Katedra skladby / Department of Composition
Permanentní URI pro tuto komunitu
Procházet
Procházet Katedra skladby / Department of Composition podle oponent "KLUSÁK, Martin"
Nyní se zobrazuje 1 - 2 z 2
Výsledků na stránku
Možnosti řazení
- Grafická partitura a konvenční notový zápisHorváth, Tobiáš(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2024)Datum obhajoby: 2024-09-13Tato bakalářská práce se zabývá převoditelností grafických partitur do konvenčního typu notového zápisu na příkladu vybraných děl Milana Adamčiaka a Milana Grygara. První část práce definuje grafické partitury a zkoumá koncept Otevřeného díla podle Umberta Eca, roli interpreta, otázky autorství a dobového kontextu, stejně jako teoretické principy Johna Cage. Dále autor práce ve zkratce popisuje historii a rozvoj grafických partitur v Československu. Ve druhé části je zhruba nastíněna osobnost a dílo Milana Adamčiaka. Následně jsou zde analyzovány a popsány možnosti převodu do konvenčního typu notace grafických partitur skladby Rondo (Kvartet pre Ľudovíta Fullu) a Rytmikana I. s důrazem na jejich realizace Janem Jiruchou a Petrem Wajsarem. Následuje třetí část, která se zaměřuje na grafické partitury Milana Grygara včetně jeho Lineární partitury a Modré partitury, analyzovaných prostřednictvím realizací Petra Kofroně a Kamila Doležala. Cílem práce je zkoumat možnosti a limity převoditelnosti grafických partitur do konvenčního typu notace, přičemž se autor zaměřuje na specifické interpretace vybraných děl a jejich kontext. Závěr práce zdůrazňuje jedinečnost grafických partitur a jejich otevřenost, která je klíčová pro jejich interpretaci.
- Virtuální prostor jako součást interaktivní hudební kompoziceRösner, Jan(Akademie múzických umění v Praze.Hudební a taneční fakulta, 2023)Datum obhajoby: 2023-09-14Diplomová práce se zaměřuje na experimentální využití generativní hudby ve videohrách. Popisuje koncepty pro generování hudby v reálném čase na základě analýzy obrazu videohry. Příprava na práci zahrnovala dvouletý projekt, který měl za cíl vytvořit experimentální počítačovou hru s generativní hudbou založenou na analýze obrazu. I když se nepodařilo dosáhnout plně funkčního stavu projektu, experiment přinesl částečné poznatky, které jsou diskutovány a reflektovány v práci. Získané poznatky z experimentu slouží jako inspirace pro další vývoj a implementaci tohoto konceptu. Práce se soustředí také na specifika videoherní hudby a provádí srovnání s hudbou filmovou. Podrobněji popisuje technologické aspekty videoherní hudby relevantní pro projekt. Dále se zaměřuje na obecnou problematiku generativní hudby ve videohrách.