Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/168

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "JÍCHA, Marek"

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 10
  • Digitální postprodukční korekce obrazu
    Daliman, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-13
    Formáty a videokodeky, Bayerova maska, problematika barevných prostorů, referenční barevné prostory, pracovní barevné prostory, 1D LUT vs 3D LUT, úvod do správy barev, hardwarové řešení barvících systémů, Softwarové řešení barvících systémů.
  • Hybridní technologie výroby filmové kopie
    Cabalka, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-18
    Práce se zabývá procesem digitálního intermediátu, popisuje základní technologické kroky a jejich přínos pro filmovou výrobu
  • Kameramani českého hraného filmu
    Kaboš, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-10-13
    .
  • Kamery pro digitální kinematograii, vlas tnosti a kvalitativní parametry
    Polách, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2012)
    Datum obhajoby: 2012-09-20
    Práce rozbírá zásadní digitální kamery a technologie, které má k dispozici kameraman při natáčení celovečerních snímků, reklam a TV obsahu. Zaměřil jsem se obzvláště na kamery, které jsou komerčně dostupné v roce 2012, jakými jsou např. Arri Alexa, RED EPIC, Sony F65, Phantom FLEX, Phantom 65 a několik dalších poloprofesionálních kamer. V práci rozebírám také počátky a historii digitálních kamer od devadesátých let, kdy začaly vznikat první kamery vůbec schopné konkurovat filmové surovině, a vývoj druhé generace kamer jako Panavision Genesis Arri D20/D21 či RED ONE. Část práce je věnována technickým vlastnostem a parametrům, které jsou od současných high-endových kamer vyžadovány.
  • Natáčení při nízkých hladinách osvětlení
    Souček, Prokop
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-19
    Scény natáčená za nízkých hladin osvětlení mají zvláštní důležitost díky svému emotivnímu účinku, kterým působí na diváka. Ve filmu se takové scény často objevují za účelem vykreslení atmosféry určitého místa.
  • Obrazové řešení televizních hudebních pořadů a klipů
    Šuster, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-20
    Bakalářská práce se zabývá vizuální koncepcí videoklipů. Rozebírá technické možnosti užívané v klipu a ty rozebírá na pracích nejznáměšík filmových i videoklipových režisérů.
  • Pohyb kamery v prostoru snímané scény
    Hubač, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-09-17
    Zamyšlení nad pohybem kamery v prostoru snímané scény na základě Bergsonových tezích o pohybu. Zpracování historických souvislostí a souhrn základních pohybů kamery společně s jejich vnímáním a působením na diváka. Analýza filmu Františka Vláčila Markéta Lazarová při níž byly uplatněny získané poznatky o pohybu kamery z teoretické části.
  • Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu
    Ballek, Lubomír
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-13
    Tato bakalářská práce „Řemeslem kameramana ke slávě umělce obrazu: Andrej Barla, Sławomir Idziak a Miroslav Ondříček o svém řemesle“ rozebírá co významní čeští a světoví kameramani považují za své řemeslo a jako mu přikládají důležitost. V první ze čtyř kapitol práce nabízí obecnou polemiku nad slovem řemeslo a snaží se tento pojem definovat skrze názory významných kameramanů. Navazující tři kapitoly se potom věnují podrobněji třem rozlišným cestám jednotlivých kameramanů a jejich řemesla. Druhá kapitola rozebírá, jak se Miroslav Ondříček musel vypořádat se svým řemeslem během natáčení filmu Amadeus (Forman, 1984). Zatímco řemeslo je v této kapitole nahlíženo především z pohledu technického, v následující třetí kapitole je diskutováno především z pohledu dramaturgického a experimentálního na příkladu práce polského kameramana Sławomira Idziaka a jeho práce na filmech Krátký film o zabíjení (1987, Kieślowski) a Tři barvy: modrá (1993, Kieślowski). Závěrečná čtvrtá kapitola debatuje řemeslo z pohledu času a pohledu generačního na ukázce tvorby kameramana Andreje Barly a jeho filmů Zlatá reneta (1965, Vávra) a Romance pro křídlovku (1966, Vávra). Tato bakalářská práce tvrdí, že všichni tři zmínění kameramani dosáhli ovládnutím svého řemesla až ke slávě umělců obrazu. Kapitoly o Sławomirovi Idziakovi a Andreji Barlovi jsou postaveny na mých vlastních rozhovorech, které jsem s kameramany vedl.
  • Rozdíly a specifika kameramanské práce v hraném a dokumentárním filmu
    Parkán, Havel
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-20
    Tato práce pojednává o rozdílech v kameramanském přístupu k natáčení hraných a dokumentárních filmů. Součástí práce jsou rozhovory na toto téma s kameramany Miroslavem Ondříčkem a Svatoplukem Malým. Z těchto rozhovorů též celá práce vychází.
  • Struktura obrazu jako výrazový prostředek kameramana
    Ticháček, David
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-18
    Má bakalářská práce se zabývá strukturou filmového obrazu a jejím působením na diváka audiovizuálního díla. Snaží se předložit celkový pohled na jev struktury obrazu. V první části stručně popisuje historické milníky, které vedly ke vzniku fenoménu filmového zrna. Dále objas- ňuje podstatu pojmu struktura obrazu a zkoumá z fyzikálně-chemického hlediska zrno filmových materiálů. Zkoumá estetickou podstatu filmového zrna a poukazuje na způsoby, jakým lidské vidění zrno vnímá. Popisuje metody, jakými je struktura obrazu využívána v kameramanské praxi a pomocí empirického výzkumu zjišťuje skutečný vliv zrna v obraze na vnímání emocionální působnosti filmu a samotného obrazu divákem.