Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/2

Procházet

Procházet Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism podle vedoucí "HRDINOVÁ, Radmila"

Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
  • Analýza divadelního představení mentálně postižených
    Vaverová, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-26
    Svět mentálně postižených byl dlouhou dobu tabu. Dnes se tito lidé účastní veřejného života. Obsluhují v chráněných kavárnách, hrají divadlo. "Voličská kampaň Strany mírného pokroku v mezích zákona tedy přírodního" je inscenací, na níž se podílejí mentálně postižení jedinci. První část práce se snaží nastínit problematiku mentální retardace, možnosti léčebného působení a terapeutických aspektů divadla. Druhá část se věnuje vzniku inscenace, specifikům divadelní práce s mentálně postiženými s následným rozborem konkrétního představení a specifiky zpětné vazby. Jak vnímat mentálně postižené na jevišti? Proč mentálně postižení jedinci hrají divadlo a proč je zajímavé jít se na jejich představení podívat? Proč vytvořili právě toto představení? V práci se snažím na tyto otázky odpovědět.
  • Analýza inscenace Sternenhoch
    Drábková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-14
    Bakalářská práce obsahuje analýzu inscenace Sternenhoch uvedené Nové scéně Opery Národního divadla v roce 2018. Analýza začíná porovnáním knižního romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternehocha a operního libreta a hudby Ivana Achera. V divadelní adaptaci se Acher inspiroval především oblastí fabule založenou na rozmanitosti klímovské lásky. V další části práce se věnuji prvnímu světovému uvedení Acherovy opery v režii Michala Dočekala, respektive postupně přistupuji k analýze všech divadelních komponentů inspirovaných estetikou velké italské opery 19. století. Kromě rozboru akustického a vizuálního komponentu věnuji podstatnou část práce příznačně vrstveným dramatickým osobám ztvárněnými několikanásobnými hereckými postavami. V závěru shrnuji všechny estetické principy a zařazuji inscenaci do širšího dramaturgického konceptu Opery národního divadla a některých českých oper napsaných a uvedených v posledních letech.
  • Analýza vztahu Ivana a čerta v inscenacích Bratrů Karamazových v režii Lukáše Hlavici a Vladimíra Morávka.
    Sedláková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-13
    Bakalářská práce se zabývá analýzou vztahu mezi postavami Ivana Karamazova a jeho halucinace v podobě čerta v inscenacích Dostojevského Bratrů Karamazových. Pro analýzu zvolila autorka inscenaci Dejvického divadla v režii Lukáše Hlavici a inscenaci Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka. Za pomoci poznatků z odborné literatury a záznamů divadelních představení obou inscenací se zaměřuje na konkrétní popis divadelních situací a jejich následný rozbor a interpretaci s ohledem na zvolené téma. Práce se zároveň snaží popsat odlišné přístupy, s nimiž každý z režisérů k tvorbě dvojnického vztahu ve své inscenaci přistupoval, a porovnat je. Hlavicova inscenace staví vztah Ivana a jeho čerta na hře a přetvářce. Čert–lokaj si s Ivanem pohrává, nechává ho si myslet, že jejich síly jsou vyrovnané. Ivan je díky tomu schopen vést s čertem dialog. Naproti tomu Morávek dává čertu podobu odporného plaza, který nahání Ivanovi hrůzu do té míry, že Ivan téměř není schopen s ním komunikovat. Navíc se v inscenaci daleko více rozehrává Ivanovo šílenství, neboť Morávek nechává na scéně ožít některé Ivanovy představy a strachy.
  • Čechovův Racek v Národním a Dejvickém divadle
    Loužný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-07
    Tato bakalářská práce si klade za cíl popis a analýzu dvou divadelních inscenací hry Racek od Antona Pavloviče Čechova. Snaží se najít podobnosti a rozdíly v režijní koncepci Michala Vajdičky (Dejvické divadlo) a Michala Dočekala (Národní divadlo), a to zejména s důrazem na interpretaci vybraných postav. Během samotné analýzy vedle sebe klade rozdílná řešení konkrétních situací a dochází k dílčím závěrům, které jsou shrnuty v závěru práce. Výsledným poznatkem je, že ač se způsob režie liší, akcentují oba režiséři téměř shodná témata.
  • Cesty české divadelní kritiky po roce 1989
    Pokorný, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-25
    Ústředním tématem práce je vývoj umělecké kritiky po restauraci demokracie v roce 1989. Autor se nejprve zaobírá celospolečenskými změnami po tomto datu, které pak aplikuje na oblast kultury. Vzhledem k tomu, že umělecká kritika nemůže existovat bez praktických uměleckých výsledků, lineárně vedle vývoje kritického myšlení se autor pouští i do analýzy problematického rozvoje českého divadla v demokratických podmínkách. Divadlo se sice osvobozuje od totality, ale zároveň je jeho estetická síla ohrožena komercí a všeobecným úpadkem vkusu a morálky. To samé se dá říci i o umělecké kritice. Autor se zabývá jak kritikou v úzce specializovaných médiích, tak kritikou v celostátních médiích a na internetu. Podrobněji se rozepisuje o největších postavách české porevoluční kritiky, které měly na její současný stav největší vliv. Zároveň si však klade i otázky, do jaké míry současný kritik může projevovat své osobní postoje a jak silně je ovlivňován komerčním charakterem dnešních médií. V závěru se autor spíše filozoficky zamýšlí nad budoucností umělecké kritiky. Jakožto profesní instituce kritika zřejmě zanikne, ale transformuje se do podoby obecné schopnosti člověka kriticky uvažovat o sobě a světě.
  • Činohra Davida Radoka
    Horčicová, Zdeňka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Tato práce se zabývá činoherními inscenacemi režiséra Davida Radoka na českých scénách. Konkrétně se jedná o inscenace Odcházení v divadle Archa, Jak se vám líbí před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově se souborem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Troilus a Kressida v Národním divadle v Praze. Práce nahlíží na tvorbu režiséra a popisuje ji ze čtyř různých aspektů, z nichž každému je věnována jedna kapitola. Jsou jimi práce s textem, scénografie, zvuk a hudba a herectví. Na základě těchto kritérií se práce pokouší charakterizovat režisérův rukopis, přístup k jednotlivým složkám divadelního díla a zařadit jeho tvorbu do kontextu českého činoherního divadla.
  • Divadelní adaptace románu Spalovač mrtvol
    Joachimsthalerová, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-13
    Tato bakalářská práce se zabývá dvěma posledními divadelními adaptacemi novely Ladislava Fukse Spalovač mrtvol, tedy inscenací Spalovač mrtvol Činohry Národního divadla a Spalovače mrtvol Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kteréžto byly uvedeny obě v roce 2016. První část práce je seznámením s tím, co Spalovačům mrtvol z roku 2016 předcházelo, tedy krátký rozbor samotné novely, její filmová podoba a předcházející divadelní inscenace. Cílem práce je postihnout rozdíly u těchto dvou posledních inscenací, které vychází jednak z dramatizací novely, ale především ze samotného inscenačního tvaru, tj. scénografie, prostoru, režijní a dramaturgické práce a herectví.
  • Dramatická soutěž Cen Alfréda Radoka
    Lásková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-07
    Diplomová práce popisuje vznik Nadačního fondu Cen Alfréda Radoka a stručně mapuje vývoj soutěže, kterou každoročně vyhlašoval po dobu dvaceti dvou let. Zaměřuje se především na Dramatickou soutěž Cen Alfréda Radoka o nejlepší původní, dosud neuvedenou, českou či slovenskou divadelní hru.
  • Dramaturgické tendence původní české opery po roce 1989
    Drábková, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-01-22
    Magisterská práce mapuje problematiku původní české opery v období let 1989–2022. Slouží jako první vhled do velmi obsáhlého tématu, které představuje stávající podoba české sítě operních divadel a souborů a v nich uvedený repertoár. Téma lze zkoumat z mnoha úhlů. Tato magisterská práce je koncipovaná jako prvovýzkum zaměřený na základní dramaturgické tendence soudobé české operní tvorby vzniklé po roce 1989. Hlavní část textu se zaměřuje na repertoárovou analýzu jednotlivých českých operních scén zřizovaných státem s akcentem na pozici soudobé opery v jejich celkové dramaturgii. Zároveň magisterská práce popisuje vznik a základní dramaturgickou profilaci nezávislých souborů zaměřených na soudobou operu, jejichž existence je ve sledovaném období nová vzhledem k vývoji před rokem 1989.
  • Odebráno
  • Dva apely z Dlouhé
    Voska, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-16
    Práce se zabývá srovnáním dvou inscenací Divadla v Dlouhé, kterými jsou Hovory na útěku (2016) v režii Jana Borny a Miroslava Hanuše a V džungli měst (2023) v režii Davida Šiktance. Jedná se nikoli o srovnání dvou komplexních analýz, ale konkrétních aspektů obou děl - dramaturgického a tematického zakotvení, vizuálního komponentu a hudebního subkomponentu. Pozornost je věnována také kritickým ohlasům na obě inscenace. Metodologie práce je zejména v první části postavena na orálněhistorickém přístupu, používána je však rovněž odborná literatura, texty v oborových i nedivadelních (a to tištěných i elektronických) periodikách a také audiovizuální zdroje. Hlavní teoretickou oporou této práce jsou texty divadelního režiséra a teoretika Jana Grossmana a dále například Jaroslava Etlíka, Edwarda Bullougha nebo Bruce McConachieho.
  • Herecký portrét Jana Vondráčka
    Vinická, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-13
    Práce v sedmi kapitolách pojednává sedm rolí Jana Vondráčka (*1966) v Divadle v Dlouhé v rozmezí let 1997 až 2008. Na základě analýzy Vondráčkova hereckého výkonu v každé z těchto inscenací autorka pojmenovává Vondráčkova herecká specifika a také zobecňuje vlastnosti jím nejčastěji zpodobňovaných postav. Stručně se pak zamýšlí nad postavením typového herectví v kontextu současného českého divadla.
  • Michal Dočekal - umělecký šéf Činohry Národního divadla
    Smrčková, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-06-14
    Diplomová práce se zabývá působením Michala Dočekala na pozici uměleckého šéfa Činohry Národního divadla v Praze. První kapitola se věnuje Dočekalovým uměleckým začátkům a jeho významným pracovním zkušenostem. Druhá kapitola mapuje situaci v Národním divadle po roce 1989 a zabývá se otázkou, co funkce uměleckého šéfa ND znamená a jaké předpoklady by měl člověk, který ji vykonává, plnit. Na základě detailní analýzy a výzkumu se dále pokouším postihnout nejdůležitější okamžiky Dočekalova šéfovského období. V jednotlivých kapitolách reflektuji jeho koncepci, režijní a herecké osobnosti, vedlejší aktivity souboru i kauzy, s nimiž se musel Dočekal jako šéf vypořádat.
  • Od Tomáše Vůjtka k Ivanu Krejčímu
    Skalická, Lenka
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat proces jevištní realizace tří textů: S nadějí, i bez ní, Smíření a Slyšení dramatika Tomáše Vůjtka. Snaží se zachytit a analyzovat jednotlivé fáze tvůrčí práce od prvotních inspiračních zdrojů a vzniku textů až po výslednou inscenační podobu děl v režii Ivana Krejčího. Pozornost je věnována především rozboru činnosti dramatika, dramaturga a režiséra v průběhu celého zkušebního procesu. Základním zdrojem informací jsou rozhovory s tvůrci, odborné recenze, videozáznamy inscenací a v neposlední řadě mé vlastní divadelní zážitky ze zhlédnutých představení Vůjtkových her v Komorní scéně Aréna v Ostravě. Při svém zkoumání jsem se primárně zaměřila na charakterizaci Vůjtkova tvůrčího stylu a jeho specifického přístupu, jakým kloubí historická fakta s kritickou reflexí současnosti. Následně se zamýšlím, zda je tato část Vůjtkovy tvorby ojedinělá v kontextu vývoje současné české dramatiky. Závěrem shrnuji, jaký vliv měly Krejčího inscenace Vůjtkových historických her pro další směřování Komorní scény Aréna.
  • Pět sezón Studia Hrdinů: pokus o portrét nového pražského divadla
    Mášová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-13
    Tato bakalářská práce se pokouší nastínit portrét pražského divadla Studio Hrdinů v jeho prvních pěti sezónách fungování mezi lety 2012 a 2017. Práce nejprve objasní vznik samotného divadla a chronologicky zreflektuje vývoj a události sledovaných divadelních sezón. Poté se podrobněji zaměří na jednotlivé významné a výrazné složky samotného divadla, které samostatně charakterizuje a postupně tak dovytvoří základní portrét Studia Hrdinů.
  • Proměna Poetické vinárny Viola v Divadlo Viola na základě analýzy vybraných inscenací od 90. let do současnosti
    Křápková, Lucie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-07
    Diplomová práce se věnuje pražské scéně Viola, která prošla za dobu své více než padesátileté existence výraznou dramaturgickou proměnou. V první části se zabývá třemi hlavními údobími Violy neodmyslitelně spojenými se třemi vedoucími osobnostmi: Jiřím Ostermannem, Vladimírem Justlem a Miluší Viklickou. Poukazuje na proměnu společensko-kulturního prostředí a s tím spojený vývoj dramaturgických linií. Druhou část tvoří analýza deseti vybraných inscenací, které spadají do jednotlivých dramaturgických linií a liší se od výběru slovního materiálu až po scénické ztvárnění. Na základě této analýzy práce hledá specifika jevištních tvarů objevujících se ve Viole a pokouší se o jejich vymezení s cílem podat pojednání o vývoji divadelnosti této scény. V závěrečné části se zamýšlí nad směřováním a profilací divadla a možným budoucím místem Violy v českém prostředí s přihlédnutím k současným divadelním tendencím.
  • Režijní tvorba Jana Mikuláška
    Zicháčková, Magda
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-03
    Diplomová práce "Režijní tvorba Jana Mikuláška" se zabývá jedním z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů. Autorka se snaží přiblížit osobnost a tvorbu Jana Mikuláška prostřednictvím analyzování jeho režijních postupů u konkrétních inscenací, které měla možnost vidět. Navazuje na svou bakalářskou práci nazvanou "Spolupráce režie a scénografie: J. Mikuláška a M. Cpina", kde analyzovala Mikuláškovy režijní postupy především v inscenaci Heda Gablerová. Výčet Mikuláškových inscenací je bohatý, proto si pro své analyzování zvolila konkrétní úsek z jeho tvorby, který mj. porovnává s tvorbou předchozí. Podrobně se věnuje inscenacím Europeana, Nenápadný půvab buržoazie, Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho a především pak inscenaci Hodní chlapci, na které se autorka dramaturgicky podílela.
  • Shakespearovské inscenace Jana Mikuláška
    Lásková, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-10
    V této bakalářské práci se snažím postihnout základní principy tvorby režiséra Jana Mikuláška. Na konkrétních příkladech ukázat jejich charakteristické rysy a jejich úskalí ve vztahu k dramatickému textu. Práce se zaměřuje na rozbor shakespearovských inscenací Jana Mikuláška: Hamleta v Divadle Husa na provázku a Macbetha v Divadle v Dlouhé. Základním zdrojem informací pro mou práci jsou kritické reflexe inscenací, rozhovory s tvůrci, odborná literatura, videozáznamy inscenací a v neposlední řadě mé vlastní divadelní zážitky a texty divadelních her Williama Shakespeara: Hamlet v překladu Zdeňka Urbánka a Macbeth v překladu Jiřího Joska.
  • Spolupráce režie a scénografie: J. Mikulášek a M. Cpin
    Zicháčková, Magda
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-06
    Tato bakalářská práce pojednává o spolupráci režiséra Jana Mikuláška a scénografa Marka Cpina. Jsou zde zachyceny hlavní charakteristiky Mikuláškových postupů od výběru dramatizace přes výtvarný koncept až po působivou obrazotvornost společných inscenací obou umělců. Důležitým aspektem práce je právě tvůrčí partnerství této dvojice. Základní zdroje interpretací jsou kritické reflexe a rozhovory v denním tisku, diskuze v odborných divadelních periodikách a literatuře, v neposlední řadě divadelní zážitky autorky. Text se zaměřuje především na jednu ze společných inscenací umělecké dvojice - Heda Gablerová. Vedle nástinu inscenační tradice tohoto dramatického textu práce popisuje, analyzuje a pojmenovává typický rukopis režiséra a scénografa a poukazuje zároveň na míru jejich vzájemné inspirace a uměleckého propojení.