Centrum audiovizuálních studií - CAS / Centre of Audiovisual Studies

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/20

Procházet

Procházet Centrum audiovizuálních studií - CAS / Centre of Audiovisual Studies podle autor "Fekete, František"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Askeze v akčním umění
    Fekete, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-11
    Bakalářská práce Askeze v akčním umění (Význam askeze v akčním umění. Dvě případové studie) se zabývá tématem askeze a jejím použitím v uměleckém vyjadřování. Metodou jsou analýza, komparace a kontextualizace dvou performancí, Ticho a Hlad Lumíra Hladíka a One Year Performance 1979 – 1980 Tehchinga Hsieha, které slouží jako případové studie. Cílem je prozkoumat tato umělecká díla, jejichž forma je velice podobná asketickým praktikám v náboženském kontextu a odpovědět na otázku, co z nich vlastně činí umělecké díla. Práce uvažuje o tom, jaké má použití askeze v uměleckém kontextu obsahovou rovinu a jaké jsou významy a hodnoty, které vytváří. Práce analyzuje a interpretuje obě performance a spojuje je se soudobým uměleckým děním a vlastním životem autorů. Jelikož je askeze silně spojena s duchovními naukami, výsledky analýzy následně porovnává a dává do kontextu s formami víry, zejména s buddhismem.Práce vysledovala důkazy k tvrzení, že při interpretaci obou děl můžeme narazit na vyjádření jistých metafyzických hodnot, ať už je autoři zamýšleli, či nezamýšleli v dílech vyjádřit. Tyto hodnoty se ale vzpírají předem vymezeným formám víry, buď je v sobě popírají, nebo mísí aspekty různých duchovních tradic dohromady. Charakter sakrálnosti v umění se ukazuje jako autonomní, proměnlivý a pluralitní.
  • Odmítnutí v umění
    Fekete, František
    (Akademie múzických umění v Praze.Filmová a televizní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-24
    Odmítnutí v umění: Případové studie vymanění se ze světa umění a jejich kontext se zabývá dílem Tehchinga Hsieha a Lee Lozano. Na jejich příkladech analyzuje akty vymanění se ze světa umění, které byly tímto autorem a autorkou označeny jako umělecké dílo. Analýza těchto děl mapuje jak osobní a umělecký kontext vzniku díla, tak jejich umělecko-historický kontext. Výsledky této analýzy potom ústí v komparaci obou tvůrčích přístupů a východisek a následně tuto komparaci dává do vztahu k teoretickému rámci vymezeném především institucionální teorií umění a teorií konce umění. Práce skrze analýzu vybraných děl ukazuje jejich hraniční charakter a to z hlediska dematerializace a subjektivizace umění a navrhuje hypotetický model těchto děl jako bodů zlomu ve vztahu k teorii konce umění. Skrze tuto hypotézu se potom problematizuje pojem instituce umění a světa umění a vede k úvahám o jejich nových možných rozšířených interpretacích. Výsledek práce je tak návrh vybraných děl jako určitých bodů zlomu pro možnost změny chápání pojmu instituce umění, jeho hranic a relevanci těchto děl pro umění současné.