HAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2946

Procházet

Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle vedoucí "ELIÁŠOVÁ, Bohumíra"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Schopnosti těla v choreografii
    Puchowska, Sara Maria
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-02
    Předkládaná práce zpracovává problematiku využití možností těla tanečníků přes choreografy. Práce se opírá nejen o studium odborné literatury (teoretická a praktická část), ale také o výzkum, který byl v rámci práce proveden (dotazník pro tanečníky a choreografy). Cílem práce je popsat, jaká je vize tančícího těla v současném světě. Je relativně vyšší věk tanečníka na jevišti předností nebo nevýhodou? Otázka je řešena z hlediska fyzických parametrů, estetiky, atraktivity pro tanečníky i pro choreografy. Zároveň práce pojednává o taneční medicíně jako prostředku zdravotní prevence, který může pomoci předcházet úrazům při choreografických zkouškách a přispět k vědomému využívání fyzických možností těla tanečníků. Využívají choreografové možnosti těla tanečníků především z hlediska věku a fyzických či psychických možností?
  • The Recontextualization of Visual Elements in Dance Narrative
    Lee, Ji Eun
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-03
    Rethinking the dance narrative based on visual semiotics can introduce the possibility of creating poetic, identifiable, and sensible ways of visualizing the meaning and metaphoric triggers in dance works. In this practice-based study, I explore how choreographers can use varied visual elements to create and differentiate meanings at each stage of the composition. Movements and objects are used as visual elements to create metaphoric expressions and visualize the layer of meaning to form a narrative, a process I call recontextualization. By applying theoretical perspectives drawn from Janet Adshead-Lansdale’s intertextual approach to dance analysis and Mieke Bal’s theories of narratology to form a narrative, I explore the creation processes of six practical works across 16 stages. I argue that exploring the modes of reusing and recontextualizing visual elements is not about the reformation or repetition of choreography but rather about how to create different choreographic methods and understand dance narratives from different perspectives. Therefore, this study emphasizes the choreographer’s role, along with the influence of visual elements and semiotics, in meaning-making, aiming to broaden the boundaries of dance narratives. This broadening gains importance when choreography, in poststructuralist contexts, becomes more complex, blurring the boundaries among the choreographer, dancer, and spectator in meaning-making and interpretation.