Bakalářské práce / Bachelor's theses
Permanentní URI pro tuto kolekci
Procházet
Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "LANGER, Miroslav"
Nyní se zobrazuje 1 - 19 z 19
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Bakalářský koncert Ladislava Doležela: Bohuslav Martinů - Fantasie a ToccataDoležel, Ladislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-04
- Bakalářský koncert Petra FančovičeFančovič, Peter(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11
- Bohuslav Martinů: Klavírní díloDoležel, Ladislav(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11V této práci jsem se pokusil popsat klavírní dílo Bohuslava Martinů, se zaměřením na jednu z vrcholných skladeb jeho odkazu - Fantazii a Toccatu. V úvodu se zmiňuji o své motivaci k psaní této práce. První kapitola pojednává stručně o životě a díle Bohuslava Martinů. Druhá kapitola je zaměřena na vývoj klavírní tvorby v průběhu celého života Martinů. Snažil jsem se zde poukázat na šíři a různorodost jeho tvorby pro klavír. Třetí kapitola uvádí klavírní skladby v přehledném soupisu, řazené podle roku vzniku a čísla Halbreichova katalogu. Nejprve je zde stručný úvod, a poté soupis skladeb rozdělený na skladby z mládí a skladby zralé, tj. skladby vzniklé od počátku pařížského období. Čtvrtou kapitolu tvoří soupis děl koncertantních. Pátá kapitola uvádí přehled skladeb pro dva klavíry. Šestá kapitola rozšiřuje přehled tvorby pro klávesové nástroje o skladby pro cemballo a pro varhany. V následující sedmé kapitole se zabývám stěžejními díly a rozebírám okolnosti vztahující se k jejich vzniku. Osmá kapitola je zaměřena na konkrétní skladbu - Fantazii a Toccatu. Uvádím zde okolnosti jejího vzniku, poznámku o dedikantovi skladby - Rudolfu Firkušném, a rozbor skladby. Devátá kapitola je dopněním k osmé a poukazuje na kompozice, které doprovázely vznik Fantazie a Toccaty. V závěru píši o významu díla Bohuslava Martinů a důležitosti porozumění jeho tvorbě.
- Daniel Forro: Život a přínosUhlík, Jakub(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11Tato práce by měla splnit několik požadavků. Chtěl bych v ní představit člověka s přívlastkem "renesanční". Polyglota, světovou špičku v oboru Midi, vynikajícího hráče na klávesové nástroje a úspěšného skladatele. Dále uspořadat alespoň stručný výběr z jeho díla a představit některé z jeho tezí o vývoji hudby v 21. století. Ale také to, aby se jméno Daniela Forróa v odborných kruzích v České republice neopomělo. Vzhledem k tomu, že v současné době žije a tvoří v Japonsku. Za další cíl této práce jsem si vytknul i to, že bych Daniela Forróa chtěl představit též jako člověka s neobyčejným rozhledem a přehledem o světě. Přiblížit ho tedy potencionálnímu čtenáři nejen odborně, ale i z lidské stránky.
- Hana Zemenová - Bakalářský koncertZemenová, Hana(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04
- Jakub Uhlík: Bakalářský koncertUhlík, Jakub(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11
- Josef Bohuslav Foerster - život a díloLevický, Martin(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2005)Datum obhajoby: 2006-06-14není
- Kateřina Košťálová: Bakalářský koncertKošťálová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2010-06-07
- Klavír jako nástroj v orchestruKošťálová, Kateřina(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-07Bakalářská práce komplexně popisuje téma klavíru jako orchestrálního nástroje. Je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první je věnována historii orchestru a v této souvislosti je v její závěrečné části popsán vývoj využívání klavíru a klávesových nástrojů v orchestru. Celesta, zvonkohra a Martenotovy vlny jsou popsány detailněji. Druhá kapitola popisuje vývoj způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem a jeho využití v dílech nejvýznamnějších skladatelů. Samostatná kapitola je věnována orchestrálním dílům Bohuslava Martinů a jeho způsobu práce s klavírem jako orchestrálním nástrojem. Detailněji jsou popsány symfonie Martinů s využitým orchestrálním partem klavíru. Závěrečná kapitola popisuje specifika profese orchestrálního hráče - klavíristy a požadavky, jež jsou s touto prací spojeny.
- KoncertBöhmová, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2007)Datum obhajoby: 2007-06-06
- M.P.MUSORGSKIJ - obrázky z výstavy: Srovnání klavírní a orchestrální verzeMilarová, Petra(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04Tato bakalářská práce je analýzou klavírního cyklu Obrázky z výstavy Modesta P. Musorgského. Popisuje okolnosti vzniku skladby a její inspirační zdroj - obrázky a náčrty výtvarníka a architekta Viktora Hartmanna. Zabývá se také srovnáním této původní verze s orchestrální verzí Maurice Ravela a analyzuje stylové odlišnosti obou autorů. Okrajově zmiňuje též instrumentace jiných autorů. Vlastní rozbor se detailně zabývá formou a charaktery jednotlivých skladeb a jejich srovnáním s Ravelovou orchestrální verzí. Toto srovnání zachycuje změny oproti původní verzi, tempové a dynamické odchylky, specifičnost instrumentace a její vliv na charakter a stylovost celého díla.
- Michal Monoszon Bakalářský koncertMonoszon, Michal(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2009-06-04
- PaměťBaranová, Markéta(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2006)Datum obhajoby: 2006-06-14Tato bakalářská práce se zabývá pamětí, jejími typy, procesy a funkcemi. Dále řeší otázku hudební paměti a práce pianisty s hudební pamětí.
- Petra Milarová Bakalářský koncertMilarová, Petra(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04
- Robert Schumann - Sonáta g moll Op. 22Zemenová, Hana(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04Tato práce se zaměřuje na Sonátu g moll Op.22 Roberta Schumanna. Největší pozornost je věnována analýze sonáty, jejím jednotlivým větám, zmíněny jsou také možné interpretační nesnáze, na které může klavírista narazit. Situace, která vládla v hudebním světě na počátku devatenáctého století je popsána v kapitole Schumann a sonáta, kde je letmo nastíněn vývoj sonátové formy před Schumannem. Faktografická data ze Schumannova života zde zmíněna nejsou, jejich základní znalost se předpokládá, čtenář si ji může případně doplnit z četné literatury. Práce je provázena grafy, které zobrazují formální strukturu jednotlivých vět, a notovými ukázkami s vyznačenými motivy, o kterých je aktuálně psáno.
- Veronika Hudečková: Bakalářský koncertHudečková, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-07
- Vývoj sonátové klavírní tvorby Ludwiga van BeethovenaMonoszon, Michal(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2009)Datum obhajoby: 2009-06-04Práce sleduje vývoj 32 sonát L.v.Beethovena v souvislostech jak jeho celkové tvorby, tak i v kontextu základních životních událostí. Mapuje každou sonátu zvlášť s přihlédnutím na formu, melodii, harmonii a techniku klavírní hry. Souhrnně tak prezentuje jeden z nejdůležitějších cyklů sonát klavírní literatury.
- W.A.Mozart: Klavírní koncert d-mol č.20, d-mol KV 466Fančovič, Peter(Akademie múzických umění v Praze. Hudební fakulta AMU, 2008)Datum obhajoby: 2008-06-11V tejto práci som sa pokúsil analyzovať Mozartov klavírny koncert d- moll na základe mojich doterajších poznatkov. V úvode sa zmieňujem o mojej motivácii k písaniu tejto práce. V prvej kapitole ide o malé nahliadnutie do Mozartovho života a hlavne o vplyvy z jeho detstva, ktoré boli pre jeho osobnosť dôležité. V druhej kapitole som načrtol prehľad Mozartových klavírnych koncertov. Pripojil som k nim niektoré poznámky ohľadne vzniku a zaujímavostí z hľadiska štruktúry, ale ide len o stručné poznámky a hlavne uvedenie do kapitoly tretej. Tá sa zaoberá priamo koncertom d - moll. Na začiatku je krátka stať o okolnostiach jeho vzniku a prvom uvedení a v ďalších štyroch podkapitolách som sa snažil o analýzu jednotlivých častí a popis problematiky kadencií. Štvrtá a piata kapitola sa zmieňujú dve zaujímavosti, ktoré sa týkajú koncertu - pedálovú pomôcku - nástroj, ktorý Mozart pravdepobone používal pri uvedení koncertu a basso continuo. V závere píšem o význame vernosti hudobného textu ako aj o možných dopadoch pri jeho nedostatku, či opačnému extrému interpretácie - nedostatku hľadania vlastnej tvorivosti pri hre. Na konci mojej práce uvádzam zoznam použitej literatúry.
- Život a stěžejní klavírní dílo Josefa SukaHudečková, Veronika(Akademie múzických umění v Praze. Hudební a taneční fakulta AMU, 2010)Datum obhajoby: 2010-06-07Jak už vyplývá z názvu mé bakalářské práce, mým cílem bylo zpracovat stěžejní klavírní tvorbu Josefa suka. Snažila jsem se o jakýsi věcný a pokud možno zajímavý vhled do jeho klavírního díla. Koncepčně jsem svou práci rozdělila do dvou velkých oddílů. Jelikož mě v elice zaujal život Josefa suka, ať už v souvislosti s jeho studii na pražské konzervatoři, činností Českého kvarteta, či blízkým vztahem k Antonínu Dvořákovi, soustředila jsem se v prvním oddílu na jeho detailnější přehled. V druhém potom pojednávám o jeho zásadních klavírních skladbách, především cyklech. Částečně se opětovně vracím k některým jeho životním etapám, s nimiž uvedená díla nějak souvisejí. V závěru se snažím shrnout zpracované poznatky a zároveň i cíle, ke kterým má práce a snaha směřovala.