DAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2943

Procházet

Procházet DAMU Disertační práce / Doctor theses podle vedoucí "ČUNDERLE, Michal"

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Jak se čte autor(sky)?
    Zeman, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-26
    Tato práce se zaměřuje na výzkum fenoménu psychosomatického konceptu autorského čtení. První výzkumnou otázkou je otázka po povaze psychosomatické podstaty autorského čtení. Z tohoto hlediska hraje při zkoumání autorského čtení klíčovou roli Dialogické jednání s vnitřním partnerem, integrující psychosomatická disciplína, jejímž derivátem a rozvíjením je, resp. může být, psychosomaticky koncipované autorské čtení. Autorské čtení jakožto specifická podmnožina procesu čtení je pak dále podrobeno filosofické analýze. Na základě této analýzy se pak dospívá k několika závěrům. Jde například o objasnění důležitosti procesu konkretizace v rámci (autorské) četby a také o objevení meta ilokuční síly pozvání, kterou disponují texty, jejichž potencí je stát se literárním dílem. Na filosofické rozbory navazuje komparace autorského čtení a narativně orientované psychologie. Tato komparace zahrnuje analýzu a interpretaci terapeutického rozměru autorského čtení. Existence terapeutického rozměru autorského čtení je v této práci problematizována a prověřována, posléze však dokázána a hlouběji analyzována. Teoretická východiska i závěry, které z nich vyplývají, jsou doplněny i kvalitativním výzkumem, který z velké části potvrdil výsledky teoretických úvah.
  • Mezi řečí
    Raisová, Michaela
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-23
    disertační práci Mezi řečí: Různé pohledy na pedagogiku přednesu (a hlasu) v českém a britském kontextu na základě vlastní zkušenosti autorka zkoumá a popisuje, jak se setkala s disciplínou „výchova k řeči/přednesu“ ve dvou různých kontextech. Jednak na katedře autorské tvorby a pedagogiky (KATaP) DAMU a pak v Londýně prostřednictvím dvou přístupů, Patsy Rodenburg a Nadine George. Za těmito zkušenostmi se ohlíží a pokouší se je propojit v procesu vlastní pedagogické praxe. První kapitola této práce pojednává o tom, jak probíhá výchova k řeči na KATaP. Prostřednictvím vlastní studentské zkušenosti a skrze dialog s teoreticky zaměřenými texty a úvahami, jež reflektují přednes na KATaP, se autorka pokouší pojmenovat klíčové metodické okamžiky studijního procesu této disciplíny. Vedle publikovaných textů se autorka odkazuje k rozhovorům, které vedla s pedagogy KATaP o této disciplíně a jejím pojetí na této katedře. Ve druhé kapitole autorka přibližuje, jak se k řeči a přednesu přistupuje v britském kontextu. V rámci kulturně-historického úvodu přibližuje vývoj hereckého tréninku v Británii a to, jak se spolu s ním proměňoval přístup k hlasu a řeči. Dále se soustřeďuje na dva různé přístupy k pedagogice přednesu a hlasu, které zastávají Patsy Rodenburg a Nadine George, a opírá se přitom o svoji zkušenost z půlroční stáže na londýnské Regent’s University a dvoutýdenní stáže u Nadine George. Tuto zkušenost a hlavní principy obou přístupů komparuje s přístupem ke studiu na KATaP, pojmenovává styčné i odlišné okamžiky a různá pojetí terminologie. Všímá si momentů náhody, jako např. setkání Roye Harta a Ivana Vyskočila v šedesátých letech minulého století, které mohly přispět k tomu, jak se přistupuje k hlasu a řeči na KATaP. Vedle osobních zkušeností autorky zde jako podklady slouží rozhovory s Ivanem Vyskočilem, Nadine George a dalšími, kteří mají s touto britskou hlasovou pedagožkou vlastní zkušenost. Třetí kapitola je reflexí procesu autorčiny vlastní pedagogické praxe, v níž se pokoušela propojit „to nejlepší“ z nabytých zkušeností. Ve svém výzkumu se zaměřila především na možnosti tělového zapojení v přednesu a v interpretaci textu. V rámci popisu metodického postupu autorka přibližuje, s jakými cvičeními a jak konkrétně pracovala a jakým dalším materiálem a proč je doplnila. Součástí praktického výzkumu byla mj. pedagogická praxe v Hereckém studiu Švandova divadla a na KATaP a také částečný překlad publikace The Actor Speaks od Patsy Rodenburg, který sloužil jako studijní materiál a je uveden samostatně v příloze této práce. Autorka se odkazuje k písemným reflexím svých studentů a v závěru kapitoly popisuje, jak se „materiál“ pokoušela aplikovat sama na sebe v procesu vlastní performerské tvorby.
  • Psáno ústy, čteno ušima pokus o využití francouzské zkušenosti p ro český přednes a jeho pedagogiku
    Potužáková, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-24
    Práce je uvedena mottem Paula Valéryho: ?Mluvit, to znamená slyšet.?Hlavním tématem je tedy mluvené slovo, ne však vyprávěné, alepřednášené: interpretace literárního, zejména básnického textu, chápanájako sestup k jeho ?předliterárním? zdrojům. Markéta Potužáková vycházíz pojetí francouzského pedagoga přednesu prof. Michela Bernardyho,podle něhož je literární text ?mostem?, tedy doslova ?přechodným?tadiem mezi prvotní řečí díla (jak se ?ozvala? v autorovi, jak si ji?předříkával? či ?diktoval do pera?) a gestickou řečí, jakou slyšíme z ústinterpreta. Při studiu textu a v pedagogice přednesu jde tedy o návratk původnímu autorskému gestu, jak je uchováno ve struktuře básně.Toto pojetí doktorandku zaujalo, když jako absolventka divadelní fakultyAMU v Praze pokračovala ve studiu v Paříži. Disertace konfrontujezmíněný ?francouzský způsob? se ?způsobem českým?, který se snažíinterpretovat především ?myšlenku? díla a mnohem menší pozornostvěnuje jeho struktuře. Nejen dvojí studia, ale i praktická divadelnízkušenost z Čech i z Francie, tedy mj. zážitek rozdílu mezi orálním gestemčeštiny a francouzštiny, vedly k pokusu o srovnání obou tradičních přístupů.
  • Směřování k naplněnému sdělení
    Hamzová Pulicarová, Irena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-24
    Autorka si v této práci klade otázku po míře a kvalitě sdělnosti a věrohodnosti v mluvním i celkově osobnostním projevu šesti současných kazatelů katolické církve. Jejich projev zkoumá především z hlediska kritérií, formulovaných psychosomatickým přístupem k veřejnému vystupování. Jeho základní principy charakterizuje v příslušných kapitolách jako připravenost vědomě, tvořivě a dialogicky existovat ve veřejném prostoru. Tedy také vědomě a fyziologicky co nejkvalitněji, v souladu psychického a somatického, se projevovat svým tělem, hlasem a řečí. A to ve vztahu k sobě, k dané mluvní situaci (ke kázání/ homilii) a k těm, kdo jí jsou přítomni.