Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/2

Procházet

Procházet Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism podle vedoucí "ETLÍK, Jaroslav"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Dokumentární divadlo
    Součková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-01-18
    Magisterská práce Dokumentární divadlo, dokumentárnost a divadelní dílo se zabývá kontradikcí obsaženou ve spojení slov "dokumentární" a "divadlo". Práce zkoumá fungování "dokumentárnosti" usilující přímo doložit jistou reálně existující problematiku v rámci divadelního díla, které je dílem uměleckým, a tudíž je podstaty prvotně umělé a znakové. Zaměřuje se na typ dokumentárního divadla využívající tzv. experty všedního dne, které nahrazením profesionálních herců "svědky" dokumentované problematiky provádí výraznou změnu v klíčovém komponentu divadelního média a dovádí takto princip "přivádění reality na scénu" k jistému vrcholu. V první části této práce si vymezujeme pole zkoumání a nahlížíme ho z perspektivy jistých směrů (realismu, dokumentárního filmu a orální historie), které nám pomáhají lépe uchopit jeho charakter. V druhé části naší práce analyzujeme dvě současné české dokumentární insceace Vadí/nevadí režisérky Jany Svobodové a 4. svět Terezy Durdilové, které od své práce s "experty všedního dne" svou dokumentárnost odvozují. Na pozadí těchto analýz se potom ve třetí části naší práce snažíme uchopit dané téma ve vztahu k problematice originálu a znaku na scéně, jak ji nahlíží česká divadelní teorie reprezentovaná Otakarem Zichem, Janem Císařem, Ivem Osolsobě a Jaroslavem Etlíkem.
  • Dramatický text jako ideová směrnice
    Součková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Bakalářská práce Dramatický text jako ideová směrnice se zabývá podněty, které může dramatický text přinášet divadelnímu dílu, aby nebyla narušena autonomie ani jednoho z nich. K nalezení ideové směrnice se snaží dojít explikací ("technologickým čtením") dramatického textu, která se v něm pokouší odhalit jeho vlastní motivicko-tematickou strukturu, přičemž se v maximální možné míře vyhýbá subjektivní interpretaci. Východiskem je zde pozice strukturálně-sémiotická, z níž analyzuje povahu a funkci jednotlivých komponentů dramatického textu, jejich vzájemné vazby a jejich vztah k divadelnímu dílu. Tento teoretický základ poté prověřuje explikací Višňového sadu Antona Pavloviče Čechova, přičemž takto nalezené motivy a témata konfrontuje s inscenací Višňového sadu v Divadle Na zábradlí. Zjišťuje přitom, nakolik v tomto konkrétním případě souvisí vztah jejich základních témat se vztahem dramatického textu a divadelního díla obecně.
  • Konstitutivní momenty larpů (Live action role-playing games) na základě divadelní teorie a teorie hry
    Brychta, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-06-20
    Práce se pokouší pojmenovat konstitutivní momenty larpů (live action role-playing games) převážně na základě divadelní teorie a teorie hry. První kapitola se zabývá larpem jako takovým, nastiňuje jeho historické kořeny a uvádí několik příkladů. Druhá kapitola nastiňuje některé problémy obecné estetiky, které pak dále v textu pomohou chápat určité teoretické koncepty. Třetí kapitola pojednává o teorii hry, pokouší se nastínit její specifika a hledá paralelu mezi ní a larpem. Poslední kapitola nastoluje optiku teorie divadelní, dotýká se jak divadla v užším slova smyslu jako uměleckého média, tak i některých otázek obecněji pojímané performativity a nakonec hledá shodné prvky divadla a larpu. Závěr plynoucí ze zjištěných faktů shrnuje konstitutivní momenty larpů.
  • Nesnesitelná tekutost bytí a její pozice v současných podobách divadla
    Tilšar, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-14
    Tato bakalářská práce se zabývá inscenací tvůrčí skupiny Vít Neznal & kol. s názvem Nesnesitelná tekutost bytí uváděnou ve dvou verzích v letech 2018 a 2019. Zařazuje ji do kontextu české divadelní teorie a historie a představuje její tvůrce. Detailně se věnuje analýze a výkladu zhlédnutých představení obou verzí a všímá si posunů a změn u verze druhé. Následně se zamýšlí nad kritickou reflexí tohoto díla.
  • Obraz a slovo
    Neznal, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-11
    Magisterská práce Víta Neznala s názvem Obraz a slovo se zabývá obrazem a slovem jakožto dvěma základními nástroji reprezentace a navazuje tak v širším pojetí na jeho bakalářskou práci, kde autor sledoval jejich artikulaci v kontextu divadelního díla. Autor nejprve interpretuje povahu ? identitu obrazu a zobrazení v rámci obecně estetických kategorií (mimesis, intencionální objekt, simulakrum), posléze se soustředí na jejich specifické projevy v rámci jednotlivých uměleckých odvětví (malba, fotografie, film, divadlo) a zároveň je tlumočí na pozadí mnohých teoretických konceptů (strukturálně-sémiotický diskurs, ?estetika performativu?, ?ontologický princip? aj.). Téma slova pak autor reflektuje s přihlédnutím k předešlým poznatkům především v kontextu divadla. Ústředním tématem je pro autora identita obrazu, resp. zobrazení, případně jazykové reference, čemuž přizpůsobuje i výběr příkladů. Analyzovaná díla tak pojí především zkoumání hranic reprezentace a samotná tematizace jejich uměleckého jazyka.
  • Obraz a slovo, v divadle zvlášť
    Neznal, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-06
    Bakalářská práce s názvem Obraz a slovo, v divadle zvlášť se zabývá fenoménem obrazu a slova jako základních konstitutivních složek divadelního díla. Zároveň autor reflektuje a interpretuje jejich fundamentální úlohu v umění obecně. Vychází přitom hlavně z teorie sémioticko-strukturální školy, přičemž se snaží i o konfrontaci s hermeneutikou. Cílem práce je definovat obraz a slovo nejen z pohledu noetického divadla usilujícího o znak, ale hlavně poukázat na jejich tendenci realizovat se v rámci ontologického principu v divadle. Ačkoliv obraz a slovo procházejí v umělecké oblasti značnou proměnou, pokouší se autor prokázat, že divadlo ve své performativitě nemůže obraz a v důsledku ani slovo postrádat. Primárním východiskem mu je přitom recepce obrazu a slova v jejich procesualitě vycházející z povahy časovosti divadelního umění.
  • Pervazivnost v uměních živé interakce
    Brychta, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-03
    Cílem práce je nabídnout uplatnění konceptu pervazivity pro oblast umění živé interakce. První kapitola představuje koncept, jak byl formulován v prostředí herních studií, především badateli sdruženými kolem tamperské školy. K tomuto účelu využívá terminologický aparát pocházející především ze sociálních věd. Druhá kapitola nastiňuje vztah hry a divadla, odvozuje společné i odlišné aspekty těchto jevů a díky nim poté adaptuje model pervazivity pro oblast divadelního umění. Třetí kapitola nabízí možné podoby aplikace modelu na třech případech přístupu díla ke každodennosti: skrze akcentaci, fabrikaci a konstrukci. Závěr poté shrnuje možné podoby pervazivních aspektů uplatněných ve zkoumaných dílech.
  • Proměna hrdiny v dramatických textech Václava Havla
    Kubák, Ivo Kristián
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-26
    Práce se na pokouší postihnout proměnu hlavního hrdiny ve stěžejních hrách Václava Havla z let 1963?1985: Audience, Largo desolato, Pokoušení, Protest, Vernisáž, Vyrozumění, Zahradní slavnost a Ztížená možnost soustředění. V úvodu je přesně vymezeno pole zkoumání a jeho metodika, přičemž za základní hledisko je stanoven literárněvědný a dramaturgický rozbor, a s ohledem na chybějící jednoznačnou definici hlavního hrdiny je zde popsán klíč k jeho výběru. V rámci analýzy jednotlivých her vždy nejprve podrobně zpracovává příběh hlavního hrdiny, a poté zevrubně rozebírá hlavní dramatickou postavu jako fiktivní literární subjekt. Závěr plynoucí ze zjištěných faktů konstatuje, že proměna postav je spojitý proces, ovšem nikoliv pouze absorpční, ale spíše pozvolně ontogenetický.
  • Rekonstrukce inscenace hry Černé masky
    Burianová, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-06
    Ve své bakalářské práci se věnuji rekonstrukci Královehradecké inscenace studia Beseda Černé masky. Důležitým bodem je životopis Leonida Andrejeva a pokus o zachycení událostí, které mohly ovlivnit jeho dramatickou tvorbu. Zdrojem informací byly převážně monografie vydané v anglickém jazyce. Dalším těžištěm mého výzkumu bylo nastínění společenské situace v době po Sametové revoluci a s tím spjaté problémy, které po komunistickém režimu v Klicperově divadle nastaly. K tomu mne posloužily články z Hradeckých novin, které dokumentovaly veškeré kulturní i sociální změny v okrese. Při rekonstrukci samotné jsem pracovala s jedinými dostupnými materiály. Těmi jsou černobílé fotografie z inscenace, dvě recenze a program. Výsledkem mé práce je zpracování všech dostupných informací a z nich sestavená podoba inscenace Černé masky, která měla 5. 5. 1990 svou první Československou premiéru. Zároveň jsem touto prací chtěla poukázat na fakt, že od té doby se u nás tato hra nikdy více nehrála.
  • TERRA HISTRIONIS: ZKOUMÁNÍ HERECKÉHO UMĚNÍ
    Adamová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-16
    Práce se zabývá ustanovením základního pohledu na herce jako na herecký komponent a sleduje jeho tvorbu nejen během představení, ale také postupy a herecké techniky při zkoušení divadelní inscenace.