Diplomové práce / Master's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/208

Procházet

Procházet Diplomové práce / Master's theses podle vedoucí "TICHÝ, Vladimír"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Faktory ovlivňující formování harmonického pole
    Zvěřina, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-06
    V této práci se snažím o vymezení a diskuzi faktorů, které mají vliv na formování harmonického pole. Za hlavní faktory pokládám význam a váhu jednotlivých tónů či souzvuků, jejich vzájemné působení a uspořádání, a vztah k časové složce skladby. Kromě tohoto vymezení se snažím přijít na to, jakým způsobem tyto faktory zahrnout do úvah o harmonické složce skladby. V průběhu výkladu vymezuji obecné tektonické schéma, které vychází z teorie harmonického pole a představuje jeho nadstavbu. V další části práce diskutuji tradičně užívané termíny a snažím se rozklíčovat, jak se v nich uvedené faktory projevují. Pozornost jsem zaměřil jak na jevy klasické harmonie, tak na situaci v harmonii moderní. Nejčastěji jsem vycházel z textů Miroslava Filipa (Vývinové zákonitosti klasickej harmonie), Karla Janečka (Základy moderní harmonie, Tektonika) a Vladimíra Tichého (Harmonické pole). Třetí část práce se zaměřuje na rozbor tří odlišných skladeb od různých autorů (Mozart, Webern, Feldman). Pokusil jsem se analyzovat dění v těchto kompozicích na základě konstatovaných premis a dokázat tak aplikovatelnost svých myšlenek.
  • K otázkám problematiky transcendentního času v hudbě.
    Míšek, Jakub
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-06
    Práce se zabývá vztahem hudby a času, konkrétně specifickým časovým projevem, který je známý jako transcendentní, posvátný, sakrální nebo "třetí" čas. Text je koncipován jako úvod do problematiky. Nejprve se zaobírá vztahy hudebního a nehudebního času, následně je fenomén transcendentního času dán do souvislosti s teoriemi hudebního času představenými českými i zahraničními autory. Poslední část práce obsahuje příkladný výčet kompozičních postupů, které mohou pomoci navodit prožitek transcendentního času. Tyto postupy jsou ukázány na konkrétních písních a skladbách různých žánrů a kulturního původu.
  • K tektonickým principům hudby 20. a 21. století
    Krejča, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-08
    Magisterská práce s názvem K tektonickým principům hudby 20. a 21. století se zabývá různými způsoby výstavby a členění hudebních struktur, uplatňujících se, v širokém slova smyslu, v soudobé hudbě, tedy v hudbě od roku 1920 až po současnost. Zároveň se snaží o jejich srovnání s kompozicemi dřívějšími. Hudební struktury zkoumá tato práce nejen z hlediska jejich utváření a formování, ale také z hlediska jejího působení na příjemce. Své poznatky se snaží uplatnit při formulaci zásad soudobé hudební analýzy a pomoci tak orientovat se v hudebních projevech nejen hudebním analytikům, ale všem příjemcům.
  • Nelineární čas a ticho v post-cageovské hudbě
    Oplištilová, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
    Práce je zaměřena na problematiku neteleologických strategií při poslechu hudby. Jejich popis se opírá o fenomenologický přístup z perspektivy první osoby. Fenomenologická redukce je navržena jako exaktní metoda pro práci s jevy, kde nevyhovují klasické prostředky hudební teorie. Neteleologické skladby jsou uvedeny do souvislosti s Fraserovou teorií temporalit, konkrétně s temporalitami nelineárními. Vznik jevů charakteristických pro nelineární temporality je popisován jako prožitek, fenomenologicky, i z hlediska meteriálu, tedy jako kompoziční postup. Hlavní pojednávané pojmy jsou trvání, hudební objekt, kontinuita a gesto. Je kladen důraz na význam kontextu a rozsahu zorného úhlu posluchače, tedy na problematiku měřítek. Poslední kapitola se zabývá různými typy tich, která jsou rozlišována v závislosti na kontextu, v jakém jsou použita.
  • Rejchovo pojetí fugy
    Havlíček, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2011)
    Datum obhajoby: 2011-06-08
    Předmětem této práce je fuga v pojetí Antonína Rejchy. Fugou se Rejcha zabývá ve dvou svých spisech O novém fugovém systému a ve dvou částech Pojednání o vyšší hudební skladbě. V této práci se především věnuji druhému jmenovanému. Vedle překladu do češtiny uvádím i kritický komentář tohoto spisu a následně srovnání obou spisů z různých hledisek, čímž poukazuji na vývoj Rejchova myšlení v oblasti fugy.