Kabinet komorní hry / Section of the Chamber Music

Permanentní URI pro tuto komunitu

http://hdl.handle.net/10318/8827

Procházet

Procházet Kabinet komorní hry / Section of the Chamber Music podle Rok vytvoření

Přejít na pozici v indexu:
Nyní se zobrazuje 1 - 9 z 9
  • Smyčcové kvartety Bohuslava Martinů
    Chudý, Karel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-04
    Následující práce je zaměřena na smyčcové kvartety Bohuslava Martinů. Autor se v ní detailně věnuje ?Nultému?, Prvnímu ?Francouzskému?, 2., 4. a 5. smyčcovému kvartetu a Koncertu pro smyčcové kvarteto s orchestrem. V práci je zachycen zevrubný rozbor, ale především se autor zaměřuje na práci s autografní partiturou a porovnává ji s tištěnými materiály a částečně s nahrávkami. Zabývá se též interpretačními poznámkami k jednotlivým kvartetům.
  • Historie a současnost pražských klavírních trií
    Raková, Iva
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-06-04
    Jádrem této magisterské práce je zmapování pražských klavírních trií od počátku 20. století až do současnosti. Zabývá se historií takových souborů jako České a Smetanovo trio včetně jejich novodobých nástupců, zmiňuje Sukovo, Foerstrovo, Pražské a Nové pražské trio, tria obsahující ve svém názvu jméno Antonína Dvořáka včetně nového Dvořákova tria přejmenovaného z Tria Concertino. Ve výčtu nechybí renomované Guarneri Trio Prague ani novější soubory založené v 90. letech a po roce 2000 (Trio ArteMiss, Kinsky Trio Prague, Orbis trio a další). Práce se zmiňuje také o historii klavírního tria jako žánru od 18. století až do současnosti, pojednává o způsobu práce klavíristy jako komorního hráče a dotýká se také historie a současnosti českých institucí a organizací podporující provozování komorní hudby u nás. V souvislosti s tím se zmiňuje i o možnosti nového magisterského studia komorní hry na pražské HAMU. V závěru práce se autorka zamýšlí nad současným trhem komorní hudby u nás a v zahraničí a jeho vlivem na uměleckou práci v klavírním triu.
  • Viktor Ullmann a jeho 3. smyčcový kvartet
    Petrásek, Daniel
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-09
    Tato práce pojednává o česko-německém skladateli židovského původu Viktoru Ullmannovi a jeho třetím smyčcovém kvartetu. Text je uspořádán do dvou kapitol. První část popisuje život Viktora Ullmanna. Jeho život je zde rozdělen na dvě období. První je vymezeno mezi roky 1898-1942 a druhé je zaměřeno na poslední dva roky skladatelova života v letech 1942-1944, které prožil v koncentračním táboře Terezín. Druhá kapitola pojednává o Ullmannově třetím smyčcovém kvartetu, který složil v terezínské ghettu v roce 1943.
  • Šéfdirigenti a koncertní mistři České filharmonie
    Balda, Martin
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-09
    Tato diplomová práce je zaměřena na osobnosti šéfdirigentů a koncertních mistrů České filharmonie. První kapitola je věnována historii tohoto orchestru.
  • Metodika práce dechového kvinteta
    Javůrek, Jiří
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-09
    Tématem této magisterská práce je fungování dechového kvinteta od úspěšného založení souboru s vhodnými spoluhráči přes efektivní postupy zkoušení až po vrcholovou přípravu na koncert, vícekolovou mezinárodní soutěž či nahrávaní. Práce navrhuje podrobný rozpis denní přípravy a zkoušení skladeb a ukazuje, jak efektivně pracovat v různých vývojových fázích kvinteta. Uceleně se věnuje výběru vhodného repertoáru, který třídí podle technické náročnosti. Zhodnocuje význam českých souborů (Pražský dechový kvintet a Afflatus quintet) a shrnuje praktické zkušenosti jejich jednotlivých členů.
  • Významná dirigentská osobnost 20. století Karel Ančerl
    Kubíková, Vanda
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-09-07
    Tato práce je zaměřena na osobnost významného českého dirigenta Karla Ančerla (1908 – 1973). Přibližuje jeho život a uměleckou dráhu. Jedna kapitola je věnována projektu Ančerl Gold Edition.
  • Být korepetitorem
    Grešlová, Alena
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Text této práce je shrnutím toho, co všechno dělá korepetitor, jak rozmanitá je jeho práce a proč ji lze považovat za uměleckou a naplňující. Díky přehledné struktuře si může čtenář vybrat, zda si přečte práci celou nebo jen tu kapitolu, která se ho v blízké budoucnosti bude týkat a nemá třeba s tímto klavírním oborem moc zkušeností. Závěr práce je formou tří rozhovorů, ve kterých je zřetelně patrný rozdíl v očekávání různých nástrojových skupin a pěveckých tříd. Díky zkušenostem, které jsou nezbytnou součástí tohoto textu, možná až jeho hlavním přínosem, práce balancuje mezi objektivitou a nutnou dávkou subjektivních poznámek a pohledů.
  • Přehled koncertantních skladeb pro klavírní trio
    Ochmanová, Kateřina
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Diplomová práce zprostředkovává studentům komorní hry se zaměřením na klavírní trio přehled o literatuře, jejíž vyhledávání by je stálo spoustu času a úsilí. Může sloužit jednak jako bezprostřední rozšíření možnosti výběru repertoáru například k absolventskému vystoupení, ale také obohatit celkový odborný přehled. Zmínění autoři koncertantních skladeb pro klavírní trio a orchestr se rovněž věnovali a věnují kompozici velkého množství komorních skladeb a je možno mezi nimi najít velký výběr klasických klavírních trií. Součástí textu jsou stručné životopisy vybraných žijících autorů, včetně oddílu popisujícího jejich hudební řeč, a autentické rozhovory, které tvoří těžiště práce.
  • Klavírní tria Franze Schuberta
    Škodová, Judita
    (Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-08
    Diplomová práce se zabývá tvorbou Franze Schuberta pro klavírní trio, zejména pak Klavírním triem č. 1 a Klavírním triem č. 2. Pro nastínění dobového kontextu je zde stručně rozpracován autorův životopis a popsány okolnosti vzniku a premiér obou děl. Dále jsou zmíněny specifika interpretace Schubertovy tvorby jak z hlediska hudebně-estetického, tak i z pohledu interpretační praxe (problematika notového zápisu atd.). Zbývající část práce je věnována rozboru obou skladeb včetně ilustračních notových ukázek.