HAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2946

Procházet

Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle Rok vytvoření

Přejít na pozici v indexu:
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 154
  • Techniky a výrazové prostředky klarinetu používané v současné hudbě.
    Dohnal, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-01-11
  • Vývoj skladatelské techniky Witolda Lutosławského a její přínos k vývoji hudební řeči druhé poloviny 20. století.
    Načevski, Goran
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2005)
    Datum obhajoby: 2006-01-11
  • Elektroakustická hudba a vybrané koncepty radioartu.
    Rataj, Michal
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-06-15
    Předkládaný text se snaží hledat způsoby metodologické orientace v rámci reflexe elektroakustické hudby a její existence v prostředí současné umělecké scény, která bývá v poslední době často nazývána pojmem akustická umění. Uvažování je vedeno zejména z pohledu producenta zodpovědného za existenci programového slotu veřejnoprávního rozhlasu zaměřeného na reflexi, podporu a prezentaci současného radioartu jakožto mediálně podmíněné elektroakustické tvorby. Snažíme se ukázat, že lepší orientaci v těchto současných tvůrčích procesech může přinést pohled na oblast EA hudby jakožto na kategorii historickou, která se svou tradicí vstupuje do řady velmi rozmanitých a vzájemně se překrývajících současných tvůrčích diskurzů, přičemž postupně odkrýváme jeden z nich ? radioart. Aby bylo možné konkrétněji vymezit tento pojem z pozice rodící se domácí scény radioartu, provádíme několik zevrubnějších sond do stávajících evropských konceptů radioartu tak, jak je lze sledovat ve vybraných veřejnoprávních rozhlasových domech. Ty byly v mnohém inspirující pro vznik a existenci pořadu PremEdice Radioateliéru Českého rozhlasu 3 ? Vltava, v němž se již po více než tři roky snažíme systematicky mapovat a stimulovat vznik a reflexi nových děl povětšinou domácích umělců. Začínáme vnímat proces, který by bylo možné nazvat konstituováním domácí scény radioartu postupně se etablující v širším evropském kontextu. V závěru práce provádíme první úplný přehled dosud vzniklých původních děl, která byla ve zmíněném pořadu realizována a naznačujeme možnosti další orientace jak vlastního programového slotu, tak pokračování v teoretickém přemýšlení o radioartu jakožto jednom z tvůrčích diskurzů akustických umění.
  • K interpretaci skladeb J. S. Bacha na moderní klavír
    Bartáková Vlachová, Andrea
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-08
    Tato práce řeší způsob interpretace skladeb J. S. Bacha na moderní klavír. Je zaměřena zvláště na interpretaci díla Dobře temperovaný klavír. Charakterizuje některá specifika hudby baroka, pojednává o základních prostřecích barokní interpretace (artikulaci, ornamentice, dynamice, rytmu, metrorytmu a tempu) a následně je aplikuje na možnosti moderního klavíru, zvláště při interpretaci Dobře temperovaného klavíru.
  • Lesní roh v Čechách 1680 - 1830
    Divoký, Zdeněk
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2006)
    Datum obhajoby: 2006-09-07
    Hudebně-historická reflexe vývoje přirozeného lesníhl rohu v Čechách v letech 1680 - 1830.
  • KINKO HONKJOKU Význam témbru pro hudební strukturu
    Bidlo, David
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-15
    Dosavadní analýzy šakuhači koten honkjoku akcentovaly především melodickou složku hudební struktury. Neméně důležitou složkou hudební struktury veškeré japonské tradiční hudby je ovšem i témbr (barva zvuku). Při svém výzkumu témbru šakuhači jsem kombnoval tři hlavní metodologické přístupy: etnomuzikologický, hudebně teoretický a hudebně akustický. Etnomuzikologický přístup se rojevil úzkým zaměřením na jedu interpretační tradici v rámci Kinko školy, tradici Čikumeiša Gora Jamagučiho. Hudebně teoretická pozice se projevila především hloubkovou strukturní analýzou, která umožnila detailní popis hudební struktury se zaměřením na výskyt konkrétních technik hry a způsoby jejich uplatnění v jednotlivých frázích každé ze skladeb honkjoku. V rámci hudebně akustického přístupu jsme provedli spolu s kolegy ze Zvukového studia HAMU sérii spektrálních analýz dvou matric základních tónů šakuhači a některých technik hry. Matrice nahráli Vlastislav Matoušek a Christopher Jómei Blasdel. Spektrální analýzy plně potvrdily změny témbru šakuhači v Kinko honkjoku.
  • Kompletní sólové a komorní kllavírní dílo Leoše Janáčka
    Pěchočová, Jaroslava
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-14
    Janáčkův profesní růst a možné vlivy dalších skladatelů jsou náplní první kapitoly. Druhá kapitola se zabývá vývojem klavírního slohu ve světové literatuře a především hledáním janáčkových specifik a stavebních kamenů v jeho klavírním díle.
  • Symfonie jana Hanuše v hudebních souvislostech 2. pol. 20. století
    Valášek, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-19
    Disertace pojednává o smfoniích významného českého hudebního skladateleJana Hanuše (1915-2004) z pohledu chronologického, faktografického a analytického.
  • Koncertní tvorba J. A. Bendy (se zaměřením na cembalové koncerty)
    Keglerová, Edita
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-14
    Cílem práce je oslovit nejen širokou řadu interpretů, posluchačů, ale i podnítit činnost dalších badatelů a obnovit zájem o skladatelskou osobnost J. A. Bendy a jeho tvorbu.
  • Josef Klička a jeho varhanní dílo
    Rajnoha, Petr
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-19
    Hlavní část práce je věnována analýzám varhanních skladeb. Do práce jsou začleněny kapitoly pojednávající o pražské varhanické škole a o ceciliánské reformě.
  • Inprovizační postupy a metody v tanci
    Eliášová, Bohumíra
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-12
  • Nový mim. Mimické divadlo současnosti
    Halaš, Adam
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-29
    Disertační práce je založena na několikaletém studiu v oboru nonverbálního divadla a soustředí se zejména na současné umělecké trendy a budoucí vývoj tohoto žánru. Kromě faktografického přehledu všech současných umělců, divadel, festivalů a škol věnujících se mimickému divadlu, který je součástí přílohy této práce, je hlavním motivem analýza a studium nových prvků a specifik současného mimického divadla.
  • Barokní afektová teorie
    Georgieva Ivanova, Sylvia
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-10
    Tématem této disertace je barokní afektová teorie, jeden ze základních pilířů barokního vnímání hudby a umění. Je to teoretický systém - všeobecně platný nejen pro hudbu barokního období, ale v mnohém i pro následující éru rokoka a klasicismu až do doby tvůrčího působení Beethovena. Učení o afektech staví na provázanosti lidského myšlení a cítění na stranějedné a přírodního řádu na straně druhé. Je to učení vycházející i z tehdejších představ uspořádání světa, který byl stvořen jako dokonale fungující soustava, v níž mají své místo racionálno a dokonce i iracionálno jako dvě polohy lidského bytí. Práce se opírá především o dobové prameny a literaturu, s nimiž jsem pracovala ne jako s pomocným, ale jako s výchozím materiálem - proto jsou zde i překlady dobových textů, které dosud v české muzikologicko-estetické produkci scházejí. Je to důležité pro pochopení podstaty afektové teorie a dobové snahy o přiřazení afektů k hudebně-vyjadřovacím prostředkům. Texty předkládají úhel pohledu na věc, neoddělitelnost vědy od umění a dokládají barokní koncepci lidské osobnosti jako harmonického souzvuku ducha a těla. To vše je znázorněno na pozadí tehdejší konkrétní společenské situace a estetického vnímání. I dnes překvapí, do jakých detailů měli tehdejší hudebníci a teoretikové vše objasněno, vysvětleno a zdokumentováno z historických, muzikologických a dokonce i fyziologických poznatků své doby. V těchto souvislostech postupuji i při rozkrývání a utváření pojmu afekt a s tím spojené rozdíly v systematizaci a klasifikaci afektů, a jejich znázornění pomocí hudebně-rétorických figur v kompoziční praxi a interpretaci, kde je zohledněno afektivní působení hudby na posluchače jak tehdy, tak i dnes. S tím jsem i jako interpret přistupovala při třídění a kompletování příkladů na zvukových nosičích, které jsou součástí této disertace, a řečeno s Jeanem-Philippem Rameau: pravdivost hudby a hudebního vyjádření pramení hlavně z hudby samé!
  • Sólová a komorní klarientová tvorba Františka Vincence Kramáře
    Mach, Jan
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-26
    Názvy kapitol: Životopis, Koncerty, Koncertní symfonie, Komorní tvorba, Osobní pohled na klarinetovou tvorbu F. V. Kramáře.
  • Práce na rozvoji talentu interpreta - klavíristy
    Tichá, Libuše
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-10
    Talent je jedním ze základních předpokladů hudebně interpretační činnosti. Je jedním z faktorů, které vstupují do interpretačního procesu, ovlivňuje jej a zároven je jím dále formován a rozvíjen. Péče o talent je nedílnou součástí hudebně interpretačního umění. Talent je spoluurčován vrozenými a dědičnými předpoklady a zároven vlivy prostředí a výchovy. vyznačuje se všeobecnou hudebností, anatomicko-fyziologickými dispozicemi a vlohami: hudebním sluchem, smyslem pro rytmus, smyslem pro komplexní hudební prožitek atd. Klavíristický talent je pak též vázán na specifika klavírní hry. Rozvoj hudebních schopností sledujeme v procesu vývoje duševního růstu jedince od narození do dospělosti. Ve shodě s názory moderní psychologie věnujeme pozornost rozvoji schopností, důležitých pro hudebně interpretační činnost: je to sluchová představivost, senzomotorická inteligence, koordinace mezi sluchem a pohybem, tvarová představivost, sémiotická funkce myšlení, estetický cit, sebekázen aj. V procesu rozvoje hudebního talentu hraje významnou úlohu pedagog. V počátku se soustředuje na objevování a odkrývání talentu a poté na jeho tvořivý rozvoj od počátečního pojetí interpretační činnosti jako hry až po výchovu k interpretačnímu výkonu jako výkladu hudebního díla. V tomto procesu věnuje pozornost rozvoji přirozené tvořivosti a fantazie při budování hudební představy, čtení a výkladu notového zápisu, specifikům klavírního zvuku a klavírní techniky, metodice cvičení. Zastřešujícím cílem pedagogického procesu je pak dosažení fáze rozvinutého klavírního myšlení jako specifické oblasti obecného hudebního myšlení. Klavírní myšlení v našem pojetí zahrnuje syntézu všech mentálních složek klavíristického talentu. Specifické projevy vyspělého klavírního myšlení jsou pozorovatelné ve výkonech zralých interpretačních osobností a promítají se i do kompozičního myšlení - zejména v případech skladatelů, věnujících se zároveň klavírní interpretační činnosti a obohacujících významně svým dílem klavírní literaturu o skladby, výrazně respektující specifika klavírní hry.
  • Dramatická účinnost soudobých kompozičních postupů v současné opeře
    Ivanovič, Marko
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-25
    Práce se snaží o nepríliš rozšírený mezioborový náhled na problematiku opery. Ackoliv se primárne zabývá technickou stránkou hudebne-kompozicních postupu, snaží se zároven o analýzu jejich funkcnosti ve scénickém kontextu s prihlédnutím k divácké percepci. Pojem opery je zde definován jako artificiální žánr, stojící mezi melodramem a oratoriem a zahrnuje i díla, která se ke zmínenému žánru hlásí, ac se jejich zarazení do této kategorie muže zdát problematické. Predmetem zkoumání jsou operní díla vzniklá po roce 1950, pricemž jejich výber byl veden snahou o postižení významných del co nejvetšího stylového rozpetí. Jedná se mj. o díla L.Nona, K.Stockhausena, B.Maderny, G.Ligetiho, A.Schnittkeho, P.Glasse, S.Reicha a dalších. Volbe základní výzkumné metody jsou venovány první dva oddíly. V otázce sdelnosti hudby jako takové je východiskem sémantická metoda J.Jiránka a O.Zicha. Její posluchacská úcinnost je hodnocena z pohledu Steffaniho teorie hudební kompetence. Zvláštní pozornost je pritom venována specifické situaci soudobého hudebního posluchace a urcitých specifik vztahu hudby a dramatu z pohledu recipienta. Hlavní cást práce je rozdelena do dvou cástí. První se zabývá vybranými kompozicními postupy nebo styly a snaží se postihnout specifika a rozdílnosti jejich vztahu k dramatu. Výber je omezen na serialismus, aleatoriku, témbrovou hudbu, polystylovost a minimalismus. Každý ze zmínených kompozicních postupu má svá vlastní specifika a u každého lze vysledovat ruzné možnosti interakce s dramatickým textem. Druhá má podobu dílcích sond do aktuálních tématických okruhu vznikajících ve vztahu k soucasné opere, pricemž se zde leckdy jedná o syntetické zpracování poznatku z kapitol predešlých. Jmenovite jde o výzkum soudobého kompozicního prístupu k vokálním partum, o analýzu soucasných libret a zpusobu jejich hudebního zpracování a o rozbor uplatnení a významového posunu pojmu ?príznacného motivu?. V záveru se autor snaží synteticky shrnout poznatky predchozích kapitol a pokusit se o vytvorení zobecnujících tezí. Jejich podstatou je zjištení obrovské šíre možností, který vývoj divadla a hudebních technik posledních desetiletí do operního žánru vnáší. Práce koncí poukazem na dosud neuplatnené možnosti funkcního vztahu jevištní a hudební složky a snaží se být príspevkem k ocekávanému prudkému rozvoji hudebne-jevištních žánru.
  • Češi v ruské hudební kultuře
    Grokhovskiy, Viacheslav
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-26
    Práce se zabývá českými hudebníky a jejich vlivu na ruskou hudební kulturu. Hlavními předsaviteli jsou: A. Nápravník, V. Suk, U. Avranek, UJ. Pribik, J. Vitaček, H. Wihan a další.
  • Klavírní tvorba Josefa Suka a její interpretace
    Týmlová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-26
    První část se věnuje životu skladatele a jeho lidskému a hudebnímu formování. Druhá část se zabývá rozborem a interpretací Sukova klavírního díla. V závěrečné kapitole je hodnocen Sukův přínos pro rozvoj české klavírní hudby.
  • KRAJINA MILOST; prostorová symfonie podle básní J. J. Víchy
    Pálka, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-10
  • Instrumentace - zvukový ideál i výraz doby
    Štědroň, Miloš
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2009)
    Datum obhajoby: 2009-06-11
    Ve své dizertacní práci jsem se snažil postihnout ty aspekty instrumentace, jež se primárne netýkají pouze zvukových predstav, ale jsou ovlivneny i jinými, mimohudebními aspekty. Vzhledem k šíri tématu jsem se zameril pouze na analýzy z hudby 20. století s hlavním durazem na instrumentacní postupy Leoše Janácka a Bohuslava Martinu. Analýzy dvou konkrétních del Alfreda Schnittkeho a Arvo Pärta jsou podle mého názoru typickou ukázkou vrstevnatosti hudebního myšlení v druhé polovine 20. století. Skladatel 20. a 21. století již nepremýšlí o instrumentaci pouze v ciste hudebních zvukových souvislostech, nýbrž použitím urcitých nástroju muže rozehrávat celou šíri významu i skrytých poselství. V tomto zpusobu myšlení spatruji i poslání a smysl soudobé vážné hudby. To znamená neustrnout pouze v oblasti naplnování ideálních zvukových predstav, nýbrž reflektovat impulsy nejen z jiných oblastí umení, ale i sociologické a historické kontexty spolecenských dejin.