Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/158

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle vedoucí "NEBESKÝ, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 5 z 5
  • Bakchantky, Faust a kravičky boží
    Závodský, Norbert
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-14
    Tato práce se věnuje jak tématům zborcení božského mýtu, krize víry a hledání boha, tak i možnostem inscenování těchto témat. Autor se v teoretické části snaží poukázat na proměnu vztahu člověka k bohu a jejich vzájemný zápas. Kapitola věnovaná kultu boha Dionýsa zachycuje konflikt dvou fanatismů – náboženského a rozumového. Kapitola Faust se zabývá otázkou svobody rozhodování a možnou krizí, kterou tato svoboda přináší. V závěrečné kapitole Kravičky boží se autor věnuje utrpení nevinných, jež patří k nejčastějším námitkám proti Boží existenci. Praktická část je pak věnována reflexi školních projektů a rozboru práce na nich. Je v ní řešena otázka, je-li vůbec možné téma víry inscenovat v jednom z nejateističtějších národů na světě.
  • Co dělá realismus reálným?
    Skala, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-14
    Práce je rozdělena na dvě části. V první se zabývá fenoménem realismu a realistických tendencí při tvorbě inscenance. Zkoumá vývoj tendence k realistickému zobrazení v průběhu historie se zvláštním zaměřením na moderní realismus režiséra Thomase Ostermeiera. Práce se snaží poznávat realismu ve společenském kontextu a pojmenovat jeho sociální funkci. Druhá část práce se soustředí na shrnutí autorovy osobní zkušenosti zejména při školní tvorbě a její reflexi v souvislosti s  využitím realistických prostředků.
  • Intimní prostor dramatické tvorby Augusta Strindberga
    Volánková, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Bakalářská práce si klade za cíl reflektovat intimitu v díle švédského autora Augusta Strindberga, který tvořil na přelomu 19. a 20. století. Autorka se v ní snaží pojmenovat principy intimity skrze otevřenou výpověď autora, uzavřený prostor a subjektivní autorskou perspektivu při tvorbě postav. Pozornost je věnovaná především roku 1907, kdy Strindberg založil vlastní Intimní divadlo pro něhož napsal cyklus komorních her. Práce se nezabývá životem a komplexním dílem Strindberga, ale pokouší se na výseku jeho tvůrčího období dojít k tomu, co zapříčinilo jeho intimní tvorbu a poukázat na to, jak se jeho osobnost odrazila v jeho díle a definovala jeho poetiku.
  • Vliv medializace násilí na divadelní tvorbu
    Vosecká, Klára
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-23
    Teoretická část této bakalářské práce si dává za cíl zařadit dramatickou a divadelní tvorbu Mariuse von Mayenburga do kontextu německé tradice politického divadla. Práce bere v potaz vliv coolness (in-yer-face) dramatiky a postdramatického divadla na tvorbu současné generace německých autorů. Poukazuje také na skutečnost, že dnešní politická funkce divadla se od předchozích generací liší. Toto je důsledkem zaměření na individualitu ve společnosti obklopenou médii, jejichž role se silně promítla do našich životů i do našeho přemýšlení o divadle. Praktická část této bakalářské práce se věnuje koncepci a realizaci divadelního představení Bang, ve které klade důraz na témata machismu a násilí.
  • Výkřik a ticho
    Štefaňák, Ondřej
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-14
    Práce se zabývá expresionistickou uměleckou tendencí, která se projevila v expresionistickém dramatu i divadelní praxi. V první části práce se autor zaměřuje na vznik směru a jeho obecné projevy ve výtvarném umění a historickým kontextem. Dále se autor snaží vystihnout základní rysy expresionismu v dramatu a zabývá se postupy a metodami expresionistických autorů v divadle. V druhé části autor reflektuje vlastní zkušenosti s uvedením raně expresionistického textu Probouzení jara. Rozebírá textový potenciál a vytváří dramaturgická východiska pro samotnou inscenaci. Dále se snaží vystihnout vznik inscenace, jak audiovizuální, tak scénické řešení, kde ho zajímá zvláště práce na herecké stylizaci. V neposlední řadě se autor snaží vystihnout podstatu expresionismu v širším slova smyslu, jako osobitého způsobu vyjádření umělce.