Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/162

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "CÍSAŘ, Jan"

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Co nás učí maska? : Interpretace hereckých a diváckých zkušeností
    Kobrlová, Marie
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Práce chce odpovědět na otázku, co nás učí maska. Popisuje a interpretuje herecké a divácké zkušenosti s různými typy masek a ukazuje, v čem byly pro herce i diváka poučné. V první části vysvětluje pojmy maska a učení. Ve druhé popisuje zkušenost s neutrální maskou a principy práce s ní. Třetí část je o setkání s definovanou (ne-neutrální) maskou: líčí zkušenost s groteskní maskou při přípravě kolektivní autorské prezentace scén z Büchnerova Vojcka a užití hlavových masek v britské dokumentární inscenaci A Brave Face. V závěru se zamýšlí nad užíváním masky v současném západním divadle a vlivem masky na zdivadelnění divadla.
  • Divadelní výprava? Jevištní výtvarnictví ? Scénografie? porovnání teoretického vnímání scénograf ie v dílech Otakara Zicha a Růženy Vackové
    Vöröšová, Markéta
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-01-16
    Tato práce se zaměřuje na porovnání teoretického vnímání scénografie v dílech českých estetiků Otakara Zicha a Růženy Vackové. Celé srovnání je začleněno do kontextu české moderní scénografie. Na vybraných nejvýznamnějších inscenacích lez také ukázat nové tendence, jež se v divadelní historii u nás objevují. Uznala jsem za důležité připomenout si divadelní tvůrce a jejich díla, na nichž se právě názory Zicha a Vackové na pojetí divadla formovaly. Vzhledem k tomu, jakými všestrannými osobnostmi Otakar Zich a Růžena Vacková byly, se musím v bakalářské práci zmínit alespoň okrajově o všech oblastech jejich působení. Pokusím se shrnout jejich profesní dráhu a vliv na následovníky ? bez opomenutí jejich životních osudů. U osobnosti Otakara Zicha se věnuju významu jeho nejpodstatnější práce Estetiky dramatického umění. Také se pokouším shrnout osobnost Růženy Vackové a okolnosti vzniku díla Výtvarný projev v dramatickém umění. Jedná se o kompilační dílo, v němž se snažím představit dva pohledy na výtvarnou složku v divadle. Porovnávám jejich používanou terminologii, stejně jako se pokouším přiblížit jednotlivé scénografické aspekty, které Vacková ze svého předchůdce a učitele rozvinula, nebo proti kterým se naopak vyhranila. Svou pozornost jsem zaměřila také na otázky možné podoby scénografie, spojení scénografie s výtvarným uměním a architekturou, jak si daní autoři představovali ideální scénu, jakou váhu přikládali scénickým poznámkám, stejně jako otázky světla, kostýmu, masky, scénických předmětů? Tato bakalářská práce poskytuje pouze odrazový můstek pro další hlubší zkoumání. Nabízí se možnost jít do větších podrobností, stejně jako rozšířit náhled o další představitele české divadelní teorie a jejich pojetí scénografie. Snad se mi v budoucnu podaří obsáhnout dané téma ve své celistvosti až do dnešních dnů.
  • Falešná kočička na cestě za štěstím /sentimentální veselohry dvacátých let/.
    Slouková, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-11
    Pohled na sentimentální veselohry dvacátých let a jejich hrdinky. Pokračování stereotypů do dneška.
  • O loutkách a neloutkách
    Stárková, Jana
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-06
    Tato bakalářská práce zkoumá pojem „loutka“ v současném divadle nepsychofyzického herectví. Vychází přitom předně z české divadelní teorie a pracuje hlavně s termíny jevištní postava, dramatická osoba a následně s pojmem integrovaný herecký komponent loutkového divadla. Pro tuto bakalářskou práci je zásadní dělení na figurativní a nefigurativní loutky podle definice prof. Jaroslava Etlíka. Výchozím podnětem ke vzniku této bakalářské práce byla účast na kolokviu při příležitosti přehlídky Přelet nad loutkářským hnízdem, článek z roku 1999 s názvem Hledání souvislostí: Co je to loutka? v časopise Loutkář a všeobecné nejasnosti kolem problematiky.
  • Obraz a slovo, v divadle zvlášť
    Neznal, Vít
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2010)
    Datum obhajoby: 2010-09-06
    Bakalářská práce s názvem Obraz a slovo, v divadle zvlášť se zabývá fenoménem obrazu a slova jako základních konstitutivních složek divadelního díla. Zároveň autor reflektuje a interpretuje jejich fundamentální úlohu v umění obecně. Vychází přitom hlavně z teorie sémioticko-strukturální školy, přičemž se snaží i o konfrontaci s hermeneutikou. Cílem práce je definovat obraz a slovo nejen z pohledu noetického divadla usilujícího o znak, ale hlavně poukázat na jejich tendenci realizovat se v rámci ontologického principu v divadle. Ačkoliv obraz a slovo procházejí v umělecké oblasti značnou proměnou, pokouší se autor prokázat, že divadlo ve své performativitě nemůže obraz a v důsledku ani slovo postrádat. Primárním východiskem mu je přitom recepce obrazu a slova v jejich procesualitě vycházející z povahy časovosti divadelního umění.
  • Proměna hrdiny v dramatických textech Václava Havla
    Kubák, Ivo Kristián
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2008)
    Datum obhajoby: 2008-06-26
    Práce se na pokouší postihnout proměnu hlavního hrdiny ve stěžejních hrách Václava Havla z let 1963?1985: Audience, Largo desolato, Pokoušení, Protest, Vernisáž, Vyrozumění, Zahradní slavnost a Ztížená možnost soustředění. V úvodu je přesně vymezeno pole zkoumání a jeho metodika, přičemž za základní hledisko je stanoven literárněvědný a dramaturgický rozbor, a s ohledem na chybějící jednoznačnou definici hlavního hrdiny je zde popsán klíč k jeho výběru. V rámci analýzy jednotlivých her vždy nejprve podrobně zpracovává příběh hlavního hrdiny, a poté zevrubně rozebírá hlavní dramatickou postavu jako fiktivní literární subjekt. Závěr plynoucí ze zjištěných faktů konstatuje, že proměna postav je spojitý proces, ovšem nikoliv pouze absorpční, ale spíše pozvolně ontogenetický.