Oddělení hudebně teoretických disciplin / Department of Musical-theoretical Disciplines

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/16

Procházet

Procházet Oddělení hudebně teoretických disciplin / Department of Musical-theoretical Disciplines podle vedoucí "RYBÁŘ, Jaroslav"

Nyní se zobrazuje 1 - 7 z 7
  • Interpretační analýza Scubertova písňového cyklu "Zimní cesta".
    Štanclová, Kristina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-06-11
    Tato bakalářská práce se v první řadě zabývá interpretačními problémy písňového cyklu Zimní cesta Franze Schuberta. Její hlavní náplní je srovnávání různých interpretací z pohledu hudebního režiséra. Posuzuje nahrávky třech významných, generačně rozdílných interpretů barytonového oboru: Dietricha Fischera -Dieskau, Matthiase Goerneho a Gerharda Hüsche. Obsahuje také kapitolu o Franzi Schubertovi a jeho díle. Zabývá se žánrem komorní písně a jeho vývojem v době před Schubertem, dále zkoumá vliv Schubertových písní na písňovou tvorbu jeho pokračovatelů. Její náplní je také rozbor jednotlivých písní včetně kritického pohledu na hudební text sám o sobě a jeho vztah s předlohou. Zamýšlí se i nad specifikem nahrávání vokální hudby.
  • Jiří Gemrot a jeho metoda hudebně režijn í práce
    Pohnán, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-02
    Tento dokument se zabývá metodou práce předního českého hudebního režiséra Jiřího Gemrota. Zkoumá, jakým způsobem tato osobnost řeší jednotlivé problematiky oboru hudební režie. Těmito problematikami jsou například: vedení režisérského zápisu, práce s interprety, spolupráce se zvukovým mistrem, tvorba nahrávky apod.
  • Problematika nahrávání klavíru
    Suchý, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-29
    Tato práce pojednává o aspektech nahrávání klavíru z pohledu hudebního režiséra. Jsou v ní zahrnuty základní informace týkající se historie tohoto nástroje. D8le je zde zkoumán vývoj klavírní literatury a odlišný přístup k nahrávání různých slohových epoch. Dalším bodem je různý nástrojový kontext, v němž se klavír nachází, rovněž s ohledem na nahrávací praxi. Jedna z kapitol je pak věnována jazzu, v němž klavír hraje rovněž velice významnou úlohu. Práce zahrnuje i několik zásadních informací, týkajících se zamikrofonování klavíru.
  • Problematika nahrávání varhan z hlediska hudební režie
    Kunčar, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-25
    Tato práce mapuje znalosti hudebního režiséra potřebné pro nahrávání varhan. Ty se pohybují od stavitelství varhan, přes dějiny hudby a zvukovou estetiku až po čistě praktické znalosti nahrávání a zpracování nahrávky. První kapitola se zabývá vývojem stavitelsví a zvukové estetiky varhan. Nástroje různých epoch se od sebe liší konstrukcí a představou o zvukové dokonalosti. Ve druhé kapitole jsou varhany představeny jako prostředek umělecké interpretace. Jsou popsány interpretační možnosti i jejich vývoj. Třetí kapitola pak popisuje průběh nahrávání varhan a zpracování nahrávky. V další kapitole se hovoří o dramaturgii CD a koncertu. Pátá kapitola obsahuje interpretační rozbor tří různých nahrávek jedné skladby.
  • Studijní práce v nahrávacím studiu
    Kunčar, Pavel
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-05-25
  • Studijní práce v nahrávacím studiu
    Suchý, Kryštof
    (Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-05-29
  • Vliv nahrávání na vývoj hudební interpre tace
    Fojtů, Michael
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-06-02
    Práce se zabývá hledáním vztahů a souvislostí mezi nahráváním zvuku a hudební interpretací. Snažíme se dokázat, že právě proces nahrávání měl důležitou roli v rozvoji hudby. Předmětem našeho zájmu se stává nahrávka. Její definice a postavení v minulosti a dnes. Srovnáme rozdíly mezi vnímáním koncertu a zvukového záznamu. Zjistíme, do jaké míry byl interpret nucen přizpůsobovat svůj projev potřebám nahrávání. Nejdůležitější metodou našeho zkoumání je analýza snímků z různých období technologického vývoje. Pomocí sluchu posuzujeme množství informací, které nám může daný záznam poskytnout.