Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/28

Procházet

Procházet Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy podle autor "Bittnerová, Magdaléna"

Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
  • Krvavá pomlázka
    Bittnerová, Magdaléna
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-10
    Pohraničí. Válka. Němci. Zbraně. Werwolfové. Kamarádi. Dobrodružství. Eliška. Sex. Všechno by bylo absolutně skvělé, kdyby to špatně nedopadlo. Scénář na motivy skutečné události z roku 1946 vypráví o kraji, ve kterém válka neskončila. O předčasně ukončeném dětství. O neosudové souhře náhod. O zodpovědnosti a soucitu. O banalitě zla. Je volnou rekonstrukcí činu, který ve své době šokoval obyvatele malého horského městečka, i když měli spoustu důvodů na něj rychle zapomenout. Je to příběh Jirky Procházky a Ilse Jesenské.
  • Ticho po člověku
    Bittnerová, Magdaléna
    (Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-06-10
    Vladimír Körner je přední český scenárista, jehož tvůrčí přínos je stavěn na roveň vkladu režiséra. Podle vlastních slov je autorem ?jednoho tématu? ? vytváří apokalyptickou vizi světa bez milosrdenství a lásky. Analýza jeho díla a jednotlivých konstrukčních prvků hledá rozšířuje diskurs, z něhož je možné nahlížet jeho tvorbu. Hledá její východiska v modernistických literárních tradicích i v předrománových strukturách a v existencialistické filozofické tradici. Zabývá se použitím leitmotivů a návratných motivů, které jsou nositeli ústředního Körnerova poselství. Analýzou konstrukce světa i postavy jako souhrnu stále týchž (byť různě přeskupených) sémů ukazuje přednosti i úskalí Körnerem zvolené tvůrčí metody. Poukazuje na to, jak autor jako jeden z prvních vnesl do české literatury i filmu téma zničeného česko-německého soužití. Především se ale pokouší porozumět vývoji jeho tvorby od vynikajích psychologických dramat a historických alegorií, jakými byly na přelomu 60.- 70. let filmy ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL a román Písečná kosa k midcultové tvorbě z 90. a nultých let (např. KREV ZMIZELÉHO). Analýza se opírá o neoformalistický přístup k pramenům. Východiskem jsou Körnerovy scénáře a novely / romány. Ve třech případových stuudiích je zkoumána konfrontace scenáristy Körnera s další tvůrčí osobností ? režisérem.