Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle Rok vytvoření
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 51
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Divadlo v televizi (doba normalizace).Nosková, Gabriela(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-12Ve své práci se věnuji uvádění divadelních představení na obrazovce. Časově se omezuji na období od roku 1970 do roku 1990. Nevyhnu se ani politickým a historickým souvislostem, které ovlivnily dramaturgii přenosů tohoto období. Rok 1969 odstartoval zásadní změny ve vedení i vysílání Československé televize. Významnou událostí pro divadlo v televizi bylo znovuobnovení populárního cyklu Zveme vás do divadla v roce 1983. Televize je velmi důležitá pro popularizaci divadla. Díky televiznímu vysílání může divadelní představení zasáhnout dokonce i nejvzdálenější části naší země. Mnohý divák zná divadelní představení pouze díky televiznímu vysílání.
- Herectví Josefa Abrháma.Nosková, Simona(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-12Ve své diplomové práci se věnuji herci Josefu Abrhámovi a vedle podrobného mapování jeho hereckého osudu se na příkladech stěžejních rolí divadelních i filmových pokouším analyzovat nejdůležitější znaky hereckého typu umělce, který se stal jedním z nejosobitějších a nejvýznamnějších představitelů generace vstupující do profesionálního života počátkem šedesátých let minulého století. Jeho herecká kariéra je tak úzce spjata s výrazným vzepětím divadla a filmu v jednom z vrcholných období velkého vzmachu české kultury, stejně jako s pokusem o jeho likvidaci v letech následujících i s hledáním nového společenského bytí po listopadu 1989. I když většinu svého profesního života prožil Josef Abrhám v nelehké době normalizace, dokázal - jak lze doložit výsledky jeho herecké práce, za kterou si získal i velkou popularitu - přes různá omezení, že lidsky a profesionálně silná osobnost může skrze své umění výrazně ovlivnit úroveň moderní české kultury.
- Proměna obrazu člověka na divadleHanušková, Petra(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Ve své diplomové práci se zabývám sociologickou proměnou obrazu člověka v divadle na základě vybraných inscenací Hamleta. Takto vymezil jeden ze sociologických aspektů zkoumání divadla francouzský teatrolog a sociolog Jean Duvignaud ve své studii Sociologie du thêàtre, Les ombres collectives (Sociologie divadla, kolektivní stíny). Prostředkem k tomuto zkoumání mi jsou tři inscenace Hamleta, které znamenají v historii českého divadla určitý mezník. Hamlet z počátku dvacátého století, kterého ztvárnil Eduard Vojan v režii Jaroslava Kvapila, ilustruje nový nástup herectví a tím i vnímání člověka ve společnosti. Hamlet v pojetí Radovana Lukavského z konce padesátých let je zase silně ovlivněn komunistickou érou, kdy veškeré hrdinství bylo tvrdě trestáno. Hamlet Jaroslava Plesla zase reaguje na aktuální těžko definovatelnou dobu, která v sobě stále nese rysy doznívající postmoderny a na kterou nelze odpovědět jinak, než absolutním nihilismem. Na základě srovnání těchto odlišných pojetí, stejně jako na základě samotného Shakespearova textu, se snažím definovat, jaké byly v různých epochách naší společnosti odpovědi na základní Hamletovské dilema "Být či nebýt".
- Herecký portrét Jana VondráčkaVinická, Tereza(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Práce v sedmi kapitolách pojednává sedm rolí Jana Vondráčka (*1966) v Divadle v Dlouhé v rozmezí let 1997 až 2008. Na základě analýzy Vondráčkova hereckého výkonu v každé z těchto inscenací autorka pojmenovává Vondráčkova herecká specifika a také zobecňuje vlastnosti jím nejčastěji zpodobňovaných postav. Stručně se pak zamýšlí nad postavením typového herectví v kontextu současného českého divadla.
- Divadlo dospívajících, dospívat divadlemMalá, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Cílem této práce je vstoupit do tématu aktivit divadelních souborů, sdružujících dospívající hráče (cca 13-21let) a vedených dospělým lektorem-pedagogem. Pokouším se hledat jejich specifika, zařadit je do kontextu blízkých oborů (dramatická výchova, amatérské divadlo, zážitková pedagogika a další). Nahlížím na úlohu lektora, která v sobě spojuje především pedagogické, umělecké a organizační úkoly. V kapitole o dramaturgii se věnuji volbě vhodné látky a nakládání s ní, vytyčuji 4 dramaturgická kritéria, zmiňuji se o divadelním aktivismu a o vztahu mezi inscenačním divadlem a performancí. Pokouším se pojmenovat motivaci klientů k divadelní práci a příklady přínosů, které pro ně může mít. Zdrojem informací jsou kromě literatury zkušenosti z praxe, rozhovory s lektory i klienty. Jako příklad praxe souboru středoškolského typu uvádím OLDstars, o.s., v němž působím.
- Dynamika vztahu divadlo-divák-kritikBartoš, Václav(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-09-13Tato práce zkoumá na základě rozboru současných kritických textů a čtenářských reakcí na tyto texty dynamiku vztahu divadlo-divák kritik. V první části zevrubně rozebírá tři kritiky inscenace Beckettova Čekání na Godota uvedené v lednu tohoto roku v Národním divadle v Praze. Práce dále sleduje přínos těchto textů jejich čtenářům. Stanovuje základní důvody, které rozhodují o vyvolání čtenářské reakce. V druhé části se věnuje vybraným čtenářským reakcím pod jinými kritickými texty. Současně rozebírá divácký spor o uměleckou hodnotu inscenace Tartuffe Games uvedené v Divadle Na zábradlí a vycházející z Moliérova Tartuffa. Poslední část této práce je věnována fenoménu internetového "blogu" jako specifické divácké reakci. Cílem této práce je podpořit myšlení o nových možnostech divadelní kritiky zejména ve spojení s internetovou sítí.
- PerformanceŠefrnová, Tereza(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-06-23Ve své diplomové práci na téma Performance s podtitulem Vybrané otázky ze studií performance a nástin podoby současné performance v Česku, se zaměřuji na fenomén performance, který se nezřídka stává tématem vášnivých debat v oblasti teatrologie i jiných humanitních věd. Jde o téma kontroverzní, aktuální a stále otevřené. V první části se snažím uvést téma do kontextu a nastínit možné zařazení performance. Pro druhou část jsem si vybrala tři otázky z oblasti studií performance, na něž se snažím v textu odpovědět: 1. Nakolik se podobá performance a experiment? 2. Proč si Barba vybral právě tento typ kulturní výměny a co to v kontextu znamená? 3. Jaký význam má pro studia performance idealizace jednání? Ve třetí části se snažím prostřednictvím strukturovaných a polostrukturovaných rozhovorů s umělci nastínit podobu současné performance v Česku.
- Divadelní aspekty gregoriánského choráluSedláčková, Anna(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-12Gregoriánsky chorál je podstatnou súčasťou stredovekých inscenovaných liturgických slávností. Hudobná zložka má značný podiel na celkovej scénickej podobe. K tomuto konkluzívnemu argumentu vedie výskum a práca s rukopismi pochádzajúcimi z kláštora sv. Jiří na pražskom hrade (z obdobia 12.-14. storočia). K angažovanosti chorálu ako inscenačného prvku dochádza predovšetkým interpretáciou textovej predlohy. Tá odráža systém cieľavedomého narábania, ktoré má schopnosť selektovať, vyberať melodické časti tak, aby formovalo jednotlivé liturgické časti v službe performancie.
- Divadlo a postmodernaPokorný, Vít(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-12Práce popisuje a analyzuje vývoj a podobu postmoderního dramatu od 80. let minulého století po současnost. V první části je postmodernismus charakterizován jakožto filozofický směr. Obecně je představeno postmoderní umění s důrazem na literaturu. V této souvislosti se autor zamýšlí nad možnostmi objektivní interpretace postmoderního textu ve vztahu k základní doktríně tohoto směru, podle níž není možné určit žádný pevný interpretační význam. Své teze pak autor rozvíjí a ověřuje v druhé části práce. Ta je souborem pěti analýz postmoderních dramat. V nich dochází k přesvědčení, že v uměleckém díle lze najít stabilní významotvorné jádro, které je dáno kulturní a civilizační tradicí. Propojuje tak umění nejen s filozofií, ale obecně i s každodenním praktickým životem. Ten je podle jeho přesvědčení hlavním zdrojem umělecké tvorby.
- Mýtus: socialistický realizmusBrederová, Tatiana(Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2011)Datum obhajoby: 2011-09-12V svojej práci sa zameriavam na drámu socialistického reailzmu v Československu, a to v podobe, ktorá sa ustanovila v období 1948-1956 (dramatici ako Vojtěch Cach, Václav Káňa, Peter Karvaš, Štefan Králik, Ján Skalka...). Cieľom mojej práce je definovať jednotné znaky týchto drám, ktoré deklaroval Andrej Ždanov, a analyzovať v nich prostriedky masovej manipulácie. Hlavnou časťou mojej práce je analýza mytologických koncepcií v dráme socialistického realizmu. To sa snažím ukázať na základe porovnaní socialistickej spoločnosti s antickou či kresťanskou. Používam tu predovšetkým dielo Carla Gustava Junga a Karla Kerényiho Veda o mytológii, no aj interpretáciu dnešných mýtov Rolanda Barthesa v diele Mytológie. V kapitole o socialistickej mytológii hľadám konkrétne analógie s antickou a kresťanskou mytológiou. Definujem tu hlavné znaky mytológií, ako napríklad ich psychologický pôvod, mýtus prvotného chaosu, ikony a rituály, etiku a sociálnu stratifikáciu. Skúmaním týchto znakov nachádzam analógie so socialistickou percepciou a interpretáciou sveta. Tratia kapitola je venovaná analýze ?ideojazyka? a ?ideologiky?, termínov definovaných Mikhailom Epsteinom. Analyzujem tu špecifický slovník komunizmu a jeho sémantickú štruktúru. V poslednej kapitole analyzujem konkrétne dramatické diela na základe predchádzajúceho skúmania mýtu ako takého. Používam tu termíny Rolanda Barthesa ako naturalizácia či inflexia. Tieto termíny sú podľa Barthesa pre mýty typické a ja ich považujem za relevantné aj pre štúdium socialistického realizmu. Takto sa snažím charakterizovať zámer komunistickej garnitúry ?konštruovať ľudské duše?.
- Obraz a slovoNeznal, Vít(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Magisterská práce Víta Neznala s názvem Obraz a slovo se zabývá obrazem a slovem jakožto dvěma základními nástroji reprezentace a navazuje tak v širším pojetí na jeho bakalářskou práci, kde autor sledoval jejich artikulaci v kontextu divadelního díla. Autor nejprve interpretuje povahu ? identitu obrazu a zobrazení v rámci obecně estetických kategorií (mimesis, intencionální objekt, simulakrum), posléze se soustředí na jejich specifické projevy v rámci jednotlivých uměleckých odvětví (malba, fotografie, film, divadlo) a zároveň je tlumočí na pozadí mnohých teoretických konceptů (strukturálně-sémiotický diskurs, ?estetika performativu?, ?ontologický princip? aj.). Téma slova pak autor reflektuje s přihlédnutím k předešlým poznatkům především v kontextu divadla. Ústředním tématem je pro autora identita obrazu, resp. zobrazení, případně jazykové reference, čemuž přizpůsobuje i výběr příkladů. Analyzovaná díla tak pojí především zkoumání hranic reprezentace a samotná tematizace jejich uměleckého jazyka.
- Tvorba Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka v Divadle KomedieFleyberková, Klára(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Tématem této práce je tvorba Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka, dvou vůdčích osobností Divadla Komedie v letech 2002-2012. Autorka se zaměřuje pouze na jejich práci na této scéně a snaží se popsat některé principy, které oba tvůrci uplatňují. Po krátkém nastínění historie budovy a Pražského komorního divadla rozebírá jeho dramaturgické směřování, volbu témat obou tvůrců a jejich nakládání s textovou složkou díla. Posléze je pozornost přesunuta k formálním prvkům v jejich inscenacích - práce se postupně soustředí na scénografii, kostýmy, hudbu a různé vizuální efekty. Poslední část pak hovoří o některých společných a specifických prvcích výsledného inscenačního tvaru obou tvůrců, o jejich přístupu k herectví a ke kooperaci prostoru a textu. Nakonec je věnován prostor úvahám o fenoménu Divadla Komedie pod vedením Pražského komorního divadla, autorka se snaží pojmenovat možné důvody, proč právě tyto dvě osobnosti stvořily tak ceněnou scénu. Cílem této diplomové práce je z několika hledisek popsat tvorbu Davida Jařaba a Dušana D. Pařízka pro Divadlo Komedie a přiblížit tak principy jejich práce a společné působení na jedné scéně.
- Česká divadelní postmoderna a tvorba Jiř ího Havelky fenomenologická redukce fenoménu HavelkaKubák, Ivo Kristián(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Práce se v první části soustředí na postihnutí současné generace režisérů, kteří do svých oficiálních tvůrčích období vstoupili až po roce 1989. Nachází mezi nimi tři základní linie inscenačních postupů a v druhé části se soustředí se na pětici režisérů této generace, jež v současnosti vyučuje na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU: Petra Tejnorová, Jiří Adámek, Martin Kukučka, Lukáš Trpišovský a Jiří Havelka. Posledně jmenovanému se pak věnuje podrobně a ve třetí části této práce se na základě dostupných reflexí jeho dosavadní tvorby snaží zjistit, jak je tato tvorba přijímána kritikou i veřejností. V příloze je pak uvedena kompletní inscenografie Jiřího Havelky.
- Dušan Kovačevič v československém divadleMilanovič, Marko(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2012)Datum obhajoby: 2012-09-11Práce pojednává o srbském dramatikovi Dušanu Kovačevićovi a analyzuje hry, které se v českém divadle hrály na přelomu osmdesátých a devadesátých let.
- Vážné muzikály na jevištích West EnduHlubučková, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-05Tématem této diplomové práce jsou vážné muzikály uváděné na West Endu v Londýně. Autorka se nejprve zamýšlí nad pojmem ?vážný muzikál?, jeho vlastnostmi a souvislostí s melodramatem. Poté uvažuje nad několika díly, které se zabývají vážnými tématy a které měla možnost vidět v Londýně (například Lví král nebo Wicked). Poté je pozornost přesunuta na tři muzikály ? Matildu, Billyho Elliota a Bídníky. Autorka se soustředí na první dvě zmíněná díla, jakožto ideální zástupce vážných rodinných muzikálů. Podrobně se věnuje jejich předlohám a poté se snaží analyzovat jejich jevištní podobu s akcentem na proměny, ke kterým došlo při adaptaci. Dále se zaměřuje na témata, jež s těmito díly bezprostředně souvisí. Práce se tak postupně soustředí na některé druhy přepracování, muzikálovou scénografii, tanec, dětské herce, megamuzikály či rodinné muzikály. Autorka se snaží pojmenovat možné důvody, díky nimž došlo ke vzniku nejrůznějších změn.
- Karel Dostál mezi filmem a divadlemBurianová, Zuzana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)Datum obhajoby: 2013-09-05Tato diplomová práce pojednává o životě a tvorbě Karla Dostala. První kapitola po-skytuje biografické údaje a snaží se o základní mapování jeho osobnosti. Následující kapitoly se věnují jeho tvůrčí činnosti v divadle i ve filmu. Práce je rozdělena podle profesních oborů ? Karel Dostal jako herec a Karel Dostal jako režisér. Zaměřuje se především na působení v Národním divadle, kde Karel Dostal strávil nejdelší část své kariéry. Popisuje několik inscenací, které režíroval. Vybrané inscenace jsou roz-děleny do několika tvůrčích období, které se navzájem liší výraznou změnou režijního rukopisu. Většina inscenací je podložena jak obrazovým materiálem, tak dobovou kritikou. Další částí je rozbor několika jeho rolí v divadle i ve filmu. Tyto popisy herec-kého výkonu mají sloužit k vyvrácení vědomosti o Karlu Dostalovi jako herci malých a bezvýznamných rolí. Zároveň tato diplomová práce poukazuje na celou šíři nezpra-covaného materiálu o určující osobnosti českého divadla.
- Objektivita a umělecká kritikaPacáková, Pavlína(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-03Diplomová práce na téma Objektivita a umělecká kritika se zabývá otázkou, za jakých okolností lze považovat kritický výrok o inscenaci za objektivnější než výrok jiný. Práce začíná vymezením zkoumaného pole: definicí umělecké a specificky pak divadelní kritiky. V rámci definice klíčových pojmů se zabývá vztahem objektivity a pravdivosti, kritikem samotným a jeho intencemi a v neposlední řadě funkcí a formami divadelní kritiky. Dále se zaměřuje na celý proces vzniku kritického textu (percepce, interpretace, hodnocení a opětovné hledání argumentů pro subjektivní soud v díle samém). U všech částí tohoto procesu sleduje jejich vliv na objektivitu recenze. V závěru teoretické části se na základě předložených přístupů pokouší o syntézu, která je základem vlastního kritického přístupu autorky. V praktické části práce zkoumá, zda se požadavky na kritiku odrážejí v aktuální kritické praxi. Posuzuje přitom deset kritických textů, které vyšly v tištěných periodicích v reakci na uvedení inscenace Zahradní slavnost režiséra Dušana Pařízka ve Stavovském divadle; mezi nimi také recenzi inscenace od autorky diplomové práce. V teoretické části práce definuje, jaká jsou kritéria pro určení objektivity kritiky. V praktické části se tato kritéria aplikují na posouzení kritických výroků. Ověřuje přitom, že tato kritéria dokáží rozlišit kritiky na škále subjektivní-objektivní. V závěru práce nabízí shrnutí, že objektivní kritický soud je založen na otevřeně definovaných kritériích posuzování, předkládání argumentů, posuzování inscenace jako celku a poskytnutí prostoru pro čtenářův vlastní úsudek.
- Pervazivnost v uměních živé interakceBrychta, Lukáš(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-03Cílem práce je nabídnout uplatnění konceptu pervazivity pro oblast umění živé interakce. První kapitola představuje koncept, jak byl formulován v prostředí herních studií, především badateli sdruženými kolem tamperské školy. K tomuto účelu využívá terminologický aparát pocházející především ze sociálních věd. Druhá kapitola nastiňuje vztah hry a divadla, odvozuje společné i odlišné aspekty těchto jevů a díky nim poté adaptuje model pervazivity pro oblast divadelního umění. Třetí kapitola nabízí možné podoby aplikace modelu na třech případech přístupu díla ke každodennosti: skrze akcentaci, fabrikaci a konstrukci. Závěr poté shrnuje možné podoby pervazivních aspektů uplatněných ve zkoumaných dílech.
- Česká dramatikaLehečková, Hana(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-03Tato diplomová práce se zabývá problematikou dramatické postavy jako postavy svébytně se realizující již v materiálu literatury, která ale v sobě zároveň obsahuje prvky, jimiž míří ke své jevištní realizaci. Na konkrétním materiálu současné české dramatiky si všímá jak obecných způsobů, jakými se postava může v textu realizovat, tak i specifiky, která jí ve 20. a 21. století provází.
- Režijní tvorba Jana MikuláškaZicháčková, Magda(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)Datum obhajoby: 2014-09-03Diplomová práce "Režijní tvorba Jana Mikuláška" se zabývá jedním z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů. Autorka se snaží přiblížit osobnost a tvorbu Jana Mikuláška prostřednictvím analyzování jeho režijních postupů u konkrétních inscenací, které měla možnost vidět. Navazuje na svou bakalářskou práci nazvanou "Spolupráce režie a scénografie: J. Mikuláška a M. Cpina", kde analyzovala Mikuláškovy režijní postupy především v inscenaci Heda Gablerová. Výčet Mikuláškových inscenací je bohatý, proto si pro své analyzování zvolila konkrétní úsek z jeho tvorby, který mj. porovnává s tvorbou předchozí. Podrobně se věnuje inscenacím Europeana, Nenápadný půvab buržoazie, Šedá sedmdesátá aneb Husákovo ticho a především pak inscenaci Hodní chlapci, na které se autorka dramaturgicky podílela.
- «
- 1 (current)
- 2
- 3
- »