Diplomové práce / Master's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "MUSILOVÁ, Martina"
Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Flash mob v českém kontextuKosáková, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)Datum obhajoby: 2018-09-06Diplomová práce Terezy Kosákové nazvaná Flash mob v českém kontextu se zabývá výzkumem flash mobu, jenž vznikl počátkem 21. století jako kulturně-sociologický projekt amerického novináře Billa Wasika. Pro lepší porozumění tohoto fenoménu nejprve autorka diplomové práce pomocí mezioborové syntézy shrnuje společenské tendence daného období, které jsou následně východiskem pro zevrubnější kritické uvažování a hledání specifických nuancí, především úsilí o zachování anonymity a přivlastnění městského prostoru, jež odlišují flash mob od podobných typů veřejných událostí. Tyto aspekty poté diplomantka aplikuje při terénním výzkumu tuzemského flash mobu, který zároveň zkoumá z pohledu české tradice recesistických hnutí. Součástí práce je rekonstrukce a analýza flash mobu oslavující mezinárodní den kubánského tance rueda de casino a autorský překlad vybraných pasáží Wasikova eseje Můj dav neboli pátá fáze: Zpráva vynálezce flash mobu a Teorie performance Richarda Schechnera.
- Gob Squad: Hrdinové naší dobyRaiterová, Eliška(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)Datum obhajoby: 2021-01-25Magisterská diplomová práce Gob Squad: hrdinové naší doby se zabývá prací britsko-německé performanční skupiny Gob Squad s důrazem na performance odehrávající se v prostoru města. První část práce představuje úvod do kontextu a zásadních východisek skupiny Gob Squad. Ve druhé části autorka blíže představuje práci skupiny a její tvůrčí metodu a zaměřuje se na otázku, jak s britskými a německými pojmy a fenomény operovat v českém teatrologickém prostředí. Ve třetí části analyzuje témata skupiny a její poetiku na příkladu performance Super Night Shot, již nahlíží mytologickou perspektivou na základě schématu monomýtu Josepha Campbella a jungiánskou perspektivou prostřednictvím archetypů. Analýze performance předchází analýza krize místa na základě konceptů Marca Augého, Christiana Norberga-Schulze a Jana Gehla. Za výzkumem performancí skupiny Gob Squad stojí otázka, jak může divadelní (performativní) perspektiva obohatit problematiku současného města.
- Intrapersonální komunikace (ne)oddělitelnou složkou dramatického díla v návaznosti na Zichovu Estetiku dramatického umění a Osolsoběho Dramatické dílo jako komunikace komunikací o komunikaciBruzlová, Petra(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)Datum obhajoby: 2017-09-06Magisterská diplomová práce se zabývá rozšířením studie profesora Iva Osolsobě Dramatické dílo jako komunikace komunikací o komunikaci o specificky lidskou formu komunikace, tzv. intrapersonální komunikaci. Na psychologických základech položených Jeanem Piagetem a Lvem S. Vygotským ukazuje postupný vývoj zahrnující také vznik tzv. vnitřní řeči jako podmínky pro vznik intrapersonální komunikace, možné formy a dosavadní pokusy o definici intrapersonální komunikace a v neposlední řadě tuto komunikaci popisuje na konkrétních příkladech metod herecké práce jako jejich přímou či nepřímou součást.
- Klicperovo divadlo v Hradci Králové během působení Vladimíra MorávkaŠafářová, Tereza(Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)Datum obhajoby: 2020-01-28Tato práce je zaměřena na období Klicperova divadla v Hradci Králové mezi lety 1995–2005, kdy zde jako kmenový režisér (1995/1996–2004/2005) a částečně umělecký šéf (1997/1998–1999/2000 a 2002/2003) působil Vladimír Morávek. Práce vychází z předpokladu, že Morávkovo období v tomto divadle bylo unikátní, její ústřední otázkou tedy je, v čem toto unikum spočívalo? První část práce je věnována období Klicperova divadla před příchodem Vladimíra Morávka a je koncipována jako průřez kulturní historií města Hradec Králové. Následující část práce se zabývá divadelními začátky Vladimíra Morávka. Další oddíl je věnován Klicperovu divadlu a jeho klimatu v první polovině 90. let, a to včetně pokusu o charakterizaci tzv. „hradeckého diváka“. V této kapitole jsou také pojednány Morávkovy začátky v Klicperově divadle ve funkci režiséra a posléze uměleckého šéfa. Jádro práce tvoří charakteristika Morávkova královehradeckého tvůrčího týmu (ředitel, režiséři, herci, herečky, dramaturgové) a zasazení jejich práce nejen do kontextu Klicperova divadla, ale i do kulturního kontextu Hradce Králové. Závěrečná část práce je reflexí výzkumu.