřednictvím strukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů s umělci nastínit podobu současné performance v Česku.
  • Postmoderní česká režie v teorii a praxi
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-07
    Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí. V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
  • Problematika souboru po roce 1989
    Etlíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Cílem práce je načrtnutí vývoje motivačně-organizačního subsystému divadla v České republice po roce 1989. V první kapitole autorka shrnuje vývoj této oblasti v etapě předchozí, která počíná v druhé polovině padesátých let dvacátého století. Zabývá se zde také vývojem divadla obecně, jakožto umělecko-estetického systému. V tomto ohledu se však omezuje pouze na ty momenty, které přispívají k lepšímu pojmenování vlastního tématu práce. Zmiňuje je tedy tehdy, pokud se vztahují k subsystému motivačně-organizačnímu. Ve druhé kapitole se autorka pokouší ony podněty, jež s sebou přináší etapa počínající rokem 1989, pojmenovat a určit, jaký mají vztah k té předchozí. Také zde se zabývá otázkami umělecko-estetickými, ale pouze do té míry, do jaké mohou přispět ke zpřehlednění problematiky. V závěru shrnuje ony nově nalezené principy a pokouší se pojmenovat jejich vztah k těm, které charakterizovaly etapu předcházející.
  • Proměna obrazu člověka na divadle
    Hanušková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-13
    Ve své diplomové práci se zabývám sociologickou proměnou obrazu člověka v divadle na základě vybraných inscenací Hamleta. Takto vymezil jeden ze sociologických aspektů zkoumání divadla francouzský teatrolog a sociolog Jean Duvignaud ve své studii Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives (Sociologie divadla, kolektivní stíny). Prostředkem k tomuto zkoumání mi jsou tři inscenace Hamleta, které znamenají v historii českého divadla určitý mezník. Hamlet z počátku dvacátého století, kterého ztvárnil Eduard Vojan v režii Jaroslava Kvapila, ilustruje nový nástup herectví a tím i vnímání člověka ve společnosti. Hamlet v pojetí Radovana Lukavského z konce padesátých let je zase silně ovlivněn komunistickou érou, kdy veškeré hrdinství bylo tvrdě trestáno. Hamlet Jaroslava Plesla zase reaguje na aktuální těžko definovatelnou dobu, která v sobě stále nese rysy doznívající postmoderny a na kterou nelze odpovědět jinak, než absolutním nihilismem. Na základě srovnání těchto odlišných pojetí, stejně jako na základě samotného Shakespearova textu, se snažím definovat, jaké byly v různých epochách naší společnosti odpovědi na základní Hamletovské dilema "Být či nebýt".
  • Specifika studentského divadla
    Bartoš, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-12
    Tato práce vymezuje základní mantinely pojmu studentské divadlo. K rozdělení tří základních skupin je použito přítomnosti či absence výuky divadla. Tyto skupiny jsou blíže popsány. Zároveň je brán zřetel na další měřítka, pomocí nichž je možné studentské divadlo dělit. Rozřazení do jednotlivých skupin podle věku členů souborů je odmítáno s poukazem na konkrétní příklady, které se tomuto rozřazení vymykají. Dále jsou uvedena jednotlivá specifika a charakteristické rysy společné vymezeným skupinám. Práce zkoumá přesahy umělecké tvorby od dětského přes studentské k dospělému divadlu. A sleduje také přínos studentského divadla svým členům a okolí. Smyslem tohoto výzkumu je položit základ dalšímu zkoumání hlavních proudů divadla hraného studenty, fungování jeho souborů a mapování činnosti těchto souborů.
  • Vážné muzikály na jevištích West Endu
    Hlubučková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-05
    Tématem této diplomové práce jsou vážné muzikály uváděné na West Endu v Londýně. Autorka se nejprve zamýšlí nad pojmem ?vážný muzikál?, jeho vlastnostmi a souvislostí s melodramatem. Poté uvažuje nad několika díly, které se zabývají vážnými tématy a které měla možnost vidět v Londýně (například Lví král nebo Wicked). Poté je pozornost přesunuta na tři muzikály ? Matildu, Billyho Elliota a Bídníky. Autorka se soustředí na první dvě zmíněná díla, jakožto ideální zástupce vážných rodinných muzikálů. Podrobně se věnuje jejich předlohám a poté se snaží analyzovat jejich jevištní podobu s akcentem na proměny, ke kterým došlo při adaptaci. Dále se zaměřuje na témata, jež s těmito díly bezprostředně souvisí. Práce se tak postupně soustředí na některé druhy přepracování, muzikálovou scénografii, tanec, dětské herce, megamuzikály či rodinné muzikály. Autorka se snaží pojmenovat možné důvody, díky nimž došlo ke vzniku nejrůznějších změn.