Katedra dirigování / Department of Conducting
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra dirigování / Department of Conducting podle Rok vytvoření
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 92
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Improvizace jako tvůrčí postupKučera, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)Datum obhajoby: 2006-06-09Tato práce mapuje historický vývoj fenoménu hudební improvizace, srovnává principy improvizace barokní a jazzové, zamýšlí se nad touto problematikou z hlediska pedagogického, dotýká se improvizačních postupů v nehudebních oborech a zmiňuje autorovy osobní zkušenosti a pohledy na hudbu vůbec.
- Leoš Janáček: Symfonietta, geneza a interpretační problémy dílaBlahunek, Václav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-09První část této diplomové práce je věnována poslednímu tvůrčímu období Leoše janáčka, jeho inspiračním zdrojům a podnětům. Genese Sinfinietty je pojata z opačného , tedy z vojenského hudebního prostředí a dokumentuje Janáčkovy kontakty, vlivy a ispirace vojenskou hudbou. Dále se vymezuje způsob Janáčkovy kompoziční metody, která právě v Sinfoniettě inklinuje jak k jeho skladbám komorním, absolutním, tak i k dílům hudebně- dramatickým, programním. Zachycuje průběh Janáčkovy tvorby orchestrální v linii podnětů psychologických ( Žárlivost), sociálních ( Šumařovo dítě), historických ( Taras Bulba, Balada blanická) až po oslavné ( Sinfonietta). Druhá část práce analyzuje zásadní interpretační problémy Sinfonietty Leoše Janáčka, a to z pohledu dirigenta. Poukazuje zvláště na obtíže tempové, zvukové, proporční, rytmické, estetické a zároveň přináší jejich vladtní tvůrčí řešení. Závěrečná kapitola srovnává interpretační postoje dvanácti význačných dirigentů v konkrétních úsecích Janáčkovy Sinfonietty. Hodnotí zvukové proporce, tempové přechody a celkové působení úvodních a závěrečných fanfár v podání dvanácti světových orchestrů.
- Symfonie Viktora KalabiseBrauner, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-09-18Tato bakalářská práce se věnuje symfoniím Viktora Kalabise s detailním rozborem jeho II. symfonie. Práce je rozčleněna do těchto kapitol. První kapitola pojednává o životě Viktora Kalabise. Druhá kapitola zahrnuje úvod a průřez Kalabisovými symfoniemi. Třetí a čtvftá kapitola obsahuje rozbor II. symfonie.
- G. Verdi: Rigolleto (nastudování a dirigování opery)Klecker, Jakub(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2007-06-04
- Koncert se symfonickým orchestremKlecker, Jakub(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2007-06-04
- W. A. Mozart: Figarova svatba (nastudování a dirigování opery)Vrabec, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2007-06-04
- J. B. Foerster: Ze ShakespearaVasilek, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-09Diplomová práce se zabývá jedním z vrcholných děl Josefa Bohuslava Foestera ( 1859 - 1951) , suitou Ze Shakespeara op. 76. Její první oddíl sestavuje na základě dostupných pramenů a literatury obraz vzniku a existence skladby- Věnuje se mj. i jejímu koncertnímu provozování, nahrávkám a zabývá se problematikou názvu. Druhý oddíl je analytický a vedle samotné hudební analýzy přináší také vhled do mimohudebního obsahu suity. Třetí oddíl je pak zaměřen na některé otázky její interpretace, přičemž vychází ze zkušeností získaných v praxi. K textu je připojena řada příloh, které mj. publikují části některých významných rukopisných a tištěných pramenů.
- Koncert se symfonickým orchestremVrabec, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04
- Stabat Mater jako hudební formaŽidek, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04Práce "Stabat Mater jako hudební forma" s rozborem Foersterovy kantáty pojednává o vzniku sekvence Stabat Mater dolorosa, básnické i obsahové struktuře, liturgickém zařazení a především o četnosti a typologii jejího hudebního zpracování. Pro dokreslení problematiky uvádí různé překlady a parafráze této proslulé básně do češtiny v kontextu strofických písní a zejména pak rozbor kantáty Stabat Mater, op. 56 z pera Josefa Bohuslava Foestera, který toto lyrické vokální dílo naplnil jednak formální jednotou v duchu ceciliánské reformy církevní hudby a jednak specifickým hudebně výrazovým obsahem.
- Koncert se symfonickým orchestremJouza, Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04
- Amatérské pěvecké sbory plzeňského krajeVorlíček, Marek(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04Sborový zpěv, který má bezesporu v Čechách silnou tradici, se opět dostává ( alespoň v západních Čechách) do popředí zájmu hudbymilovné veřejnosti.Čím je tento zájem způsoben, co jej vyvolávalo v minulosti a jaké podmínky mu poskytuje současná společnost, to jsou hlavní témata následující práce. V jednotlivých kapitolách se budu snažit přiblížit činnost a repertoár jednotlivých sborů, jejich klady i zápory, nastínit problémy, které daný sbor nejvíce sužují. Na základě toho bych rád dospěl k obecně platnějším závěrům postihujícím alespoň zčásti problematiku sborového zpěvu Plzeňského kraje.
- L. Janáček: Svita z opery Příhody lišky BystrouškyKlecker, Jakub(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04Diplomová práce přibližuje Janáčkovu SUITU z opery Příhody lišky Bystroušky z několika zajímavých hledisek. V prvních kapitolách se dočteme o vzniku celé opery. Z historického hlediska rozebereme suitu jako hudební formu, která se v každém příznačném období nějakým způsobem vyvíjela a měnila. Jádrem práce se stává rozbor skladby ve třech různých verzích ? Talichově, Jílkově a Mackerrasově, která společně s Jílkem ctí Janáčkův originál. Talich se naopak pustil do nové instrumentace, ze které se stává odlišná skladba. Rozdílnosti v partiturách spatřuji především v tématickém materiálu, obsazení orchestru, v notovém zápisu nebo také v tektonické, metrické, dynamické a tempové oblasti. Důležité plochy uvádím v několika názorných obrazových příkladech. Na závěr práce nabízím k porovnání tři hudební nahrávky, které se snažím způsobem hudebního kritika popsat.
- Zákonitosti orchestrální hry a jejich význam pro dirigenta v procesu studování dílaVrabec, Ondřej(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04Studie se zabývá problematikou specifických zákonitostí orchestrální hry. Jejich znalost je pro dirigenta prvořadým předpokladem pro dosažení uměleckého cíle rychlou a efektivní cestou. Zkoumané pole zasahuje do tří hlavních tématických okruhů. První je věnován zákonitostem tvorby orchestrálních barev. Přibližuje význam zvukové barvy jako indikátoru správnosti postupů herní techniky a souhry skupiny stejnorodých nástrojů v časových mikro ? intervalech. Pojednává o specifické schopnosti některých nástrojů zahušťovat orchestrální zvuk, včetně návrhu řešení. Zamýšlí se nad otázkou účelného využití vibrata coby výrazového prostředku ve vztahu k barevné kvalitě zvuku. Popisuje techniky přesvědčivého spojování instrumentálních barev. Okrajově se dotýká i vlivu rozsazení orchestru na výsledné zvukové podání a principů chování zvuku v akustickém prostoru. Druhý okruh je věnován intonaci. Akcentuje neoddělitelnost tónové barvy od přesvědčivého intonačního výsledku, zevrubně analyzuje problematiku kolísavosti orchestrální intonace, střetu temperovaného a přírodního ladění, sdružené intonace nástrojových sekcí, vlivu rozsazení na intonační orientaci hráčů, vyvážení a ladění souzvuků a dalších zákonitostí. Třetí okruh shrnuje zákonitosti herní psychologie. Zabývá se vzájemnými vztahy dirigenta a orchestru a hledá cesty, jimiž může dirigent být hráčům v této oblasti při hře nápomocen.
- Koncert se symfonickým orchestremVorlíček, Marek(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04
- Koncert se symfonickým orchestremŽidek, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04
- Karel AnčerlJouza, Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-04Ve své práci jsem se zaměřil na osobnost českého dirigenta Karla Ančerla.Zamýšlím se nad jeho životním osudem i nad jeho profesní kariérou.V jeho osudu se zrcadlí dějinné zvraty dvacátého století.Karel Ančerl, jako málokterý český umělec, dosáhl na samé dno lidských možností v době svého věznění v koncenračních tábarech, ale přitom dosáhl také vrcholu dirigenstké kariéry jako šéf České filharmonie.Tato éra, která patří k vrcholům dějin České filharmonie, náhle končí v roce 1968, kdy Karel Ančerl odchází do exilu. Zde v roce 1973 umírá. V této práci jsem se také pokusil popsat v rámci možností jeho významné umělecké počiny.
- Srovnání interpretačních přístupů ke skladběKrausová, Andrea(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-02V práci je analyzována problematika různých přístupů k interpretaci hudebního díla. Úvodní historický přehled si klade za úkol poukázat na proměny přístupů k interpretaci v průběhu hudebních dějin. Synchronní metodou nastiňuje autorka vývoj role interpretačního fenoménu od původního improvizačního vytváření hudby, přes předávání hudebního projevu ?ústní formou?, až k vytváření a zdokonalování hudebního zápisu. Druhá část se zabývá kategorizováním jednotlivých interpretačních přístupů, které dosud náleží k dnešnímu pohledu na interpretaci. Rozděluje je na přístup z hlediska současného, z pohledu historicky poučené interpretace a srovnává s přístupem tradičním a přístupem autorského pohledu a pohledem vycházejícím z hudebního textu. Definování kritérií jednotlivých problematik má pomoci interpretově při volbě mezi respektováním tradičně zažitých postupů anebo hledání původního zvukového tvaru.
- Lukáš Vasilek : interpretační výkonVasilek, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-02
- Rozhlasové a televizní opery Bohuslava MartinůBrauner, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-02Tato magisterská práce se věnuje rozhlasovým a televizním operám Bohuslava Martinů. V úvodu své práce pojednávám o vztahu Bohuslava Martinů a hudebního divadla.V následujících kapitolách se věnuji rozhlasovým a televizním operám. V poslední kapitole uvádím příklady jeho hudební filmové tvorby. Použitou literaturu a prameny uvádím v závěru práce.
- Problematika interpretace tří vrcholných Mozartových symfonií se zaměřenám na Symfonii g moll, K.V.550Štilec, Marek(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-02Tato bakalářská práce se zabývá podrobnou analýzou vrcholných symfonií Wolfganga Amadea Mozarta s důrazem na Symfonii g moll. Pozornost je věnována přístupu dirigenta, interpretačnímu vypracování, instrumentačním odlišnostem, dynamice a dalším jevům. Velká pozornost je věnována i problematice tzv. autentické interpretace.