Katedra dirigování / Department of Conducting

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/10

Procházet

Procházet Katedra dirigování / Department of Conducting podle vedoucí "KOUTNÍK, Tomáš"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 37
  • 10. symfonie Jaromíra Podešvy v kontextu jeho života a díla
    Kománek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
    Práce si vytkla za cíl představit odborné veřejnosti poslední, desátou symfonii českého skladatele Jaromíra Podešvy, která stejně jako většina jeho symfonií ( vyjma třetí a čtvrté) dosud nevyšla tiskem. Věnuje se také částečně Podešvově teoretiskému dílu s blizším zacílením na skladatelovu koncepci symfonické paralely a jeho kompoziční metodu totální dodekafonie. Práce se také snaží podat ucelený přehled dostupnosti ostatních symfonických partitur a nahrávek a v neposlední řadě představit Jaromíra Podešvu jako uměleckou osobnost , která si zaslouží respekt a pozornost odborné veřejnosti.
  • Amatérské pěvecké sbory plzeňského kraje
    Vorlíček, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-04
    Sborový zpěv, který má bezesporu v Čechách silnou tradici, se opět dostává ( alespoň v západních Čechách) do popředí zájmu hudbymilovné veřejnosti.Čím je tento zájem způsoben, co jej vyvolávalo v minulosti a jaké podmínky mu poskytuje současná společnost, to jsou hlavní témata následující práce. V jednotlivých kapitolách se budu snažit přiblížit činnost a repertoár jednotlivých sborů, jejich klady i zápory, nastínit problémy, které daný sbor nejvíce sužují. Na základě toho bych rád dospěl k obecně platnějším závěrům postihujícím alespoň zčásti problematiku sborového zpěvu Plzeňského kraje.
  • Analýza a srovnání interpretací suity "Jaro" J.B. Foerstera
    Kunovský, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-06-10
    Bakalářská práce „ANALÝZA A SROVNÁNÍ INTERPRETACÍ SUITY „JARO“ J. B. FOERSTERA“ je členěna do dvou částí. V první čtenář nalezne stručný životopis skladatele Josefa Bohuslava Foerstera včetně zevrubné genealogické linie jeho kantorských předků. Druhá část práce obsahuje samotnou analýzu a srovnání nahrávek suity Jaro op. 84., a to jak v autorově vlastní interpretaci, tak v interpretaci tří pedagogů Akademie Múzických Umění v Praze. Autor si v práci neklade za cíl nahrávky recenzovat, nýbrž objektivně srovnat výrazné rozdílnosti anebo naopak výrazné shody a pokusit se vysvětlit a obhájit vlastní pojetí partitury včetně sebereflexe a identifikace nezdařených míst. Práce může posloužit budoucím interpretům dané skladby při analýze a řešení nejasností v partituře.
  • Andrea Krausová: Magisterský koncert
    Krausová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
  • Bohuslav Martinů - Duo Concertant H264
    Mimrová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-06-11
    Diplomová práce pojednává o koncertantní skladbě Bohuslava Martinů z roku 1937, která má název Duo Concertant pro dvoje housle a orchestr H. 264. Práce se soustředí především na Duo, avšak je obohacena také o stručný životopis, který mapuje důležité roky života tohoto významného českého skladatele. Práce má tři hlavní části. Životopisnou, která má název ,,ŽIVOT BOHUSLAVA MARTINŮ‘‘, dále hlavní část s historií a rozborem, zabývající se Duem Concertant a třetí část, v rámci které je zhodnocena vlastní interpretační zkušenost z koncertu. Práce tedy přináší detailní náhled na Duo Concertant, ale také stručný a výstižný životopis. Věřím, že případným zájemcům podá dostačující informace a přinese nové poznatky nejen o Duu.
  • Conductor's work in different types of ensembles
    Bagnoud, Sébastien
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-04
    This Master's Thesis concerns the conductor’s profession in different types of ensembles. The diversity, multitude of existing musical formations and the specificities that each sort of musical ensemble comprises make this a rich subject for exploration. The reader will first discover several chapters that focus upon various definitions of the role of the conductor and upon the conductor’s functions, as well as upon the various types of musical ensembles. This will then permit the undertaking of the theme of how a conductor must deal differently with both amateur and professional musicians, as well as the subject of the conductor's craft and relationships with his musicians.
  • Dirigent - partner
    Mimrová, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-05-28
    Spolupráce dirigenta se sólisty je podstatná a neodmyslitelná součást povolání dirigenta a to nejen v oblasti operního dirigování, ale také a především v oblasti dirigování symfonického orchestru. Druhému odvětví se věnuje tato práce se speciálním zaměřením na konkrétní rozbor díla z koncertu, kde autorka zúročila vlastní zkušenosti spočívající ve spolupráci se sólisty.
  • Dirigent jako propagátor
    Krausová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
    Práce vymezuje jednotlivé kategorie hudby vhodné k propagování, zabývá se jednotlivými faktory, které mohou mít vliv na výběr repertoáru. Dále se dotýká problematiky obecenstva a jeho požadavků na uvádění hudby. Na závěr autorka navrhuje další možné postupy v propagování hudby a úlohu dirigenta v této oblasti.
  • Dirigent očima orchestrálních hráčů
    Jelínková, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-11
    Cílem této práce je popsat představy orchestrálních hráčů o charakteristikách dirigenta, o komunikaci mezi hráči a dirigentem apod. Zvolenou metodou je dotazník, který sbírá odpovědi od 230 profesionálních hráčů z České republiky. Zpracování tohoto dotazníku tvoří klíčovou část práce. Součástí práce je také srovnání tohoto výzkumu s mým předešlým, který byl na obdobné téma, akorát mezi dirigenty. Teoretickým základem práce jsou pak různé učebnice dirigování a zahraniční publikace a články, které se tématikou práce s lidmi v orchestru zabývají. Ve třetí kapitole zodpovídám otázku, zda se dají tyto schopnosti zdokonalovat a případně jak. Dirigentovu úlohu můžeme rozdělit do tří hlavních pilířů: znalost hudby, sdělnost gesta a práce s lidmi (schopnost vést). Třetí pilíř – schopnost pracovat s kolektivem, umět přesvědčit a přirozeným způsobem inspirovat, bývá často podceňovaná, přesto je však v dirigentském povolání zcela zásadní. To, že dirigent musí umět dirigovat, nebo řekněme taktovat (což už je dnes skoro hanlivé označení), je naprosto bez debat. Jakou by ale měl být osobností? Jaká všechna kritéria by měl v očích hráčů splňovat? Jaké předsudky dirigenty provázejí? Jaká by měla být při zkoušení atmosféra? Tyto a mnohé další otázky jsou součástí mého průzkumu, který dává hráčům prostor otevřeně se k dirigentům vyjádřit. V této práci se tedy soustředím na komunikaci mezi dirigentem a hráči a pokouším se zjistit, co kdo od koho očekává, aby bylo možné dosáhnout lepšího porozumění, větší spokojenosti na obou stranách a tím pádem i lepšího výsledku.
  • G. Verdi: Rigolleto (nastudování a dirigování opery)
    Klecker, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2007-06-04
  • Impresionismus v hudbě a výtvarném umění
    Urbanová, Karin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-05-27
    Tato práce dává nahlédnout do impresionistického smýšlení hudebního skladatele, malíře a sochařky. Předkládá porovnání různých uměleckých projevů pod záštitou jediného cíle - zachycení dojmů. Nastiňuje různé způsoby, jež k dosažení cíle vedou.
  • Instrumentační retuše v české orchestrální praxi.
    Bubák, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
    Cílem této práce je vytvoření srozumitelného přehledu technik a metod retušování orchestrálních partitur na základě inventarizace postupů, které jsou uplatňovány . Tyto postupy jsou nejprve kategorizovány na technickém základě. Tím je též vymezen pojem toho, co lze rozumět pod pojmem "instrumentální retuš". Ostatní zásahy do partitury patří buď k retuším jiného druhu nebo již k adaptacím. Dále je analyzován způsob uplatňování retuší na konkrétních dílech na pozadí historického vývoje orchestrální hry. Pozornost je věnována široké paletě orchestrálního repertoáru od klasicismu po první polovinu 20.století. Zkoumaná oblast je omezena na českou orchestrální praxi. Z ní jsou analyzovány nejdůležitější díla repertoáru. Cílem je nalézt důvod, proč byla retuš zavedena a zda je nutné ji trvale užívat. Práce si klade za cíl zkoumat interpretační a estetické důvody, které vedly k uplatnění těchto retuší.
  • Jan Bubák: Bakalářský koncert
    Bubák, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2010-06-11
  • Kománek Aleš : Magisterský koncert
    Kománek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
  • Koncert se symfonickým orchestrem
    Vorlíček, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-04
  • Koncert se symfonickým orchestrem
    Klecker, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2007-06-04
  • L. Janáček: Svita z opery Příhody lišky Bystroušky
    Klecker, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-04
    Diplomová práce přibližuje Janáčkovu SUITU z opery Příhody lišky Bystroušky z několika zajímavých hledisek. V prvních kapitolách se dočteme o vzniku celé opery. Z historického hlediska rozebereme suitu jako hudební formu, která se v každém příznačném období nějakým způsobem vyvíjela a měnila. Jádrem práce se stává rozbor skladby ve třech různých verzích ? Talichově, Jílkově a Mackerrasově, která společně s Jílkem ctí Janáčkův originál. Talich se naopak pustil do nové instrumentace, ze které se stává odlišná skladba. Rozdílnosti v partiturách spatřuji především v tématickém materiálu, obsazení orchestru, v notovém zápisu nebo také v tektonické, metrické, dynamické a tempové oblasti. Důležité plochy uvádím v několika názorných obrazových příkladech. Na závěr práce nabízím k porovnání tři hudební nahrávky, které se snažím způsobem hudebního kritika popsat.
  • Lukáš Vasilek : interpretační výkon
    Vasilek, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-02
  • Marek Štilec - interpretační výkon
    Štilec, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-02
  • Michal Hájek: Bakalářský koncert
    Hájek, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-11