Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra teorie a kritiky / Department of Theory and Critism podle vedoucí "JOBERTOVÁ, Daniela"
Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Divadelní spolek Jiří v kontextu města PoděbradyVaněčková, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-21Magisterská diplomová práce se zabývá Divadelním spolkem Jiří, jeho historií a působením ve městě Poděbrady. Klade si za cíl detailně postihnout vývoj spolku od jeho vzniku v roce 1861 až do současnosti a zároveň se zaměřuje na vztah mezi divadelním spolkem a městem. Historie Divadelního spolku Jiří je pro lepší přehlednost rozdělena do čtyř časových etap ohraničených významnými událostmi, které ovlivnily spolek i město. V každé kapitole je nejprve nastíněn obecný vývoj Poděbrad s důrazem na kulturní sféru. Dále pokračuje popis činnosti divadelního spolku a jeho významných osobností, přehled repertoáru a spolupráce s dalšími spolky. Součástí každé etapy je také charakteristika prostor, ve kterých Divadelní spolek Jiří působil. Závěrečná kapitola nabízí alternativní náhled na Poděbrady ze scénologického hlediska a pro dokreslení současného pohledu na divadelní spolek využívá výsledky sociologického šetření. Práce je uceleným průvodcem historií a činností Divadelní-ho spolku Jiří a nabízí souhrnný pohled na spolek a město v průběhu 160 let.
- Divadlo a postmodernaPokorný, Vít(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-12Práce popisuje a analyzuje vývoj a podobu postmoderního dramatu od 80. let minulého století po současnost. V první části je postmodernismus charakterizován jakožto filozofický směr. Obecně je představeno postmoderní umění s důrazem na literaturu. V této souvislosti se autor zamýšlí nad možnostmi objektivní interpretace postmoderního textu ve vztahu k základní doktríně tohoto směru, podle níž není možné určit žádný pevný interpretační význam. Své teze pak autor rozvíjí a ověřuje v druhé části práce. Ta je souborem pěti analýz postmoderních dramat. V nich dochází k přesvědčení, že v uměleckém díle lze najít stabilní významotvorné jádro, které je dáno kulturní a civilizační tradicí. Propojuje tak umění nejen s filozofií, ale obecně i s každodenním praktickým životem. Ten je podle jeho přesvědčení hlavním zdrojem umělecké tvorby.
- Groteska v současném španělsky psaném dramatuMelicharová, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-06-18Tato práce se zaměřuje na současnou španělskou a argentinskou divadelní aktovku s rysy grotesky. Klade si za cíl seznámit s tvorbou pětice divadelní autorů, Esteve Solera, Victora Winnera, Rafaela Spregelburda, Alejandra Tantaniana a Javiera Daulteho. Španělská tvorba je zde reprezentována Solerovou trilogií Proti pokroku, Proti lásce, Proti demokracii. Jedná se o tři tematicky provázané hry, z nichž každý se skládá ze sedmi miniaktovek. Argentinskou grotesku zastupuje Winnerova aktovka Pohlednice z cest a hra zbývající trojice autorů, Lidský rozměr. Práce objasňuje kontakty mezi španělským a argentinským divadelním světem a specifika španělsko-argentinského divadelního kontextu. Zkoumá z filosoficko-estetického pohledu grotesku jako způsob zobrazení současného světa a zabývá se hledáním společných formálních principů a témat, která se v pětici ukázek opakují. V pětadvaceti aktovkách nalézá opakující se myšlenková schémata, kriticky reflektující směřování současné západní kultury, která rozděluje do osmi oddílů: "Individualismus", "Vězení uvnitř systému", "Deformace mezilidských vztahů", "Hypermoderní kapitalismus a krize demokracie", "Krize náboženství", "Dehumanizace", "Směřování k apokalypse?". Nejzásadnější částí práce je pak reflexe opírající se o myšlenky soudobého francouzského filosofa a sociologa Gillese Lipovetského a interpretace konkrétních aktovek s nastíněním toho, jak autoři s tématy ve svých hrách pracují.
- Hra Sarah Kane Psychóza v 4.48 na českýc h jevištíchVondráková, Adéla(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-10Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou anglické dramatičky Sarah Kane, zejména pak její poslední hrou 4.48 Psychosis (Psychóza ve 4.48) a jejími dvěma českými inscenacemi ? českou premiérou v divadle Kolowrat z roku 2003 a doposud nejnovější inscenací HaDivadla z roku 2010. Pomocí analýz dramaturgicko-režijních koncepcí provádí srovnání obou inscenací. Provádí také krátký exkurz do života a díla Sarah Kane a zmiňuje se o zbylých čtyřech divadelních hrách Blasted (Zpustošení), Phaedra?s Love (Faidra(z lásky), Cleansed (Očištění), Crave (Puzení) a také o krátkém filmovém scénáři Skin (neoficiální překlad Kůže). Snaží se o shrnutí základních znaků a principů díla Sarah Kane. Dotýká se také kontextu tvorby Sarah Kane, tzn. období devadesátých let dvacátého století a jeho dramatiky označované termínem in-yer-face (v českém kontextu cool dramatika).
- Od zábavy k tragédii: proměny dramatického proverbu Alfreda de MussetaKosáková, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-15Bakalářská práce s názvem Od zábavy k tragédii: proměny dramatického proverbu Alfreda de Musset sleduje tvůrčí linii dramatických proverbů Alfreda de Musset a zařazuje ji nejen do umělecké a společensko-politické situace autorovy doby, ale také do širšího kontextu vývoje žánru, který má svůj počátek v salónních improvizacích sedmnáctého století. Na pozadí tradice tohoto žánru poté autorka diplomové práce blíže analyzuje Mussetovu dramatickou tvorbu a vyděluje z ní hru S láskou nejsou žádné žerty, jež nese současně znaky náležitostí žánru proverbu i tehdejších romantických tendencí. Propojením induktivní metody a vlastní interpretace hry poté pojmenovává hlavní témata a kvality hry a její scénický potenciál dokazuje také tuzemským inscenačním i překladatelským zájmem. Závěrem nabízí další možnost zkoumání dramatického proverbu, který pronikal i do dalších evropských kultur.
- Pohádka v dramatice Joëla PommerataKykalová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-06-13Diplomová práce představuje českému divadelnímu kontextu tvorbu francouzského dramatika a režiséra Joëla Pommerata a zaměřuje se převážně na textovou podobu jeho her pro děti. Z adaptací tří klasických pohádek si vybírá pouze dvě, a to Červenou Karkulku a Popelku, jež na rozdíl od Pinocchia spojují dívčí protagonistky a autorova inspirace v díle zřejmě nejznámějších evropských pohádkářů: Charlese Perraulta a bratří Grimmů. Vedle komparace s těmito předlohami se pak soustředí především na motivicko-tematický výklad Pommeratových adaptací, který opírá o četné psychoanalytické výklady klasických verzí pohádek a hledá způsob, jakým se tyto výklady promítají, případně transformují do zpracování Pommeratova. Druhou část práce pak tvoří tvůrčí výstup studentky v podobě překladů obou her.
- Problematika autoadaptace v dílech Marguerite Durasové La musica, Milenec, Anglická milenkaBathory, Karolína(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-06Hlavním tématem této diplomové práce je autoadaptace, specifický typ adaptace, při kterém je autor původního a nově vzniklého díla totožný. Ve své praktické části se diplomová práce zabývá teorií autoadaptace na analýze textů francouzské spisovatelky Marguerite Durasové, pro niž bylo přepisování integrální součástí tvorby. Práce se soustředí na motivickou, ale také strukturální komparaci divadelních her La Musicy s La Musicou podruhé, románů Milence s Milencem ze severní Číny a hry Les Viaducs de la Seine-et-Oise s románem a divadelní hrou Anglická milenka. Adaptace v sobě často zahrnuje i proces žánrové transformace, proto jsou vybrané texty dramatické, ale také prozaické. Práce se tak dotýká i otázky žánrových posunů a samotné hranice jednotlivých žánrů.
- Současná britská dramatika reflektující klimatické změnyHolá, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-06Tato magisterská diplomová práce se zabývá jedním z trendů současné britské dramatiky – tzv. „climate change plays“ neboli dramatikou reflektující klimatické změny. V první části této práce se snažím stručně představit vývoj a kontext klimatické debaty od 70. let 20. století po současnost a pronikání problémů životního prostředí do různých uměleckých odvětví, především však anglofonní literatury. Další část se zabývá divadelní odpovědí a stručnou charakteristikou dramatiky, která v anglofonních zemích na toto téma během posledních 15 let vznikla. Jádrem této práce je rozbor čtyř her uvedených na předních britských jevištích poprvé mezi lety 2009 – 2011: The Contingency Plan Steva Waterse, Kacířka Richarda Beana, Zemětřesení v Londýně Mikea Bartletta a Plíce Duncana Macmillana. Rozbor se soustředí především na to, jakým způsobem autoři pracují s klimatickými změnami, na jejich podobná ideologická východiska a motivicko-tematické linie. V poslední kapitole se tato práce snaží tento společenský fenomén zhodnotit a zamyslet se nad problémy, které s sebou reflexe komplexního vědeckého problému, jakým měnící se klima bezesporu je, přináší.
- Studio Hrdinů a jeho divák, divák a jeho Studio HrdinůWaller, Tobiáš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-16Bakalářská práce se zabývá případovou studií pražského divadla Studio Hrdinů s primárním zaměřením na publikum této scény. Využívá k tomu poznatků a principů sociologie divadla a společenskovědního výzkumu: práce se jej pokouší aplikovat pro výzkum teatrologický. Impulsem k jejímu napsání byla snaha nahlédnout částečně vybranou divadelní instituci a její publikum prizmatem sociologie divadla. Metodologie práce se v teoretické části soustředí na vymezení základních pojmů a ozřejmění principů, vývoje a aplikace sociologie divadla. V praktické části je metodologie postavena na detailním zkoumání Studia Hrdinů prostřednictvím čtyř výzkumných okruhů: autorské subjektivní analýzy; pohledem Studia Hrdinů samo na sebe; analýzou vybraných kritických reflexí a analýzou publika. V závěru práce jsou jednotlivé výsledky porovnávány a jsou z nich vyvozovány závěry. Ty jsou však i po aplikaci výzkumných okruhů relativně vágní. Práce to reflektuje a polemizuje v závěru nad ideálnější podobou obdobného výzkumu. Zároveň je zde ale konstatováno, že podoba výzkumu obsažena v bakalářské práci by mohla sloužit jako vhodný vstupní výzkum pro sekundární šetření, či pro přepracovaný výzkum obdobného zaměření.
- Odebráno
- Vliv Antonina Artauda na tvorbu Flory DétrazFlemrová, Lucie(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-06-21Bakalářská práce si klade za cíl seznámit čtenáře s dosavadní tvorbou francouzské choreografky a performerky Flory Détraz a popsat teoretická východiska tvorby Antonina Artauda, která Flora Détraz ve své práci následuje. Autorka práce čerpá své poznatky převážně z vlastní divácké zkušenosti s inscenacemi Flory Détraz a z četby teoretických prací i osobní korespondence Antonina Artauda. Zaměřuje se na pojetí Artaudova ideálu divadelního jazyka a téma rituálního charakteru divadla. Představuje princip originální metody danse sonore a pokouší se o jeho vysvětlení z hlediska kognitivních procesů v těle diváka. Své teze autorka dále zakládá na informacích z odborné literatury s tematikou lidského hlasového a pohybového projevu.
- Využití principů live cinema v inscenační tvorbě Petry TejnorovéZemanová, Laura(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-18Tato diplomová práce zkoumá využití moderních technologií v inscenační tvorbě české režisérky Petry Tejnorové. Hlavním cílem práce je v teoretické části představit pojem live cinema, postupy při vzniku audiovizuálního materiálu, terminologie, soudobého přijetí odbornou a částečně laickou veřejností, ale i z hlediska teoretických konceptů, o které se opírá. Na základě poznatků z teoretické části jsou v praktické části analyzovány tři vybrané inscenace, a to My Funny Games z Divadla Disk, Láska & informace z Nové scény Národního divadla a Putinovi agenti, kteří byli uvedeni v prostoru Jatek 78. Každá z inscenací vychází z předlohy; z dramatického textu, filmu a reportážní knihy. Ty jsou v praktické části představeny a charakterizovány též, stejně jako vzájemný vztah obou děl. Při analýze se klade velký důraz právě na začleňování filmového média do živé performance. Práce zkoumá, jak moderní technologie ovlivňují vnímání a vyznění inscenace, jaký pohled kamera divákům zprostředkovává a jaké výsledky tím může zapříčinit.