Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/171

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "MRAVCOVÁ, Marie"

Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 24
  • Adaptace Joea Wrighta
    Djakovičová, Nina
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-15
    Tato bakalářská práce si klade za cíl zkoumat filmové adaptace britského režiséra Joea Wrighta. Konkrétně se zaměřuje na snímky Pýcha a Předsudek (2005), Pokání (2007) a Anna Karenina (2012). Každému filmu je věnována samostatná kapitola, která nejprve charakterizuje jeho literární předlohu, a na základě rozhovorů režiséra s médii formuluje Wrightův adaptační záměr, se kterým do projektu vstupoval. Tyto vstupní poznatky ohledně předlohy a režisérovy ambice pro danou látku umožňují formulovat témata, jehož filmová řešení práce následně analyzuje. Témata jsou vždy důležitou součástí literární předlohy, zajímavou výzvou pro filmové médium a rovněž příležitostí pro realizaci režisérovy dramaturgické i filmově-obrazové vize. Cílem práce je co nejblíže postihnout tři Wrightovy rozdílné adaptační strategie, které ve svých filmech uplatnil, rovněž jako prohloubit schopnosti uvažovat o literárních dílech v kontextu disciplíny adaptace.
  • Adaptace Marguerite Duras
    Neničková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-02
    Ve své práci se věnuji tvorbě Marguerite Duras. Porovnávám dva filmy, jenž vznikly podle její předlohy. Oba režiséři zvolili naprosto odlišný přístup k látce francouzské autorky. Ve své práci analyzuji adaptované texty, jejich strukturu, postavy a hlavní motivy. Porovnávám, jak režiséři pracují s předloženou látkou, jak ji mění či případně, jak se filmovým médiem pokouší dosáhnout podobného efektu jako Duras v literatuře.
  • Dělníci Kena Loacha
    Pata, Václav
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Ken Loach už víc jak 50 let točí sociální dramata. Od Cathy Come Home (1966) ušel k Já, Daniel Blake (2016) dlouhou cestu. Ve své práci se soustředím na téma dělníků v Loachových filmech. Jako dělníka si definuji dospělého člověka, jenž se živí rukama nebo by se jimi živil v případě, že by mu to systém dovolil. Zvolené téma a výběr filmů, kterým se věnuji podrobněji, vyústil v to, že se stejnou měrou věnuji sociálním aspektům třídní nerovnosti a politice. Filmy, které ze zvoleného hlediska rozebírám jsou Lůza (1991), Výhybkáři (2001) and Já, Daniel Blake (2016). V menší míře se také věnuji Dnům Naděje (1975) a oceněnému filmu Kes (1969).
  • Dostojevského Dvojník a jeho filmová varianta
    Bohuslav, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-15
    Práce se primárně zabývá Dostojevského ranou prózou Dvojník a její filmovou adaptací z dílny Richarda Ayoadeho. Nejprve se zevrubně věnuje literárnímu kontextu, z něhož novela vyrůstá. V samotné analýze novely se soustřeďuje jednak na hlavní postavu pana Goljadkina a její vývoj, jednak se snaží pojmenovat úskalí potenciální filmové adaptace. Pokouší se dále vystihnout, k jakému posunu z hlediska konstruování postavy i prostředí došlo v samotné Ayodeho adaptaci. Poslední část práce obsahuje námět pro originální adaptaci Dvojníka.
  • Dramaturgická role rituálů ve filmech o rodině
    Absolonová, Ráchel
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Práce rozebírá dva filmy o rodině: Výlet (2002) české režisérky Alice Nellis a filmovou adaptaci Blízko od sebe (2013) amerického režiséra Johna Wellse. Za pomocí analýzy struktury a žánru vycházející z metody od Davida Bordwella a Kristiny Thompson z publikace Umění filmu: úvod do studia formy a stylu a analýzy tématu metodou popsanou v knize Scénář pro 21. století od Lindy Aronson práce popisuje souvislost těchto tří aspektů s rituály spojenými se smrtí a zkoumá dramaturgickou roli rituálů, které film zobrazuje.
  • Dvojí podoba groteskna
    Csicsely, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-15
    V následující bakalářské práci se zabývám problematikou estetické kategorie groteskna v souvislosti s filmem. Slovo groteskno označuje dvě takřka protikladné poetiky – groteskno lidové a romantické – které jsou však úzce propojené, což může být matoucí. Zejména ve filmovém diskurzu, kde se slovo groteskno zpravidla pojí s označením filmového žánru grotesky (původně v angličtině slap-stick) odpovídajícímu méně užívanému významu kategorie groteskno – lidovému. Zmatek může mít vliv i na vnímání filmu, ve kterém hrají kategorie podstatnou roli. Pojmový chaos vyjasňuji za pomoci obsáhlé studie Michaela Bachtina Francois Rabelais a lidová kultura středověku a renesance a filozofického spisu o komice od Henriho Bergsona Smích. A odlišnost rozebraných koncepcí dokládám na analýze dvou filmů, kdy každému dominuje jedna – Případ pro začínajícího kata Pavla Juráčka a Hoří má panenko Miloše Formana.
  • Filmové adaptace divadelních her v režii Xaviera Dolana
    Junová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Tato bakalářská práce se zabývá divadelními hrami Juste la fin du monde Jeana-Luca Lagarce a Tom à la ferme Michela Marca Boucharda a jejich filmovými adaptacemi Je to jen konec světa a Tom na farmě režiséra Xaviera Dolana. Ačkoliv se jedná o adaptace, můžeme tyto snímky označit za autorské filmy, ve kterých se stejně jako v jeho předešlých počinech projevuje Dolanův osobitý styl. Proto může být pro diváka překvapivé zjištění, že jsou tyto filmy adaptacemi. V obou případech se režisér podílel i na adaptačních scénářích – scénář k snímku Je to jen konec světa napsal sám, Toma na farmě adaptoval spolu s autorem divadelní předlohy Bouchardem. Pomocí intertextuální analýzy filmů a jejich předloh, jejich vzájemné komparace a interpretace autorského záměru se tato práce snaží jednak najít společné rysy obou adaptačních klíčů i realizačních řešení a tím popsat, jakým způsobem Xavier Dolan při adaptování pracuje, a pak také poukázat na to, v jakých aspektech se filmové adaptace od svých předloh odlišují a v čem si naopak zachovávají jistou divadelnost, která zde ale nepředstavuje zanedbání nebo nedostatek adaptační práce, nýbrž vědomé zacházení filmového scenáristy a režiséra s divadelními prvky.
  • Incest ve filmu – jeho psychologická a dramatická funkce (syžetové možnosti)
    Eichlerová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Práce se zaobírá zpracováním tématu incestu, zejména jeho syžetových možností. Krátce se zmiňuje, co incest znamená z antropologického hlediska a co jsou to incestní fantazie. Následuje průřez jeho výskytu v klasické literatuře. Těžištěm práce je pak kapitola Incest ve filmu, v níž na výběru pěti filmů rozebírám základní čtyři typy syžetů, které toto téma generuje: izolace a rozpad rodiny (Betonová zahrada, 1993; Oheň v horách, 1985), osudovost a nevědomost (Homo Faber 1991), minulost a osudovost (Hvězdy Velkého vozu, 1965), a vzájemné okouzlení či zrcadlení (Snílci, 2003).
  • Jazyk minimalismu ve scénáři a filmu"Syn" bratří Dardennů
    Poláček, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Abstrakt teoretické bakalářské práce V roce 2002 byl v soutěži festivalu v Cannes promítán film bratrského autorského dua duo Luc and Jean-Pierre Dardenne Le Fils (Syn). Bakalářská práce se věnuje dramaturgické stavbě tohoto filmu, jeho interpretaci, porovnání originálního scénáře s výsledným filmovým tvarem. Jak scénář vznikal, co jej ovlivnilo a proč je udělán, tak jak je. Zároveň je předmětem uvažování styl bratří Dardennů jako filmový minimalismus. Jaký byl minimalismus hudební, výtvarný a literární? A můžeme styl belgických filmařů vůbec označit jako minimalismus? Bakalářskou práci doprovází překlad scénáře, který se nachází v její příloze.
  • Kdo se bojí Edwarda Albeeho
    Toul, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-22
  • Malé ženy ve filmových adaptacích
    Veselá, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Tato bakalářská práce se zabývá filmovými adaptacemi knihy Malé ženy od Louisy May Alcott. Zohledněné filmy pocházejí z let 1917, 1918, 1933, 1949, 1994, 2018 a 2019. Práce nastiňuje jak různorodě lze přistoupit k adaptaci jediné literární předlohy, zároveň se však zabývá i prvky, které jednotlivé filmy spojují. Největší důraz je kladen na adaptaci Grety Gerwig z roku 2019, která je momentálně nejnovější.
  • Milenci a vrazi - adaptace románu V. Párala
    Soukupová, Petra
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-21
  • Nosferatu: meta-analýza
    Fischerová, Ester
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-10
    Ve své práci se budu zabývat pokusem o meta-analýzu studií, které srovnávají Murnauův snímek Upír Nosferatu (1922) a Herzogův snímek Nosferatu: Fantom noci (1979). Pokusím se najít shodná témata, která se vyskytují napříč analýzami, a povšimnout si, jak s nimi různí autoři pracují a nakolik se shodují nebo nikoiv. Nakonec zhodnotím, zda byl tento pokus úspěšný - a k čemu mohou být vůbec takového metodické postupy vhodné v kontextu vědy o umění.
  • Od Tramnovelle k Eyes Wide Shut neboli od Arthura Schnitzlera k Arthurovi Schnitzlerovi
    Hakl, Vilém
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Analýza textu SNOVÉ NOVELY (TRAUMNOVELLE) Arthura Schnitzlera a postupů, jichž užil Stanley Kubrick při jeho filmové adaptaci.
  • Psychologie postavy - problém adaptování Tolstého románu Anna Karenina
    Rychnovská, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-17
    Cílem bakalářské práce je srovnat Tolstého román Anna Karenina a jeho filmové adaptace se zaměřením na psychologii postav. Práce se soustředí na adaptace od Juliena Duviviera (1948), Alexandra Zarchyho (1967), Bernarda Rose (1997) a Joea Wrighta (2012). Vedle rozboru románu a psychologie postav jsou zpracovány tři aspekty adaptací: situace tvořící dramaturgickou strukturu, motivy a psychologicky vyhrocené situace. Otázkou je, zda je možné převést psychologii postav do filmu.
  • Řeckost, absurdita a podivnost
    Kokta, Josef
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Bakalářská práce rozebírá čtyři filmy řeckého režiséra Yorgose Lanthimose: Špičák (2009), Alpy (2011), Humr (2015) a Zabití posvátného jelena (2017). Na základě analýzy vyprávění, filmového stylu a fikčních světů se snaží popsat režisérův unikátní autorský rukopis a jeho vývoj během let.
  • Svět(y) Tima Burtona
    Šperkerová, Magdaléna
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
  • Swannova láska
    Černá, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Tato bakalářská práce se zabývá srovnáním románového cyklu Hledání ztraceného času francouzského autora Marcela Prousta s filmovými adaptacemi. První část nastiňuje zlomky z Proustovy poetiky doložené na konkrétních ukázkách. Stěžejní část se zaměřuje na nejznámější proustovskou adaptaci Swannova láska (1984) režiséra Volkera Schlöndorffa. Třetí část pro srovnání přináší náhled na další pokusy o převedení proustovského vyprávění do filmového jazyka, jedná se o filmy Zajatkyně (2000, Chantal Akerman) a Čas znovu nalezený (1999, Raoul Ruiz). Práce se okrajově dotýká i právě vznikajícího monumentálního projektu Proust lu pracujícího s prvky dokufikce, jehož dokončení je plánované v roce 2050. Na závěr se zastaví u Viscontiho nezrealizované adaptace, která byla zamýšlena jako opus magnum slavného režiséra.
  • Tennessee Williams: Noc s leguánem
    Semler, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-07
    Bakalářská práce srovnává povídku a divadelní hru Tennesseeho Williamse, které obě nesou totožný název Noc s leguánem, a dále se zabývá adaptováním hry do podoby filmového díla, jehož režie se ujal americký režisér John Huston. Ačkoli jsou postavy povídky i její příběh odlišné od divadelní hry, sdílejí obě díla jak místo, ve kterém se příběhy odehrávají, tak především témata a motivy, kterými se zabývají: osamělost, úzkost, nesvoboda, kontrast mezi upjatou cudností a šokující nestoudností, ztráta víry v Boha, ale také touha po sblížení se s druhým člověkem a víra v sílu kontaktu a duchovní splynutí s druhým člověkem. Film Noc s leguánem je zdařilou a poměrně věrnou adaptací, ve které je většina změn oproti původní divadelní hře pouze formálních. Snímek je epičtější, je narušena Williamsova jednota místa, času a děje, dialogy jsou zkráceny, naopak charaktery postav jsou více prokresleny. Je potlačena symbolická a filozofická rovina hry, stejně jako je v menší míře užit autorův absurdní smysl pro humor a více prostoru dostává realistické ztvárnění. Celkové vyznění filmu, jeho téma a příběhy hlavních postav však ctí Tennesseeho předlohu.
  • Truman Capote
    Kocábová, Natálie
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19