Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/162

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "ETLÍK, Jaroslav"

Nyní se zobrazuje 1 - 11 z 11
  • Čechovův Racek v Národním a Dejvickém divadle
    Loužný, Tomáš
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2015)
    Datum obhajoby: 2015-09-07
    Tato bakalářská práce si klade za cíl popis a analýzu dvou divadelních inscenací hry Racek od Antona Pavloviče Čechova. Snaží se najít podobnosti a rozdíly v režijní koncepci Michala Vajdičky (Dejvické divadlo) a Michala Dočekala (Národní divadlo), a to zejména s důrazem na interpretaci vybraných postav. Během samotné analýzy vedle sebe klade rozdílná řešení konkrétních situací a dochází k dílčím závěrům, které jsou shrnuty v závěru práce. Výsledným poznatkem je, že ač se způsob režie liší, akcentují oba režiséři téměř shodná témata.
  • Corrida de toros: Hra, sport, rituál nebo divadlo?
    Raiterová, Eliška
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-13
    Bakalářská práce Corrida de toros: hra, sport, rituál nebo divadlo? se zabývá španělskou tradicí býčích zápasů. Tento fenomén se pokouší nahlédnout na základě konceptů Performančních studií Richarda Schechnera. V první části práce autorka poukazuje na styčné body koridy s hrou, se sportem, s rituálem, s uměním a s divadlem a pokouší se pomocí těchto analogií jev uchopit a přiblížit. V druhé části práce vychází z vlastní divácké zkušenosti a výpovědí obyvatel Španělska a vymezuje polohu corridy de toros na Schechnerově performančním kontinuu. Díky konceptu performančního kontinua můžeme pozorovat proměnlivost fenoménu koridy při pohledu z odlišných perspektiv a uvažovat šířeji o hranicích mezi různými lidskými aktivitami.
  • Divadlo-cesta, divák v pohybu
    Malá, Zuzana
    (Akademie múzických umění v Praze. Divadelní fakulta AMU, 2007)
    Datum obhajoby: 2007-09-11
    Náplní práce "Divadlo-cesta, divák v pohybu" je obecný vstup do tématu projektů, při kterých se obecenstvo pohybuje pěší chůzí. Zaměřuji se na jejich sociální stránku a na proměny v povaze a významu divadelního představení, které divácký pohyb využívá. Zajímá mě představení jako událost umístěná v konkrétním čase a lokaci, jejíž významotvornou složkou jsou i paradivadelní aspekty. Snažím se vycházet hlavně z praktické zkušenosti, divácké i tvůrčí. Jako předpoklad divadla-cesty beru aktivovaného diváka, na kterého se kladou nároky a který přistupuje na pozměněné divadelní konvence. Zabývám se divadelní manipulací a prostorovými vztahy mezi účastníky divadelní události. Centrálním bodem práce je pak divák v situaci.
  • Dramaturgie site specific divadla
    Svobodová, Veronika
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    V této bakalářské práci se snažím o základní charakteristiku pojmu „site specific divadlo“, jeho stručný historický kontext a vymezení rozdílů mezi ním a tzv. divadlem v netradičních prostorech na příkladu dvou inscenací spolku Pomezí. Dále se věnuji dramaturgickému propojení místa, kde se divadelní představení odehrává a socio-ekonomickým přesahům uměleckého díla v netradičních prostorech. Stěžejní část této práce je představení a porovnání několika projektů site specific a divadla v netradičních prostorech, které se uskutečnily v Ostravě. Jsou to především letní plenérové inscenace Staré Arény v režii Pavla Gejguše a jeho adaptace Tita Andronica do ostravské tržnice. Dalšími projekty jsou inscenace v architektonických památkách, tedy projekt Divadla Petra Bezruče Hotel Bezruč?!, a taneční projekty uskupení MOVE Dance Company. V závěru bych ráda reflektovala přesah zmíněných inscenací a zda vedly k dalšímu zájmu o prostor či nikoli.
  • Odebráno
  • Dva apely z Dlouhé
    Voska, Vojtěch
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2024)
    Datum obhajoby: 2024-09-16
    Práce se zabývá srovnáním dvou inscenací Divadla v Dlouhé, kterými jsou Hovory na útěku (2016) v režii Jana Borny a Miroslava Hanuše a V džungli měst (2023) v režii Davida Šiktance. Jedná se nikoli o srovnání dvou komplexních analýz, ale konkrétních aspektů obou děl - dramaturgického a tematického zakotvení, vizuálního komponentu a hudebního subkomponentu. Pozornost je věnována také kritickým ohlasům na obě inscenace. Metodologie práce je zejména v první části postavena na orálněhistorickém přístupu, používána je však rovněž odborná literatura, texty v oborových i nedivadelních (a to tištěných i elektronických) periodikách a také audiovizuální zdroje. Hlavní teoretickou oporou této práce jsou texty divadelního režiséra a teoretika Jana Grossmana a dále například Jaroslava Etlíka, Edwarda Bullougha nebo Bruce McConachieho.
  • Kýč a divadlo
    Haplová, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2014)
    Datum obhajoby: 2014-09-04
    Tato bakalářská práce si klade za cíl pokusit se identifikovat kýč v divadelní inscenaci na základě principů, kterými se obecně kýč od umění odlišuje, a ukázat, jakými prostředky je možné kýč v divadelní inscenaci tematizovat. V teoretické části práce čerpá především z knihy Umění a kýč Tomáše Kulky a z textů Jana Mukařovského, Umberta Eca, Milana Kundery, Ludwiga Giesze, Matei Calinescu, Václava Černého atd. Teoretický základ by měl být využit k analýze Buchet a bohyní režiséra Jana Friče a Dvaceti tisíci stránek režisérky Zuzany Burianové, v obojím případě absolventských inscenací posluchačů Katedry činoherního divadla DAMU uváděných v divadle DISK. Hlavní přínos práce spočívá ve snaze soustředit pozornost na projevy a reflexi kýče v tvorbě nejmladších divadelních osobností a konfrontovat obecně estetickou teorii s reálnými divadelními inscenacemi. Základními zdroji informací pro analýzu jmenovaných inscenací byla jednotlivá představení a jejich videozáznamy, dále původní český text hry Buchty a bohyně Petra Kolečka a inscenační verze textu hry Dvacet tisíc stránek Lukase Bärfusse v českém překladu Magdaleny Štulcové s úpravami Heleny Kebrtové a Zuzany Burianové.
  • Persony: inspirace filmy Ingmara Bergmana v inscenaci Divadla Na zábradlí
    Linhart, Marek
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-14
    Bakalářská práce zkoumá inscenaci Persony uvedenou v roce 2018 Divadlem Na zábradlí v režii Jana Mikuláška. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o divadelní adaptaci filmového díla, autor nejprve stručně nastiňuje souvislosti tohoto fenoménu, jehož počátek a rozvoj v českém prostředí datujeme zhruba do 90. let 20. století. Dále autor přibližuje, v rámci historického kontextu, příchod nového vedení a nové poetiky do Divadla Na zábradlí v roce 2013 a režisérský přístup Jana Mikuláška v souvislosti s předchozí tvorbou. Značnou část práce představuje samotná analýza inscenace Persony, jenž je jakousi koláží inspirovanou a motivovanou několika filmy významného švédského režiséra Ingmara Bergmana. V poslední kapitole autor stručně, a kvůli omezeným zdrojům spíše na základě hypotézy, přibližuje autorsko-právní problémy, které v souvislosti s uvedením inscenace nastaly, přičemž sleduje následnou proměnou inscenace. Práce ukazuje, že i přes odlišný typ komunikačního média, s nímž souvisí i rozdílný typ diváckého vnímání a čtení, je možné v dané inscenaci hledat souvislosti a inspiraci s proslulou, a mnohdy povědomě známou, filmovou předlohou.
  • Případová studie inscenace 30 dní: Rozbor interakčních procesů
    Malinová, Magdalena
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-13
    Práce s názvem „Případová studie inscenace 30 DNÍ, rozbor interakčních procesů“ vzniká za účelem důkladné analýzy interaktivních a participativních prvků inscenace 30 DNÍ. Cílem této práce je reflektovat jednotlivé situace z uvedených představení, přičemž středem zájmu je vztah mezi hercem a divákem. Práce nejprve popisuje principy a pravidla, kterými se tvůrci v inscenaci snaží docílit akcentované angažovanosti diváků. Samotný průběh proběhlých uvedení a konkrétní interakční procesy pak reflektuje prismatem teorie hry. Analýza se také zaměřuje na sociologický přesah divadla, pracuje s Goffmanovou Teorií rámování, kterou prostřednictvím různých autorů aplikuje na divadelní prostředí. Autorka práce se rozhodla postupovat kvalitativně výzkumnou metodou, v níž (často v první osobě) reflektuje svoji hereckou a tvůrčí zkušenost z výše uvedené inscenace. Dále se ji snaží obohatit o teoretické zohlednění zaměřující se na stoupající fenomén participativních a interaktivních divadelních směrů. Práce poukazuje na podstatnost praktického výzkumu, který může rozšířit dosah a komplexnost konkrétní divadelní inscenace. Svými poznatky přispívá k provázání stále poněkud oddělované divadelní teorie a praxe.
  • Teorie v Bergsonově eseji Smích a její aplikovatelnost na absurdní drama
    Joslová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Tato práce se zabývá Bergsonovou esejí Smích a její možnou aplikací na absurdní drama. Autorka staví svůj výklad na kontrastu klasicistního typu komedie s moderním divadelním žánrem. Zkoumáním této látky dospěje i k základnímu rozdílu mezi tragédií, komedií a absurdním dramatem.
  • Tvůrce a divák mezi texty: Divadlo a intertextualita
    Smolíková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2023)
    Datum obhajoby: 2023-09-18
    Práce se zabývá teoriemi intertextuality a jejich využitím v přemýšlení o divadle. Jejím cílem je tyto teorie představit, vztáhnout k divadlu a dále sledovat různé typy intertextuality a odkazů, s nimiž pracují divadelní tvůrci. Je rozdělena na tři kapitoly, první z nich je teoretická a vykládá pojem intertextuality a vybrané teorie. Problematiku, kterou se zabývají, zároveň aplikuje na divadlo. Následně se zabývá vztahem divadla a literárního textu. Druhou část práce tvoří analýza inscenace Tajemství, šílenství, podivnost, láska (Ženy Boženy Němcové) Jakuba Čermáka z Horáckého divadla v Jihlavě. V této analýze jsou využity některé z vyložených pojmů a práce se zaměřuje na intertextuální vztahy, které jsou v inscenaci přítomné, na způsob, jakým se inscenace vztahuje k textům, ze kterých vychází, a k osobě Boženy Němcové. Dále identifikuje různé odkazy, s nimiž tvůrci v inscenaci pracují. Třetí kapitola představuje další směry, kterými je možné intertextualitu v divadle zkoumat. Práce tak předkládá perspektivu, která formuluje, do jakých různých vztahů jsou inscenace vevázány a navrhuje možnosti dalšího zkoumání intertextuality v divadle.