Oddělení hudebně teoretických disciplin / Department of Musical-theoretical Disciplines
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Oddělení hudebně teoretických disciplin / Department of Musical-theoretical Disciplines podle Rok vytvoření
Nyní se zobrazuje 1 - 20 z 110
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Evropská unie hudebních soutěží pro mládež (EMCY) a její členové v České republiceChmelár, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06V této práci se věnuji Evropské unii hudebních soutěží pro mládež (ve zkratce EMCY), která zastřešuje po celé Evropě více než 50 hudebních soutěží pro mladé interprety. Rád bych popsal její činnost, vysvětll na jakém principu funguje, kdo se může stát jejím členem, jaké jsou její hlavní aktivity a způsob jejich realizace. U hudebních soutěží pro mládež v ČR, které jsou jejími aktivními členy, jsem se zaměřil na základní charakteristiku a jejich jedinečnost.
- Česká televize v letech 1992 - 2005 se zaměřením na tvorbu hudebních pořadůNováková, Barbora(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-07Bakalářská práce s názvem "Česká televize v letech 1992 - 2005 se zaměřením na tvorbu hudebních pořadů" pojednává o historii České televize (ČT) v návaznosti na Československou televizi (ČST). Jsou zde zmiňovány programy ČT, vymezen rozdíl mezi veřejnoprávním a komerčním provozovatelem televizního vysílání. Podrobněje zde popsána pozice Producentského centra uměleckých pořadů (PCUP)/Centra divadelní a hudební tvorby (CDHT) v rámci celkové struktury ČT. Jsou vysvětleny pojmy vysílacího schématu a výrobního úkolu. Výrobní úkol ČT a výrobní úkoly PCUP/CDHT jsou uvedeny ve vzájemném procentuálním poměru. Je zmíněn počet odvysílaných hodin PCUP/CDHT v letech 1992 - 2005. V kapitole Výroba jsou uvedeny praktické příklady nákladů na tvorbu jednotlivých hudebních pořadů. V kapitole Sledovanost jsou vysvětleny obecné pojmy rating a share a následně zmíněna sledovanost vybraných hudebních pořadů v letech 2000 - 2005.
- Marketing a public relations na mezinárodním operním festivalu Smetanova LitomyšlMeravý, Vojtěch(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06Tato práce popisuje oblast marketingu a public relations na festivalu Smetanova Litomyšl a jejich specifičnosti. Začíná v roce 1992, kdy se festivalu dostalo profesionálního vedení. Práce se zabývá festivalovou reklamou, grafickým designem festivalových publikací, způsobem informování publika a sebeprezentací festivalu. Snaží se poukázat na některé zvláštnosti tohoto tradičního festivalu ve vztazích s veřejností jak Pardubického kraje, tak celé České republiky.
- Mezinárodní spolupráce a zahraniční prezentace umění a kultury ČRPalánová, Pavla(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06Prezentace české kultury a umění v zahraničí probíhá ve dvou základních liniích - na bázi soukromé a vládní. Ve své práci jsem se soustředila na roli státu a vládních institucí v této oblasti, na pozici kultury jako takové ve společenské struktuře a zároveň na pozici zahraniční prezentace a mezinárodní spolupráce v koncepcích kulturní politiky a v systému financování kultury. Práce je rozdělena v podstatě do dvou částí - nejprve hledáv ve státní struktuře zázemí pro domácí projekty, které tvoří základ pro kvalitní zahraniční prezentaci ("aby bylo co prezentovat"), a podporu pro projekty mezinárodní spolupráce, poté se zabývám "marketngovou strategií ČR", zahraniční politikou v oblasti kultury, tím, jak vláda přistupuje k zahraniční prezentaci obecně a jaké místo zde hraje kultura. V závěru vybírám několik zajímavých paralel s Velkou Británií.
- Mezinárodní asociace uměleckých manažerů IAMA - 15. Mzn. konference IAMA 2005Kramplová, Tereza(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06Magisterská práce se věnuje přede vším činnosti mezinárodní Asociace uměleckých manažerů IAMA (International Artist Managers´Association) a je členěna do několika kapitol a podkapitol, které shrnují historické důvody vzniku Asociace, věnují se jejímu poslání a činnosti, podrobně rozebírají podmínky členství a umožňují nahlédnout i do činnosti spřízněných institucí. Jakousi praktickou odezvou na úvodní spíše teoretickou kapitolou je kapitola o mezinárodní konferenci, kterou Asociace pořádala v roce 2005 v Praze. Vychází z mé osobní zkušenosti v roli koordinátora celé akce a měla by zmapovat přípravu a průběh mezinárodní konference. K atraktivitě kapitoly a k tomu, jak je asociace vnímána v českém prostředí, přispějí, jak doufám, také odpovědi na dotazníky českých delegátů. Důležitou součástí kapitoly z hlediska managementu jsou informace o sponzorství a rozpočtu celé akce. Poslední kapitola se zabývá českým prostředím, shrnuje historická východiska sdružování se a vychází především z verbálních pramenů zástupců jednotlivých vybraných asociací působících na domácí půdě. Snaží se zhodnotit důvody pro sdružování i přístup českých subjektů k aktivitám domácích asociací. Závěr shrnuje a hodnotí vyhlídky asociací jak u nás, tak ve světě.
- Filharmonie JenaBrůj, Zbyšek(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06Diplomová práce Filharmonie Jena se zabývá specifickým segmentem německého hudebního trhu - symfonickým orchestrem. Její první část seznamuje čtenáře se současnou situací v německých symfonických orchestrech. Uvedená fakta jsou objasněna historickými souvislostmi a těžištěm na vývoji po roce 1989, kdy došlo následkem společenského převratu ke sjednocení tehdejší Německé spolkové republiky s Německou demokratickou republikou a vzniku Spolkové republiky Německo. Zvláštní pozornost je věnována následným strukturálním změnám hudebních těles a jejich členění do tarifních tříd. Druhá část práce popisuje organizaci, strukturu a fungování veřejně financovaného regionálního orchestru Filharmonie Jena. Poukázáno je především na specifika spojená s právní formou tohoto tělesa a existencí individuální tarifní smlouvy mezi jeho zřizovatelem a orchestrem. Pomocí nástrojů marketingového mixu je popsán provoz celého orchestru a díky řadě statistických údajů ze zmíněného časového úseku, neschází ani zpětné ohlédnutí za posledními roky. Práci doplňují grafické diagramy, tabulky, fotografie a kopie interních neveřejných dokumentů, které se podařilo od vedení Filharmonie Jena pro tyto účely získat. Magisterská práce "Filharmonie Jena" má ambici být jedním z prvních tištěných dokumentů, umožnujících českému čtenáři nahlédnout do této oblasti německé hudební kultury, která ve zdejším povědomí často začíná a končí v Berlíně případně v Lipsku.
- Media relations v hudební oblastiVávra, Jan(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06Cílem této práce je popis vztahu media relations jak v teoretické rovině, tak i jejich praktických aspektů. Hlavním úkolem oboru media relations je vést úspěšnou komunikaci se sdělovacími prostředky. Na základě této komunikace můžeme vystavět korektní vztahy s médii a pokoušet se využívat jejich síly a vlivu na veřejnost pro zdar našich marketingových aktivit. Jako takové jsou media relations v první části této práce popsány jako součást oboru public relations a zasazeny do obecného kontextu. V druhé části je pak věnována pozornost oboru media relations v hudební oblasti, konkrétně ve vztahu k hudbě vážné. Jsou zde uvedeny i praktické případové studie z hudební oblasti a vyhodnocena vlastní dotazníková anketa o nejběžnějších kanálech pro sdělení z hudební oblasti.
- Databáze koncertních sálů v PrazeKoutná, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-09-05Text této práce je dokumentací k praktickému projektu databáze Koncertní sály, jenž je uveřejněn na internetu na adrese www.prehled.net/koncertni-saly. Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit nástroj napomáhající hudebním pořadatelům k vyhledání vhodného sálu pro jejich projekt. Databáze obsahuje technické detaily prostorů pro hudbu vPraze a některých koncertních síní v regionech a umožnuje vyhledávání podle nejrůznějších parametrů.Součástí textu je kromě popisu tvorby této internetové aplikace také část týkající se porovnání parametrů významných sálů v ČR a dále pasáž, týkající se zmapování netradičních prostorů pro provozování hudby v Praze.
- Financování české hudební kulturyBačová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-07
- Granty EU ve vztahu k financování kulturních projektů na území ČRHyksová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-09-05Cílem této práce je seznámit se se strukturouEvropské unie obecně, podrobněji s financováním kultury prostřednictvím grantových programů Culture 2000, v náznaku s jeho nástupným programem Culture 2006 a zmapovat finanční zdroje získané v posledních letech na financování projektů s českou účastí.
- Kruhy přátel hudby ve Zlínském krajiŠedivá, Klára(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-06
- Srovnání práce hudebního režiséra vážné a současné populární hudbyTomeš, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-29V této práci se zabývám rolí hudebního režiséra v procesu pořizování hudebního snímku. Především se zamýšlím nad postupem práce při nahrávání hudby dvou odlišných oblastí současného hudebního světa a to tzv. vážné hudby a současné populární hudby a z nich plynoucí podmínky a zvyklosti práce hudebního režiséra. Nekladu si za cíl nějak striktně vymezit hranici mezi těmito dvěma oblastmi, která dle mého názoru ani není nijak pevně stanovitelná, jen se zamýšlím a všímám si některých výrazných odlišností v přístupu k pořizování nahrávky a také se zamýšlím nad rolí hudebního režiséra jako takové.
- Podpora české hudební kultury z veřejných a soukromých zdrojůBačová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-28Podpora a rozvíjení kulturního dědictví je úkolem nás všech. Financování české hudební kultury je často diskutovaným problémem mezi producenty, organizátory i umělci samotnými s nutným přesahem mezi posluchače - "běžné občany" (ti jsou zároveň ti nejdůležitější, neboť z jejich daňových prostředků je de facto celý systém financován). Byly a jsou finanční prostředky poukazované na podporu kultury dostatečné či nikoliv? Jak si vede tzv. soukromý sektor v této oblasti a jaký může být jeho kulturotvorný nebo i ekonomický přínos? Jaká jsou rizika veřejného financování, jaké má výhody, co je smyslem tzv. veřejné služby umění? Předmětem této magisterské práce, která navazuje na údaje z mé předchozí práce bakalářské, je zmapování finančních prostředků, které byly poskytnuty Ministerstvem kultury ČR, kraji a městy v roce 2004 na podporu významných hudebních institucí v České republice a orientační přehled nejdůležitějších finančních toků a institucí v oblasti tzv. soukromé sféry s důrazem na hudbu a kulturu jako prostředek humanizace společnosti.
- Problematika nahrávání klavíruSuchý, Kryštof(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-29Tato práce pojednává o aspektech nahrávání klavíru z pohledu hudebního režiséra. Jsou v ní zahrnuty základní informace týkající se historie tohoto nástroje. D8le je zde zkoumán vývoj klavírní literatury a odlišný přístup k nahrávání různých slohových epoch. Dalším bodem je různý nástrojový kontext, v němž se klavír nachází, rovněž s ohledem na nahrávací praxi. Jedna z kapitol je pak věnována jazzu, v němž klavír hraje rovněž velice významnou úlohu. Práce zahrnuje i několik zásadních informací, týkajících se zamikrofonování klavíru.
- Studijní práce v nahrávacím studiuTomeš, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-29
- K tektonické funkci barvy zvuku v soudobé hudběOplištilová, Iva(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-29Práce se zabývá oblastí barvy zvuku, která byla hudebními teoretiky dlouho opomíjena pro svou subjektivnost a neuchopitelnost. S rozvojem nových vědních disciplin se situace změnila. Psychoakustika a kognitivní vědy spojují percepci a měřitelné akustické vlastnosti zvuku. Prokazují existenci společných rysů vnímání různých jedinců a možnost následné klasifikace barev zvuku, o něž se může opřít i teoretik při analýze skladby. V předkládané práci jsou postupně formulovány obecné požadavky na hudební složku, aby byla tektonicky nosná, pojednána barva zvuku, její různé definice a popisy, percepční prostory barvy zvuku a operace na nich. V závěrečné kapitole jsou uvedeny výsledky experimentů prokazující, že z kognitivního hlediska složka barvy splňuje požadavky stanovené v první kapitole a tedy ji lze, s určitými omezeními, považovat za tektonicky nosnou
- K melodickému aspektu soudobé hudbyBakla, Petr(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-29Předmětem práce je hudebně teoretické zkoumání melodického aspektu soudobé hudby, tj. především hudby vzniklé v posledních 30-50 letech s důrazem na progresivní, netradicionalistické tendence. Melodický aspekt je definován jako suma těch vlastností hudebních struktur, které jsou důsledkem utváření (strukturace) dotyčných struktur v melodické horizontále. První část práce se zabývá kritikou a přehodnocením tradičního pojetí melodiky jako hudebně teoretické disciplíny. Aktuálně navrhovaná rozšířená koncepce melodiky umožňuje efektivní zkoumání hudby soudobé i tradiční. Hlavním předmětem zájmu melodiky v rozšířeném pojetí není objektivní melodie jako v daném kontextu privilegovaná struktura, ale melodický aspekt coby vlastnost celku hudebních (super)struktur. Melodická strukturace přitom k tomu, aby byla platným předmětem zkoumání a úvah, nemusí být percepčně zjevná. Tato část práce obsahuje mj. univerzální definici melodie a zabývá se možnými hledisky, z jakých lze analyticky přistupovat k hudebním strukturám. Druhá část práce přináší typologii melodií, jejíž jednotlivé kategorie představují melodické typy s vyhraněnou morfologií. Melodické typy, které hrají důležitou kvantitativní i kvalitativní roli v soudobé hudbě, se vymezují jednak svými objektivními vlastnostmi, jednak tím, jak se jejich tvarovost odchyluje od norem tradiční melodiky. Poslední kapitola přináší též nástin možného třídění vícehlasých struktur s využitím typologie melodií.
- Studijní práce v nahrávacím studiuSuchý, Kryštof(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-05-29
- Možnosti operací s hudebně-strukturními objektySvoboda, Tomáš(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-09-07Tato studie se zabývá nejprve různým dělením hudebního prostoru (kapitola I-III). Můžeme si jej rozdělit na dvě dimenze ? na zvukovou a časovou. Každou dimenzi si ještě izolovaně rozčleníme podle jejich struktury. V každé dimenzi se tak utvoří různé (zvukové a časové) objekty, určené buď konkrétní strukturou, nebo ? není-li možné strukturu stanovit ? konturou, popisující pouze tvar objektu. Teprve kombinacemi objektů z obou dimenzí vzniknou typy hudebních objektů. Takové, které jsou uvnitř neuspořádány, nazveme jako skupina. Permutací prvků skupiny vzniknou různé podoby s přesným uspořádáním, a takové objekty nazveme segmenty (kapitola IV.). V. kapitola je věnována operováním s hudebními objekty. Všechny operace se dělí na parciální, které probíhají jen v jedné dimenzi, a totální, které jsou aplikovány současně ve obou dimenzích. Např. jde o operace: transpozice, multiplikace, inverze, otáčení aj. Poznatky se využijí pro univerzální metodu analýzy soudobé hudby. Dovedeme tak určit typ hudebního objektu i jejich ?proměny? po operacích. Výsledně rozpoznáme celkové složení hudební skladby. Tyto poznatky se však mohou využít i opačně ? jako kompoziční postup, spočívající v tvoření objektů a operování s nimi.
- G. F. Händel a hudební management v Londýně v 18. stoletíHyksová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-09-10Snahou tohoto pojednání je v základních obrysech přiblížit fenomén italské opery a hudebního provozu v Londýně v první polovině 18. století s důrazem na ekonomické a organizační aspekty podstatně se lišící od dobové kontinentální praxe. Osobnost Georga Friedricha Haendela v sobě snoubí oba světy: zkušenosti s italskou hudební scénou i sbírání zkušeností a vytváření pro italskou operu vhodných podmínek na ostrovní půdě britské metropole.