Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "CÍSAŘ, Jan"
Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Divadlo dospívajících, dospívat divadlemMalá, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Cílem této práce je vstoupit do tématu aktivit divadelních souborů, sdružujících dospívající hráče (cca 13-21let) a vedených dospělým lektorem-pedagogem. Pokouším se hledat jejich specifika, zařadit je do kontextu blízkých oborů (dramatická výchova, amatérské divadlo, zážitková pedagogika a další). Nahlížím na úlohu lektora, která v sobě spojuje především pedagogické, umělecké a organizační úkoly. V kapitole o dramaturgii se věnuji volbě vhodné látky a nakládání s ní, vytyčuji 4 dramaturgická kritéria, zmiňuji se o divadelním aktivismu a o vztahu mezi inscenačním divadlem a performancí. Pokouším se pojmenovat motivaci klientů k divadelní práci a příklady přínosů, které pro ně může mít. Zdrojem informací jsou kromě literatury zkušenosti z praxe, rozhovory s lektory i klienty. Jako příklad praxe souboru středoškolského typu uvádím OLDstars, o.s., v němž působím.
- Dušan Kovačevič v československém divadleMilanovič, Marko(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Práce pojednává o srbském dramatikovi Dušanu Kovačevićovi a analyzuje hry, které se v českém divadle hrály na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
- Dynamika vztahu divadlo-divák-kritikBartoš, Václav(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Tato práce zkoumá na základě rozboru současných kritických textů a čtenářských reakcí na tyto texty dynamiku vztahu divadlo-divák kritik. V první části zevrubně rozebírá tři kritiky inscenace Beckettova Čekání na Godota uvedené v lednu tohoto roku v Národním divadle v Praze. Práce dále sleduje přínos těchto textů jejich čtenářům. Stanovuje základní důvody, které rozhodují o vyvolání čtenářské reakce. V druhé části se věnuje vybraným čtenářským reakcím pod jinými kritickými texty. Současně rozebírá divácký spor o uměleckou hodnotu inscenace Tartuffe Games uvedené v Divadle Na zábradlí a vycházející z Moliérova Tartuffa. Poslední část této práce je věnována fenoménu internetového "blogu" jako specifické divácké reakci. Cílem této práce je podpořit myšlení o nových možnostech divadelní kritiky zejména ve spojení s internetovou sítí.
- PerformanceŠefrnová, Tereza(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-23Ve své diplomové práci na téma Performance s podtitulem Vybrané otázky ze studií performance a nástin podoby současné performance v Česku, se zaměřuji na fenomén performance, který se nezřídka stává tématem vášnivých debat v oblasti teatrologie i jiných humanitních věd. Jde o téma kontroverzní, aktuální a stále otevřené. V první části se snažím uvést téma do kontextu a nastínit možné zařazení performance. Pro druhou část jsem si vybrala tři otázky z oblasti studií performance, na něž se snažím v textu odpovědět: 1. Nakolik se podobá performance a experiment? 2. Proč si Barba vybral právě tento typ kulturní výměny a co to v kontextu znamená? 3. Jaký význam má pro studia performance idealizace jednání? Ve třetí části se snažím prostřednictvím strukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů s umělci nastínit podobu současné performance v Česku.
- Postmoderní česká režie v teorii a praxiEtlíková, Barbora(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)Datum obhajoby: 2015-09-07Tato práce se zabývá způsobem, jímž se v českojazyčném prostředí používá v divadelní teorii a kritice pojem "postmodernismus". V první části práce jsem se na zvolenou problematiku podívala především prizmatem zahraničního kontextu. Identifikovala jsem přitom dva hlavní možné způsoby, jimiž zahraniční myslitelé vymezují pojem "postmodernismus" v jeho obecnosti. V prvním případě (např. u Charlese Jenckse) jsem shledala, že sice lze takto vymezený termín "postmodernismus" snadno aplikovat na umění a tím pádem i na divadlo, ale jeho podstata v tomto případě splývá s podstatou modernismu. V druhém případě (např. u Jacquese Derridy) jsem usoudila, že sice toto vymezení postmodernismu nesplývá s vymezením modernismu, ale že jej lze jen s velkými obtížemi aplikovat na divadlo či na výtvarné umění. Následně jsem se pokusila ukázat, jak se tyto přístupy promítly do diskuse o postmodernismu v českojazyčném prostředí. V dalších částech práce jsem se již pevněji držela divadelní problematiky. Na základě podrobné analýzy dvou tzv. postmodernistických divadelních inscenací jsem si vytvořila půdu pro následné teoretické uchopení výrazových prostředků považovaných za postmodernistické. (Terminologie, již jsem přitom použila, náležela tomu proudu v české divadelní teorii, který vychází z díla Otakara Zicha a z českého strukturalismu.) V závěru divadelně teoretické části své práce jsem došla k názoru, že se použité výrazové prostředky tzv. postmodernistických inscenací ve své podstatě neodlišují od těch modernistických, ale že jsou v postmodernistických dílech kladeny jiné nároky na způsob recepce divadelního díla. Na závěr své práce jsem se zamyslela nad problémy, které s sebou přinášejí přímé vztažení filozofie Jacquese Derridy na divadlo.
- Proměna obrazu člověka na divadleHanušková, Petra(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Ve své diplomové práci se zabývám sociologickou proměnou obrazu člověka v divadle na základě vybraných inscenací Hamleta. Takto vymezil jeden ze sociologických aspektů zkoumání divadla francouzský teatrolog a sociolog Jean Duvignaud ve své studii Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives (Sociologie divadla, kolektivní stíny). Prostředkem k tomuto zkoumání mi jsou tři inscenace Hamleta, které znamenají v historii českého divadla určitý mezník. Hamlet z počátku dvacátého století, kterého ztvárnil Eduard Vojan v režii Jaroslava Kvapila, ilustruje nový nástup herectví a tím i vnímání člověka ve společnosti. Hamlet v pojetí Radovana Lukavského z konce padesátých let je zase silně ovlivněn komunistickou érou, kdy veškeré hrdinství bylo tvrdě trestáno. Hamlet Jaroslava Plesla zase reaguje na aktuální těžko definovatelnou dobu, která v sobě stále nese rysy doznívající postmoderny a na kterou nelze odpovědět jinak, než absolutním nihilismem. Na základě srovnání těchto odlišných pojetí, stejně jako na základě samotného Shakespearova textu, se snažím definovat, jaké byly v různých epochách naší společnosti odpovědi na základní Hamletovské dilema "Být či nebýt".
- Vážné muzikály na jevištích West EnduHlubučková, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-05Tématem této diplomové práce jsou vážné muzikály uváděné na West Endu v Londýně. Autorka se nejprve zamýšlí nad pojmem ?vážný muzikál?, jeho vlastnostmi a souvislostí s melodramatem. Poté uvažuje nad několika díly, které se zabývají vážnými tématy a které měla možnost vidět v Londýně (například Lví král nebo Wicked). Poté je pozornost přesunuta na tři muzikály ? Matildu, Billyho Elliota a Bídníky. Autorka se soustředí na první dvě zmíněná díla, jakožto ideální zástupce vážných rodinných muzikálů. Podrobně se věnuje jejich předlohám a poté se snaží analyzovat jejich jevištní podobu s akcentem na proměny, ke kterým došlo při adaptaci. Dále se zaměřuje na témata, jež s těmito díly bezprostředně souvisí. Práce se tak postupně soustředí na některé druhy přepracování, muzikálovou scénografii, tanec, dětské herce, megamuzikály či rodinné muzikály. Autorka se snaží pojmenovat možné důvody, díky nimž došlo ke vzniku nejrůznějších změn.