Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/208

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "HONS, Miloš"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • K melodickému aspektu soudobé hudby
    Bakla, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-29
    Předmětem práce je hudebně teoretické zkoumání melodického aspektu soudobé hudby, tj. především hudby vzniklé v posledních 30-50 letech s důrazem na progresivní, netradicionalistické tendence. Melodický aspekt je definován jako suma těch vlastností hudebních struktur, které jsou důsledkem utváření (strukturace) dotyčných struktur v melodické horizontále. První část práce se zabývá kritikou a přehodnocením tradičního pojetí melodiky jako hudebně teoretické disciplíny. Aktuálně navrhovaná rozšířená koncepce melodiky umožňuje efektivní zkoumání hudby soudobé i tradiční. Hlavním předmětem zájmu melodiky v rozšířeném pojetí není objektivní melodie jako v daném kontextu privilegovaná struktura, ale melodický aspekt coby vlastnost celku hudebních (super)struktur. Melodická strukturace přitom k tomu, aby byla platným předmětem zkoumání a úvah, nemusí být percepčně zjevná. Tato část práce obsahuje mj. univerzální definici melodie a zabývá se možnými hledisky, z jakých lze analyticky přistupovat k hudebním strukturám. Druhá část práce přináší typologii melodií, jejíž jednotlivé kategorie představují melodické typy s vyhraněnou morfologií. Melodické typy, které hrají důležitou kvantitativní i kvalitativní roli v soudobé hudbě, se vymezují jednak svými objektivními vlastnostmi, jednak tím, jak se jejich tvarovost odchyluje od norem tradiční melodiky. Poslední kapitola přináší též nástin možného třídění vícehlasých struktur s využitím typologie melodií.
  • Možnosti operací s hudebně-strukturními objekty
    Svoboda, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-07
    Tato studie se zabývá nejprve různým dělením hudebního prostoru (kapitola I-III). Můžeme si jej rozdělit na dvě dimenze ? na zvukovou a časovou. Každou dimenzi si ještě izolovaně rozčleníme podle jejich struktury. V každé dimenzi se tak utvoří různé (zvukové a časové) objekty, určené buď konkrétní strukturou, nebo ? není-li možné strukturu stanovit ? konturou, popisující pouze tvar objektu. Teprve kombinacemi objektů z obou dimenzí vzniknou typy hudebních objektů. Takové, které jsou uvnitř neuspořádány, nazveme jako skupina. Permutací prvků skupiny vzniknou různé podoby s přesným uspořádáním, a takové objekty nazveme segmenty (kapitola IV.). V. kapitola je věnována operováním s hudebními objekty. Všechny operace se dělí na parciální, které probíhají jen v jedné dimenzi, a totální, které jsou aplikovány současně ve obou dimenzích. Např. jde o operace: transpozice, multiplikace, inverze, otáčení aj. Poznatky se využijí pro univerzální metodu analýzy soudobé hudby. Dovedeme tak určit typ hudebního objektu i jejich ?proměny? po operacích. Výsledně rozpoznáme celkové složení hudební skladby. Tyto poznatky se však mohou využít i opačně ? jako kompoziční postup, spočívající v tvoření objektů a operování s nimi.