Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/28

Procházet

Procházet Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy podle vedoucí "BENDOVÁ, Helena"

Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
  • Animace ve službách současného nezávislého queer filmu
    Hosenseidl, Radek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-17
    Tato práce se zabývá současným nezávislým animovaným filmem rozvíjejícím zastřešující téma sexuálních menšin a snaží se definovat dílčí témata, kterým se tvůrci věnují. Vychází z předpokladu, že animace coby jedinečná odnož audiovizuálního umění používá k vyprávění příběhů, charakterizaci postav a interpretaci idejí vlastní specifický soubor postupů a technik, kterým se odlišuje od filmu hraného, a tím umožňuje jiný pohled na queer tematiku ve filmu. Cílem práce je tyto postupy popsat v kontextu queer obsahu a na příkladech jednotlivých filmů ukázat jejich využití z řemeslně-uměleckého hlediska. Pro účely této práce a vzhledem k jejímu zamýšlenému rozsahu byla z jejího konceptu vynechána japonská anime tvorba coby samostatný audiovizuální fenomén.
  • Coming out náctiletých queer hrdinů v současném evropském filmu
    Hosenseidl, Radek
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-06
    Tato práce se zabývá podobnostmi zobrazování coming outu v současném evropském filmu se zaměřením na náctileté mužské queer hrdiny. Vychází přitom z chápání coming outu jako sociologického fenoménu s obvyklými modely průběhu, přičemž připouští jeho různorodost jak v žité realitě, tak ve filmovém zpracování. Klade si za cíl vysledovat možné podobné prvky filmů zachycujících tento proces - opakující se narativní postupy, témata, postavy a motivy, přičemž prostřednictvím analýz tří vybraných filmů reflektuje význam coming outového narativu v rámci širšího filmového vyprávění.
  • Fan fiction se zaměřením na Mary Sue
    Kabelková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-17
    Bakalářská teoretická práce s názvem Fan fiction se zaměřením na fenomén Mary Sue se zabývá fanouškovskými literárními texty primárně vycházejícími z již existujícího díla. Tento text si klade za cíl představit historii fan fiction, její specifika a vztah autora původního díla k pisateli fanfikce. Nastíněna je i právní problematika ohledně legality samotných fan fiction povídek. Hlavní pozornost je ale věnována konceptu "příliš dokonalé hrdinky", která se často objevuje ve fanouškovských textech. Ve světě fan fiction se tato postava, jež je leckdy čtenářsky "k nesnesení", označuje jako Mary Sue. Nejdůležitější rysy tohoto fenoménu budou prakticky ukázány na třech českých fanouškovských povídkách ze světa Harryho Pottera. Na jejich základě dojde i k subjektivnímu vymezení tří základních typů Mary Sue.
  • Hrdinky v celovečerních filmech Jessicy Hausnerové
    Kolářová, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Téma bakalářské práce zní: Ženské hrdinky v celovečerních filmech Jessicy Hausner. Jessica Hausner (1972) je rakouská režisérka a scenáristka. Na svém kontě má čtyři celovečerní snímky - Lovely Rita (2001), Hotel (2004), Lurdy (2009) a Šílená láska (2014). V práci se snažím analyzovat, zda jsou hrdinky aktivní či pasivní - zda o svém směřování sami rozhodují, nebo zda se nechávají vést ostatními. Pokouším se pojmenovat způsoby, kterými je této aktivity (či pasivity) dosahováno.
  • Ideologie v životopisných filmech o Nursultanu Nazarbajevovi
    Jussupov, Insar
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-10
    Tato bakalářská práce se zaobírá kultem osobnosti v životopisných filmech a seriálu o současném kazašském prezidentovi Nursultanu Nazarbajevovi. Jádro práce tvoří narativní analýza, jež si klade za cíl prozmoumat rysy kultu osobnosti, které se v dílech objevují. S přihlédnutím na poznatky z oblasti kulturálních studií se v práce píše o tom, jak se tato díla snaží ideologicky na diváka působit. Na příkladech se v práci ukazuje, jak ideologie ve filmu diváka oslovuje a jaká kulturní specifika by případný divák měl mít, aby díla působila tak, jak autoři zamýšleli. V poslední části se rozebírá, jaký typ prezidenta dle zkoumaných děl Nursultan Nazarbajev je.
  • Kinematografické vyprávění a hratelnost ve videohrách Davida Cage
    Kadlec, Lukáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-02-10
    V této magisterské práci se zabývám otázkami kinematografického vyprávění, vyprávěcích prostředků a hratelnosti ve třech videohrách Davida Cage. V první části předestírám téma klamu v interaktivním vyprávění, následně podrobně analyzuji hry Heavy Rain, Beyond: Two souls a Detroit: Become human. V závěru se dotýkám teze konfliktu autora a příjemce (v tomto případě hráče), kterou vztahuji ke Cageově tvorbě. V práci vycházím z narativní a videoherní teorie Sebastiana Domsche, Tamera Thabeta, Marie-Laure Ryan a dalších.
  • Kultovní film
    Podzimek, Matěj
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-18
    Následující bakalářská teoretická práce se snaží postihnout fenomén kultovního filmu a to jak po stránce společensko-historické tak sémantické. Soustředí se na jeho přímou souvislost s vývojem americké kinematografie a zaznamenává, kterak jeho vliv na ni a především na její komerční sféru byl ve svém důsledku mnohem výraznější nežli se obvykle ve filmových publikacích uvádí. Zároveň se věnuje divákovi coby podceňovanému, ale významnému spolutvůrci (zejména) hollywoodských snímků. A konečně v neposlední řadě se zaměřuje na současnou devalvaci pojmu kultovní film a z této situace hledá východisko tím, že terminologii upřesňuje a pokouší se čtenáře nasměrovat k tomu, aby jej používal správně.
  • Mad men: štúdia jedného seriálu
    Nevolníková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-18
    V bakalárskej práci Mad men: štúdia jedného seriálu, pojednávam o podmienkach, ktoré viedli k vzniku a výrobe seriálu Mad men. Doraz pritom nedávam len na ideový vznik a kreatívny proces, ktorý je za seriálom, ale aj na produkčné podmienky, ktoré seriálu umožnili vzniknúť a udržař si svoju kvalitu.
  • "Magická kríza" - dramatický model pre príbehy z oblasti "nadprirodzeného škodenia"
    Námerová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-06
    Práca zhrňuje základné problémy tvorby naratívu v pionierskom umení - Virtuálnej realite.
  • Mezi filmem a počítačovou hrou: odlišnosti a podobnosti způsobů vyprávění
    Moravec, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-15
    S nárůstem mediální konvergence mezi videohrami a filmem vyvstává i otázka, v čem jsou si obě média podobná z hlediska vyprávěcích způsobů. Zatímco četné práce se věnují vizuálně-stylistickým podobnostem obou médií, cílem této práce je věnovat se právě čistě vyprávěcím technikám. Na základě dvou případových studií (filmů Na hraně zítřka /2014/ a Memento /2000/) poté práce zkoumá, do jaké míry lze videoherní narativní principy uplatňovat i ve filmovém vyprávění.
  • Naomi Kawase: Doteky
    Ludvíková, Hana
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Ve své diplomové práci jsem se pokusila o tematicko-stylistickou interpretaci filmů japonské autorky Naomi Kawase. Vybrala jsem tři filmy, které jsou podle mého názoru pro autorku nejpříznačnější: Šnek (Katatsumori), Objetí (Embracing) a Žlutý květ (Letter from a yellow sherry blossom). Podrobným rozborem jednotlivých filmů jsem se snažila vysledovat, čím je její dílo specifické. Zrovnoprávnění vzájemného vztahu subjektu a snímaného objektu autorka poukazuje na fakt, že vztah mezi ní a snímaným je zásadní a určuje vývoj natáčení. Autorka osobitě komunikuje s divákem použitím fragmetntární narace ? dává divákovi velkou interpretační svobodu: nechá ho, aby si souvislosti doplnil sám, komunikuje s ním spíše na intuitivní bázi. Díky tomu dokáže spojit své osobní téma s mnohem širšími souvislostmi (například s úvahami nad rodinou obecně). V neposlední řadě se Naomi Kawase zabývá reflexí samotného média filmu.
  • Narativní specifika seriálů nové generace
    Höschl, Patrik
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Bakalářská práce Narativní specifika seriálů nové generace zkoumá rysy, jimiž se vyznačují seriály lineárního celosezónního narativu. Zkoumá mechanismy, jakými seriály získávají a udržují své diváky. Analyzuje způsob, jakým je budován časoprostor, v němž se uskutečňuje příběh. Zaměřuje se na funkce postav pro vyprávění příběhu, a na intermediální rozsah fikčního světa. Tato práce si za předmět svého zkoumání bere vzorek čtyř zástupců stejné narativní kategorie: seriály Ztraceni, 24 hodin, Útěk z vězení a Zoufalé Manželky.
  • Nespoľahlivý rozprávač vo filmovej a seriálovej tvorbe
    Nevolníková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-26
    Predkladaná práca sa zaoberá nespoľahlivým rozprávačom, jeho definíciou a použitím vo filmovej a televíznej tvorbe. Prvá časť práce sa zaoberá pojmom nespoľahlivý rozprávač, jeho definíciami v literatúre a filme a jeho kategorizáciou. Následne sú v práci rozoberané konkrétne príklady, kedy bol v nespoľahlivý rozprávač použitý vo filme a literatúre, pričom je kladený dôraz na rôzne úlohy, ktoré môže vo filme plniť. Druhá časť práce je venovaná nespoľahlivému rozprávačovi v seriálovej tvorbe. S dôrazom na produkčné podmienky seriálov je v práci rozoberané, prečo jeho použitie nebolo tak výrazné, ako vo filmoch, a v akých podobách sa v seriáloch objavoval. Následne sú analyzované dva výrazné príklady použitia nespoľahlivej narácie na seriáloch Mr. Robot a The Affair, pričom v závere kapitoly dochádza k porovnaniu nespoľahlivého rozprávača vo filmovej a televíznej seriálovej tvorbe.
  • Princip Mary Sue aneb jak nestvořit příliš dokonalou postavu
    Kabelková, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-06
    Magisterská diplomová práce s názvem Princip Mary Sue aneb jak nestvořit příliš dokonalou postavu se zaměřuje na fenomén literární fanouškovské tvorby zvané fan fiction a jeho specifického žánru Mary Sue. V něm se objevují až absurdně dokonalé charaktery, které na sebe strhávají veškerou pozornost a často disponují nepřiměřenými superschopnostmi. V teoretické části dojde k nastínění důvodů vzniku Mary Sue žánru a vysvětlení jeho konkrétních specifik. Dále budou popsány vybrané dramaturgické poučky, které mají pomoci autorům při budování postav. V analytické části pak následuje rozbor tří filmových a seriálových hrdinů (Jon Snow ze Hry o trůny, Rey ze Star Wars: Síla se probouzí a Grace z Peaky Blinders), na nichž můžeme demonstrovat prvky Mary Sue postav. Cílem práce je navrhnout využití principu Mary Sue coby dramaturgické pomůcky při vývoji postav.
  • Rozprávač v novele Muž, který spí Georgesa Pereca a jej filmovej adaptácii
    Klasová, Terézia
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-27
    Táto práca sa venuje analýze a komparácii rozprávača v novele Un homme qui dort Georgesa Pereca a rovnomennej filmovej adaptácii Bernarda Queysanna s ohľadom na naratívne sprostredkovanie tém prázdnoty, radikálneho odmietania a existenciálnej voľby hlavného hrdinu. K danému zámeru je spočiatku pristupované prostredníctvom interpretácie ústredných tém vychádzajúcich z diela Martina Bubera. Prostredníctvom rozboru kompozičných elementov novely sa táto práca ďalej zaoberá naratologickou analýzou rozprávača v druhej osobe (opierajúc sa predovšetkým o koncepty autoriek Fludernik a Kacandes), ktorého chápe ako naratívny aspekt významne tvarujúci sprostredkovanie ústredných tém novely a amplifikujúci ich pôsobivosť. Práca s rozprávačom v novele je porovnávaná s prácou s rozprávačom vo filmovej adaptácii, sústrediac sa na formálne, resp. dramaturgické zmeny a špecifiká filmového jazyka, vychádzajúc z konceptov Bordwella a Gunninga. V závere sú zistené skutočnosti reflektované z naratologických a literárnovedných perspektív.
  • Výpravy za hranice reality;
    Bohuslav, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Tato práce se zabývá vyprávěním ve čtyřech celovečerních filmech thajského režiséra Apichatponga Weerasethakula – Tajemný předmět o polednách, Slastně tvá, Tropická nemoc a Strýček Búnmí. Pomocí základních pojmů filmové naratologie (jako „narativ“, „diegeze“ a „narativní hledisko“) se ve čtyřech samostatných analýzách pokouší odhalit specifické způsoby, jakými tyto výjimečné filmy vypráví.
  • Význam monologu a dialogu ve filmech Gaspara Noé
    Kazda, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Ve filmech Seul Contre Tous a Irreversible autor zkoumá fungování monologu a dialogu.
  • Žánr a hra
    Roller, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2022)
    Datum obhajoby: 2022-09-27
    V této práci si klademe otázku: „Co je to videoherní žánr?“ V sérii rozhovorů s předními světovými herními vývojáři zkoumáme, jak se prolíná žánr filmový s videoherním prostředím a jak se dá definovat samotný žánr videoherní. Popisujeme zde také odlišnosti od žánru filmového. Pojmenováváme zavedené způsoby, jakým videohry tradičně sdělují příběh svému hráči a dotýkáme se také termínu ludonarativní disonance, abychom lépe nahlédli komplexnost tohoto tématu, které je doposud z větší části v teoretické literatuře nepopsané.
  • Ženské hrdinky ve vybraných filmech Marleen Gorrisové
    Vlasáková, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-10-06
    Práce se zaměřuje na tři vybrané snímky nizozemské filmařky Marleen Gorrisové (Ticho kolem Christine M., Antonia, Paní Dallowayová). V textu je zkoumán způsob, jakým jsou hrdinky daných filmů zobrazovány, jak je načrtnut jejich vztah k patriarchální společnosti, v níž žijí, a jaké jsou formy jejich případné rezistence proti daným společenským uspořádáním. K tomuto zkoumání je v práci použita ideologická analýza, pomocí které lze zkoumat jak hodnoty, přesvědčení nebo předsudky v rámci určitého obsahu, tak i motivace a mocenské vztahy, na nichž je daný obsah založen.