HAMU Disertační práce / Doctor theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/2946

Procházet

Procházet HAMU Disertační práce / Doctor theses podle vedoucí "HAVLÍK, Jaromír"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Barokní afektová teorie
    Georgieva Ivanova, Sylvia
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-09-10
    Tématem této disertace je barokní afektová teorie, jeden ze základních pilířů barokního vnímání hudby a umění. Je to teoretický systém - všeobecně platný nejen pro hudbu barokního období, ale v mnohém i pro následující éru rokoka a klasicismu až do doby tvůrčího působení Beethovena. Učení o afektech staví na provázanosti lidského myšlení a cítění na stranějedné a přírodního řádu na straně druhé. Je to učení vycházející i z tehdejších představ uspořádání světa, který byl stvořen jako dokonale fungující soustava, v níž mají své místo racionálno a dokonce i iracionálno jako dvě polohy lidského bytí. Práce se opírá především o dobové prameny a literaturu, s nimiž jsem pracovala ne jako s pomocným, ale jako s výchozím materiálem - proto jsou zde i překlady dobových textů, které dosud v české muzikologicko-estetické produkci scházejí. Je to důležité pro pochopení podstaty afektové teorie a dobové snahy o přiřazení afektů k hudebně-vyjadřovacím prostředkům. Texty předkládají úhel pohledu na věc, neoddělitelnost vědy od umění a dokládají barokní koncepci lidské osobnosti jako harmonického souzvuku ducha a těla. To vše je znázorněno na pozadí tehdejší konkrétní společenské situace a estetického vnímání. I dnes překvapí, do jakých detailů měli tehdejší hudebníci a teoretikové vše objasněno, vysvětleno a zdokumentováno z historických, muzikologických a dokonce i fyziologických poznatků své doby. V těchto souvislostech postupuji i při rozkrývání a utváření pojmu afekt a s tím spojené rozdíly v systematizaci a klasifikaci afektů, a jejich znázornění pomocí hudebně-rétorických figur v kompoziční praxi a interpretaci, kde je zohledněno afektivní působení hudby na posluchače jak tehdy, tak i dnes. S tím jsem i jako interpret přistupovala při třídění a kompletování příkladů na zvukových nosičích, které jsou součástí této disertace, a řečeno s Jeanem-Philippem Rameau: pravdivost hudby a hudebního vyjádření pramení hlavně z hudby samé!
  • Dějiny české hudební teorie do počátku 20. století
    Hruška, Viktor
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-10
    Práce sestává ze dvou částí: přehledu dějin české hudební teorie od doby Karla IV. do počátku 20. století a z témat vlastního původního výzkumu. Tato druhá část obsahuje tři studie publikované během doktorského studia. První slouží jako pracovní verze předmluvy k připravovanému vydání Rybových Počátečních a všeobecných základů ke všemu umění hudebnému. Druhá se zabývá opětovným objevením nejstarší učebnice harmonie v českém jazyce. Třetí mapuje vznik české hudební akustiky v 19. století.
  • KINKO HONKJOKU Význam témbru pro hudební strukturu
    Bidlo, David
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-06-15
    Dosavadní analýzy šakuhači koten honkjoku akcentovaly především melodickou složku hudební struktury. Neméně důležitou složkou hudební struktury veškeré japonské tradiční hudby je ovšem i témbr (barva zvuku). Při svém výzkumu témbru šakuhači jsem kombnoval tři hlavní metodologické přístupy: etnomuzikologický, hudebně teoretický a hudebně akustický. Etnomuzikologický přístup se rojevil úzkým zaměřením na jedu interpretační tradici v rámci Kinko školy, tradici Čikumeiša Gora Jamagučiho. Hudebně teoretická pozice se projevila především hloubkovou strukturní analýzou, která umožnila detailní popis hudební struktury se zaměřením na výskyt konkrétních technik hry a způsoby jejich uplatnění v jednotlivých frázích každé ze skladeb honkjoku. V rámci hudebně akustického přístupu jsme provedli spolu s kolegy ze Zvukového studia HAMU sérii spektrálních analýz dvou matric základních tónů šakuhači a některých technik hry. Matrice nahráli Vlastislav Matoušek a Christopher Jómei Blasdel. Spektrální analýzy plně potvrdily změny témbru šakuhači v Kinko honkjoku.
  • Moderní režijní interpretace opery v polovině 20. století
    Otava, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-03
    Tato práce je určena především pro mladé operní režiséry a studenty tohoto oboru. Je rozložena do čtyř kapitol. První tři se zabývají vývojem režijních interpretačních přístupů ve 20. století (se zvláštním zaměřením na hudební divadlo). Představuji v nich teoretické úvahy i trendy práce režisérů. Druhá polovina práce, 4. kapitola, dává nahlédnout do praxe režisérovy práce s důrazem na jeho spolupráci s výtvarníkem. Ambicí tohoto textu bylo také začlenit dílo významného českého operního režiséra Bohumila Hrdličky do českého, a po jeho emigraci i do evropského kontextu. Doposud neprávem opomíjená osobnost, režisér evropského významu, stále čeká na komplexní zpracování své tvorby. Ve svém bádání jsem se zabýval celou rozsáhlou tématikou oboru operní režie a to jak v rovině historické, tak praktické. Mým cílem bylo uvědomit si komplexnost tématiky, zpracovat ji a shrnout z pohledu režiséra tak, abych sám získal potřebný nadhled nad oborem v horizontu celého 20. století a mohl tyto poznatky dále zúročit nejen ve své práci režiséra, ale především pedagoga. Pro studenty operní režie v České republice podobná historicko-praktická příručka s vlastním pohledem na problematiku a vývoj této profese dosud neexistovala.
  • Rejchovo pojetí nauky o kontrapunktu v k ontextu této hudebně teoretické disciplíny
    Havlíček, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-12
    Předmětem této disertační práce je kontrapunkt v pojetí Antonína Rejchy. Kontrapunktem se Rejcha zabýval celý život a teoreticky jej zpracoval zejména ve dvou svých spisech - O novém fugovém systému a v několika částech rozsáhlého Pojednání o vyšší hudební skladbě. V této disertaci se především věnuji druhému jmenovanému. Kromě podrobného popisu Rejchových myšlenek uvádím jeho pojetí v kontextu jeho předchůdců, současníků i pokračovatelů, čímž poukazuji na význam Rejchova myšlení v oblasti kontrapunktu.
  • Teoretické základy varhanní interpretace
    Dvořáková, Jiřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-12