Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra scénáristiky a dramaturgie - KSD / Department of Scriptwriting and Dramaturgy podle autor "Bittnerová, Magdaléna"
Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Krvavá pomlázkaBittnerová, Magdaléna(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-10Pohraničí. Válka. Němci. Zbraně. Werwolfové. Kamarádi. Dobrodružství. Eliška. Sex. Všechno by bylo absolutně skvělé, kdyby to špatně nedopadlo. Scénář na motivy skutečné události z roku 1946 vypráví o kraji, ve kterém válka neskončila. O předčasně ukončeném dětství. O neosudové souhře náhod. O zodpovědnosti a soucitu. O banalitě zla. Je volnou rekonstrukcí činu, který ve své době šokoval obyvatele malého horského městečka, i když měli spoustu důvodů na něj rychle zapomenout. Je to příběh Jirky Procházky a Ilse Jesenské.
- Ticho po člověkuBittnerová, Magdaléna(Akademie múzických umění v Praze. Filmová a televizní fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-10Vladimír Körner je přední český scenárista, jehož tvůrčí přínos je stavěn na roveň vkladu režiséra. Podle vlastních slov je autorem ?jednoho tématu? ? vytváří apokalyptickou vizi světa bez milosrdenství a lásky. Analýza jeho díla a jednotlivých konstrukčních prvků hledá rozšířuje diskurs, z něhož je možné nahlížet jeho tvorbu. Hledá její východiska v modernistických literárních tradicích i v předrománových strukturách a v existencialistické filozofické tradici. Zabývá se použitím leitmotivů a návratných motivů, které jsou nositeli ústředního Körnerova poselství. Analýzou konstrukce světa i postavy jako souhrnu stále týchž (byť různě přeskupených) sémů ukazuje přednosti i úskalí Körnerem zvolené tvůrčí metody. Poukazuje na to, jak autor jako jeden z prvních vnesl do české literatury i filmu téma zničeného česko-německého soužití. Především se ale pokouší porozumět vývoji jeho tvorby od vynikajích psychologických dramat a historických alegorií, jakými byly na přelomu 60.- 70. let filmy ADELHEID, ÚDOLÍ VČEL a román Písečná kosa k midcultové tvorbě z 90. a nultých let (např. KREV ZMIZELÉHO). Analýza se opírá o neoformalistický přístup k pramenům. Východiskem jsou Körnerovy scénáře a novely / romány. Ve třech případových stuudiích je zkoumána konfrontace scenáristy Körnera s další tvůrčí osobností ? režisérem.