Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "PIVODA, Radomír"
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 23
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Bandúrová Zuzana : Bakalářský koncertBandúrová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-05
- F. Benda - Koncert E moll - Doba "zlatého věku flétny"Svitáková, Eva(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-25Práce se zabývá rozborem flétnového koncertu Františka Bendy e moll, v souvislosti s dobovým pozadím vyniku skladby na rozhraní baroka a klasicismu. Seznamuje s životem a tvorbou Františka Bendy. Shrnuje vývoj příčné flétny během osmnáctého století. Zachycuje dobu zlatého věku flétny a snaží se odhalit příčiny jejího rozkvětu v tomto období. Uvádí vybrané skladby pro flétnu z tohoto období.
- Flétna v díle J.S.BachaJakubcová, Anna(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-03Bakalářská práce se zabývá kompozicemi Johanna Sebastiana Bacha, ve kterých nalezneme flétnový part. Představuje souhrn těchto děl-od kantát, mší, braniborských koncertů až po nejdůležitější sonáty. Zmiňuje též skladby, které s největší pravděpodobností nejsou autentické, ale v minulosti byly Bachovi přisuzovány. Do seznamu jsou též zařazeny transkripce, které se v dnešní době hrávají na flétnu (například Suity pro sólové violoncello BWV 1007-12). Práce má sloužit k přehlednému vyhledávání informací týkajících se daných skladeb. Dle chronologického výčtu je možno určit místo vzniku a účel kompozic. Detailnější informace pak nalezneme v jednotlivých kapitolách zaměřených na určité žánry a formy. Pro přiblížení dobové interpretace je zařazena kapitola o Helmuthovi Rillingovi a jeho vnímaní děl Johanna Sebastiana Bacha.
- Flétna ve spojení s kytarouMochanová, Helena(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-25Tématem mé bakalářské práce je "Flétna ve spojení s kytarou", které jsem doplnila podtitulem "Histoire du Tango Astora Piazzolly". Práce je zaměřena na problematiku komorního dua flétna a kytara, přičemž se v jednotlivých kapitolách zabývám jeho historií, uvádím nejznámější autory a literaturu a snažím se osvětlit interpretační problémy. V tomto směru čerpám především z vlastních zkušeností. V druhé části práce se pak soustřeďuji na hudební osobnost Astora Piazzollu, jeho biografii, dílo a přínos. V poslední kapitole pak píšu o jeho skladbě "Histoire du Tango". Tam se zaměřuji především na obsahovou část a původ díla a také na nejrůznější způsoby interpretace.
- Flétnové interpretační kurzy a jejich přínos pro studenta HAMU.Vávrová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-06Bakalářská práce "Flétnové interpretační kurzy a jejich přínos pro studenta HAMU" pojednává o flétnových kurzech v Čechách a v zahraničí a jak již název napovídá, tak především o přínosu pro studenta. Nalezneme zde názvy kurzů, datum, krátké životopisy profesorů, průběh kurzu, přínos pro studenta, klady a zápory, organizační zvládnutí ad. V závěru je celkové shrnutí kurzů a porovnání se studiem na Akademii múzických umění v Praze. Práce se lehce dotýká jednotlivých kurzů, jejím cílem není podrobná analýza. Shromážděné informace dovolí čtenáři nahlédnout do pěti různých kurzů a dočíst se tak o krátké charakteristice, osobnostech, koncertech, lekcích a především o vlivu a přínosu pro studenta.
- Flétnové koncerty 20. stoletíHavel, Daniel(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-15Tato bakalářská práce pojednává o vývoji formy flétnového koncertu před a v průběhu 20. století. Pro přiblížení této problematiky přináší bližší pohled na šest vybraných koncertů, napsaných v tomto období. Jedná se o koncerty J. Iberta, C. Nielsena, A. Joliveta, J. Felda, J. Rodriga a L. Liebermanna. V dalších kapitolách je uveden seznam převážně zahraničních skladatelů a jejich koncertů. Ty jsou určeny pro nejrůznější nástrojová obsazení a jsou v nich použity klasické i moderní kompoziční techniky a postupy, stejně tak jako nové zvukové a akustické možnosti moderní flétny.
- Flétnový repertoár s mytologickou předlohouPřibyl, Marek(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-07Tato práce se zaměřuje na srovnání skladeb pro flétnu od tří francouzských autorů – Julese Moqueta, Clauda Debussyho a Alberta Roussela. Společné téma jejich kompozic je faun Pan z řecké mytologie. Cílem je identifikovat rozdíly a podobnosti v jejich stylovém a kompozičním přístupu. Jules Moquet se drží tradičního romantického stylu, Claude Debussy přináší impresionistické prvky a Albert Roussel překvapuje složitějšími strukturami a harmoniemi. Studie využívá dostupné informace o skladbách a osobní zkušenosti autora jako flétnisty. Tímto srovnáním přispívá k lepšímu porozumění různorodosti skladeb pro flétnu na téma faun Pan.
- František Kramář a jeho Koncert pro flétnu a hoboj C dur op. 65Séquardtová, Julie(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-09-07František Vincenc Kramář je mnohdy neprávem opomíjený český klasicistní skladatel. Tato práce si klade za cíl představit jej v jeho celé umělecké šíři, nejen jako autora jednoho z nejhranějších koncertů pro klarinet. Práce se zabývá životem tohoto velkého skladatele, interpreta a učitele. Uvádí nás do tajů tehdejší umělecké doby, která byla silně závislá na štědrosti uměnímilovných šlechticů. Práce mapuje osud rodícího se skladatele od útlého dětství až po vytoužené a nesnadno získané hudební pozice, seznamuje čtenáře s početnou tvorbou děl a v neposlední řadě poskytuje harmonickou a formální analýzu Koncertu pro flétnu a hoboj C dur, op. 65. Z pohledu interpreta, především flétnisty a hobojisty, může tato práce sloužit ke snazšímu nastudování a správnému pochopení klasicistních opusů.
- František Malotín a jeho metodika hry na flétnuZávora, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-06-03Tato práce se převážnou částí zaměřuje na metodiku výuky hry na příčnou flétnu, vytvořenou Františkem Malotínem. Jsou v ní představeny nejpodstatnější části z jeho Praktické metodiky a stručně charakterizována volně navazující učebnice s názvem První doteky. Pro porovnání byla zvolena starší, u nás dříve běžně užívaná Škola hry na příčnou flétnu od Rudolfa Černého a Josefa Boka. Cílem práce je přednést to nejdůležitější, co František Malotín vytvořil, zhodnotit přínos této metodiky a její aktuálnost pro dnešní dobu. Nakonec porovnat rozdílné přístupy k výuce dvou výše zmíněných výukových systémů. Toto porovnání a zhodnocení vychází z hráčských a pedagogických zkušeností autora této práce. Mimo jiné práce přináší stručný pohled na tuto metodiku, který může pomoci pedagogům při seznamování se s ní, nebo při rozhodování, podle které školy vést výuku.
- Havel Daniel: Bakalářský koncertHavel, Daniel(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-15
- Hudba běloruských skladatelů a jejich skladby pro flétnuShvamberkova, Lizaveta(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2022)Datum obhajoby: 2022-06-03Tato bakalářská práce se zabývá běloruskou komorní hudbou pro flétnu. Pojednává o vedoucích běloruských skladatelích a představuje stylové zhodnocení jejich tvorby. Obsahuje rozsáhlý seznam se skladbami běloruských autorů pro flétnu ve formě praktické tabulky. Práce si klade za cíl popularizaci běloruské hudby a seznámení evropských flétnistů-interpretů s běloruskými skladbami pro flétnu.
- Marcel MoyseReiprich, Oto(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-15Touto prací bych rád představil významného francouzského flétnistu, pedagoga a autora světově rozšířených studií a etud. V prvních kapitolách popisuji Moyseho život od nelehkých začátků, přes hudební dětství a vliv významných flétnových osobností na jeho osobnost během studia na pařížské konzervatoři. Dále se zabývám průběhem kariéry, jeho působením v Paříži a Ženevě a usazením v Americe. Zmínka je zde také o jeho existenci během světové války. V neposlední řadě píši o proslulých mistrovských kurzech. Moyse - učitel je titul další kapitoly která mapuje celý jeho pedagogický růst, způsoby vyučování, komunikaci se studenty a pohled na konkrétní flétnové techniky jako je tón, vibrato, interpretace atd. Přecházím pak na kapitolu s názvem autor, kde popisuji jeho nejznámější školy etud a cvičení. Nakonec představuji Moyseho jako umělce a výjimečného interpreta. Zmiňuji se zde o jeho nahrávkách a o působení v Moyseho Triu. Kapitoly doplňuji citacemi jeho studentů, přátel, rodiny a jeho vlastními úvahami.
- Mochanová Helena : Bakalářský koncertMochanová, Helena(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-25
- Pikola - Historický vývoj, stavba a využ ití v sólové, komorní a orchestrální hudběBrogelová, Aneta(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-06-04Bakalářská práce "Pikola - historický vývoj, stavba a využití v sólové, komorní a orchestrální hudbě" pojednává o pikole, nástroji příbuzném příčné flétně. První kapitola seznamuje čtenáře s historií jak příčné flétny, tak pikoly. Věnuje se popisu konstrukčních změn a funkce nástrojů od nejstarších dob až po současnost. Ve druhé kapitole se zaměřuji pouze na pikolu, na její stavbu, materiály, ze kterých může být vyrobena (kov, dřevo). Zároveň uvádím významné světové výrobce pikoly a pozornost věnuji i péči o tento nástroj. Třetí kapitola pojednává o možnostech využití pikoly, a to jako sólového nástroje, člena komorního souboru nebo součást symfonického či operního orchestru.
- Pražské jaro jako flétnová soutěžOlšaníková, Nikola(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)Datum obhajoby: 2016-06-06Práce je stručným přehledem informací o Pražském jaru, ve které je shrnuto vše, co se týče Mezinárodní hudební soutěže od výčtu všech ročníků týkající se oboru flétna, přes jednotlivé skladby, členy poroty, či významné české i slovenské účastníky, po podrobnosti o vítězích. Jsou zde nastíněny také stručné informace o Mezinárodním hudebním festivalu či informace o historicko-politické situaci v tehdejším Československu. V první kapitole je zahrnuta problematika samotného pojmu Pražského jara - Pražské jaro jako společensko-politický proces, Pražské jaro jako mezinárodní hudební festival a Pražské jaro jako mezinárodní hudební soutěž, z nichž každý je blíže upřesněn. Druhá, stěžejní kapitola práce, obsahuje podrobné informace o Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v oboru flétna. Jsou zde rozepsány všechny ročníky soutěže, ve kterých se flétna objevuje, každý ročník rozebrán dopodrobna, co se týče výběru a počtu skladeb, počtu soutěžících, účasti českých flétnistů či významných členů poroty s jejich životopisy.
- Příprava flétnisty na orchestrální konkurzKadlec, Tim(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-25Tato bakalářská práce se podrobně zabývá systematickou přípravou k orchestrálnímu konkurzu na flétnu. Přibližuje problematiku vyhledávání konkurzů, přípravy všech potřebných dokumentů souvisejících s přihláškou, studia vybraných orchestrálních partů a metody potlačení stresu při konkurzu. Práce by měla být pokusem o návod, jak se ke konkurzu řádně připravit a úspěšně jej vykonat.
- Reiprich Oto: Bakalářský koncertReiprich, Oto(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-15
- Srovnání flétnových metodik J. J. Quantze a F. MalotínaŠubrová, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-06-25Práce se zabývá metodikami hry na flétnu Františka Malotína (*1929) a Johanna Joachima Quantze (*1697, †1773) a pokouší se je porovnat v několika bodech, kterými se oba autoři zabývají. Nacházíme zde především rozdíly, které jsou způsobeny používáním typů fléten, které odpovídají době, ve které autoři žijí. Nalézáme zde však některé zajímavé styčné body, týkající se především ideálních vlastností flétnisty či způsobu cvičení. Z metodiky Quantzovy potom může moderní flétnista čerpat zejména poznatky související s historicky poučenou interpretací, případně frázováním, čehož se práce také okrajově dotkne.
- Svitáková Eva : Bakalářský koncertSvitáková, Eva(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-25
- Theobald Boehm- reformátor priečnej flautyBandúrová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-05Práca popisuje všestrannú osobnosť Theobalda Boehma ako vynálezcu a konštruktéra dnešného typu priečnej flauty v 19. storočí. V kontexte historických udalostí, ktoré jeho život a tvorbu predchádzali zachytáva Boehmovu kariéru virtuóza, putovanie nástrojára, prácu v oblasti fyziky i hutníckeho inžinierstva v pozadí celoživotného vývoja a zdokonaľovania flauty. Významná časť je venovaná vývoju tohoto nástroja s uvedením základných technických údajov. Spomenutý je aj následný rozvoj flautovej literatúry a pedagogiky, o ktorý sa pričinil Theobald Boehm ako propagátor svojho nástroja, hudobný skladateľ a výborný pedagóg. Text je doplnený o obrazové ukážky portrétov, nástrojov a Boehmovej schémy. V prílohe je tiež ukážka skladateľskej tvorby a nástrojov z Boehmovej dielne.