Katedra dirigování / Department of Conducting

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/10

Procházet

Procházet Katedra dirigování / Department of Conducting podle vedoucí "SVÁROVSKÝ, Leoš"

Nyní se zobrazuje 1 - 12 z 12
  • Akira Ifukube: Sinfonia Tapkaara a jeho interpretační postoj
    Iwasaki, Chuhei
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-06
    Abstrakt Tato práce se zajímá o interpretační postoj jednoho z nejvýznamnějších děl v Japonsku. Akira Ifukube je známý spíše jako skladatel filmové hudby, ale komponoval také skvělé symfonické skladby, a právě Sinfonia Tapkaara je jedno z jeho nejslavnějších koncertních děl. Také jsem se zaměřil na život skladatele A.Ifukube a samotnou situaci té doby v Hokkaido.
  • Aleš Kománek - bakalářský koncert
    Kománek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
  • Duchovní sborová tvorba a cappella Francise Poulenca
    Louženský, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-02
    Práce pojednává o duchovním sborovém díle a cappella francouzského skladatele první poloviny dvacátého století Francise Poulenca. V první části se práce věnuje jeho zásadním životním momentům a událostem majícím stěžejní vliv na jeho tvorbu, případně skladatelský styl, v druhé části pak zevrubně zpracovává jeho sborové dílo duchovní, psané pouze pro smíšený sbor, bez doprovodu hudebních nástrojů, s přihlédnutím k jeho formě, harmonické struktuře a především stylu jeho skladatelské techniky.
  • Interpretační analýza 1. symfonie J.B.Föerstera
    Maďar, Roman
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-11
    Diplomová práce „Interpretační analýza 1. symfonie J. B. Foerstera v kontextu celé symfonické tvorby a života“ přináší dokumentaci života a osobnosti skladatele obohacenou o pohled na celý rodokmen, kantorskou rodinu, kde se toto povolání dědilo z otce na syna. Popisujeme a zkoumáme také skladatelovy inspirační zdroje a zlomové okamžiky v životě, které byly podnětem pro zkomponování symfonií, a přinášíme programovou analýzu všech jeho symfonií s důrazem na první symfonii, která je rozšířená o hudební analýzu a popsání procesu studia partitury z pohledu dirigenta.
  • Interpretační analýza různých nahrávek Symfonie Antonína Dvořáka č.8, op. 88
    Šalšová, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-05-28
    Osmá symfonie Antonína Dvořáka s často uváděným podtitulem „Anglická“ a opusovým číslem 88 je jedním ze stěžejních děl nejen českého symfonického repertoáru. V této práci se zabývám srovnáním pěti různých nahrávek tohoto díla. Nahrávky jsou zvoleny tak, aby reprezentovaly nejen jednotlivé epochy 20. století, ale i současnou estetiku uvádění této symfonie. Porovnávám zde nahrávky Rafaela Kubelíka, Karla Ančerla, Libora Peška, Vladimíra Válka a Jiřího Bělohlávka. Pro tyto dirigenty byla v době nahrávání Dvořákova symfonie jedním ze základních děl v repertoáru. To stejné ale neplatilo pro všechny orchestry, některé z nich hrály skladbu vůbec poprvé. U každé nahrávky jsou posouzeny její zvukové vlastnosti s přihlédnutím k dobovým možnostem. Nahrávacím týmům se i v dobách dřívějších podařilo dosáhnout pozoruhodných snímků, na kterých měly samozřejmě svůj nemalý podíl i velké dirigentské osobnosti, na něž dodnes v interpretaci stěžejních českých symfonických děl navazujeme. Následují dynamické, tempové či agogické rozdíly, a to včetně působnosti díla a hudební logičnosti. Opakovaným poslechem jsem docházela ke stále větším detailům a ke zjištění, že jedna a tatáž skladba se dá interpretovat zcela odlišně, aniž bychom ale některou z interpretací museli označit za nejzdařilejší. Je také nutné poukázat na to, že ne zcela stejné hudební prostředky ocení posluchač na živém koncertě a na studiové nahrávce. Zajímavou kategorií jsou proto tzv. live nahrávky z koncertů.
  • Interpretační problematika oratorií Sylvie Bodorové
    Štilec, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
    Předkládaná práce podrobně analyzuje dvě celovečerní oratoria soudobé české skladatelky Sylvie Bodorové. Vedle základního rozboru zvoleného textu starozákonní předlohy je analyzována i oblast hudebně vyjadřovacích prostředků. Nejde však jen o obvyklý muzikologický rozbor, ale práce se snaží upozornit i na úskalí a zvláštnosti, s kterými musí při provozování obou oratorií počítat případný dirigent. Sledována je zejména oblast celkového tektonického rozvrhu,metrorytmická struktura, vztah hudby ( textu) a slova a vzájemné vazby obou oratorií, stejně jako vazby některých úseků těchto skladeb na další kompozice Sylvie Bodorové. V závěru je charakterizován přínos těchto kompozic a specifické postavení autorky na počátku XXI. století.
  • Louženský Petr : Bakalářśký koncert
    Louženský, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-06-02
  • N.A.Rimskij- Korsakov:Život a dílo se zaměřením na operní suity.
    Kománek, Aleš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-04
    Práce si vytkla za cíl zmapovat život a tvorbu jednoho ze zakladatelů moderní ruské hudby Nikolaje Andrejeviče Rimského - Korsakova a zasadit jej do celkového kulturně- historického kontextu přerevolučního Ruska druhé poloviny 19.století. Věnuje se také částečně okolnostem vzniku tvůrčí skupiny Mocná hrstka a jejímu zakladateli M.A. Balakirevovi. Za uzší vymezení byla zvolena nepříliš zmapovaná oblast Korsakovových operních suit s analytickým rozborem suity z jeho vrcholné, předposlední opery Legenda o neviditelném městě Kitěži a panně Fevronii.
  • Nastudování operní inscenace z pohledu dirigenta od pověření po premiéru
    Bubák, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-05
    Cílem této magisterské práce je zmapovat a popsat pracovní úkoly a úkony dirigenta při hudební přípravě operní inscenace. Jeho práce je nahlížena především z praktického hlediska a hlavní snahou je podat zkouškový proces v ideální podobě. Jedině tak je možno dosáhnout optimálního uměleckého výsledku. Tato práce zároveň ukazuje nejčastější případy komplikací a nedostatků zkouškového procesu, které mohou vést k znehodnocování kvality inscenace. Je obtížným úkolem dirigenta se s těmito nedostatky utkat a připravit za jakýchkoli pracovních podmínek kvalitní inscenaci. Dílo podává ukázky výběru obsazení a postupnou analýzu celého procesu nastudování. Detailní pozornost je věnována pozici asistenta dirigenta a jeho pracovním povinnostem. Zvláštní kapitola popisuje vývoj funkce asistenta a jeho význam roli v přípravě kvalitní operní inscenace.
  • Petr Iljič Čajkovskij - životopis skladatele, analýza 1. symfonie
    Stanček, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-06-05
    Tato diplomov  práce nabízí  náhled do života skladatele Petra Iljiče Čajkovského, jeho životních podmínek a různých vlivů na jeho tvorbu. Zaměřuje se na analytický rozbor Symfonie č. 1, op. 13 Zimní sny.
  • Štilec Marek : Magisterský koncert
    Štilec, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2011-09-13
  • Virtuoso - slovenský národní orchestr mladých
    Pohůnek, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-13
    Cílem předkládané diplomové práce je představit čtenáři Národní orchestr mladých Slovenské Republiky jako adaptaci světoznámého hudebně-vzdělávacího venezuelského projektu El Sistema.