Bakalářské práce / Bachelor's theses

Permanentní URI pro tuto kolekci

http://hdl.handle.net/10318/162

Procházet

Procházet Bakalářské práce / Bachelor's theses podle oponent "KYSELOVÁ, Eva"

Nyní se zobrazuje 1 - 8 z 8
  • Analýza vztahu Ivana a čerta v inscenacích Bratrů Karamazových v režii Lukáše Hlavici a Vladimíra Morávka.
    Sedláková, Barbora
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2021)
    Datum obhajoby: 2021-09-13
    Bakalářská práce se zabývá analýzou vztahu mezi postavami Ivana Karamazova a jeho halucinace v podobě čerta v inscenacích Dostojevského Bratrů Karamazových. Pro analýzu zvolila autorka inscenaci Dejvického divadla v režii Lukáše Hlavici a inscenaci Divadla Husa na provázku v režii Vladimíra Morávka. Za pomoci poznatků z odborné literatury a záznamů divadelních představení obou inscenací se zaměřuje na konkrétní popis divadelních situací a jejich následný rozbor a interpretaci s ohledem na zvolené téma. Práce se zároveň snaží popsat odlišné přístupy, s nimiž každý z režisérů k tvorbě dvojnického vztahu ve své inscenaci přistupoval, a porovnat je. Hlavicova inscenace staví vztah Ivana a jeho čerta na hře a přetvářce. Čert–lokaj si s Ivanem pohrává, nechává ho si myslet, že jejich síly jsou vyrovnané. Ivan je díky tomu schopen vést s čertem dialog. Naproti tomu Morávek dává čertu podobu odporného plaza, který nahání Ivanovi hrůzu do té míry, že Ivan téměř není schopen s ním komunikovat. Navíc se v inscenaci daleko více rozehrává Ivanovo šílenství, neboť Morávek nechává na scéně ožít některé Ivanovy představy a strachy.
  • Charakteristika režijního stylu Davida Drábka na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací
    Šafářová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2017)
    Datum obhajoby: 2017-09-06
    Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací některých výrazných rysů režijního stylu českého dramatika, dramaturga a režiséra Davida Drábka. Děje se tak na příkladech jeho tří shakespearovských inscenací Macbeth, Richard III. a Romeo a Julie, které režíroval v hradeckém Klicperově divadle – poslední dvě již na postu uměleckého šéfa souboru. Úvodní část práce obsahuje stručnou biografii tohoto tvůrce a jeho zasazení do kontextu českého divadla, a to jak z hlediska jeho dramat, tak režií. Následuje analýza a interpretace jednotlivých složek oněch tří inscenací. Závěrečnou část práce tvoří shrnutí signifikantních rysů těchto Drábkových režií a resumé celého textu. Na konci práce se nacházejí dvě přílohy, z nichž jedna obsahuje soupis všech inscenací, které Drábek zrežíroval v Klicperově divadle, a druhou tvoří vybrané fotografie ze tří analyzovaných inscenací.
  • Hra Franka Wedekinda"Probuzení jara" na českých jevištích
    Macáková, Karolína
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2013)
    Datum obhajoby: 2013-09-04
    Tato bakalářská práce se zabývá tvorbou německého dramatika Franka Wedekinda, především jeho v pořadí druhou hrou Frühlings Erwachen (Probuzení jara). Provádí stručný exkurz do historie inscenování hry na českých jevištích. Na základě zapůjčených záznamů a dobových kritik podrobněji analyzuje dvě poslední české inscenace - inscenaci divadla Disk z roku 2007 a inscenaci Komorní scény Aréna z roku 2008. Bakalářská práce zmiňuje také historický kontext tvorby autora a témata obsažená v jeho ostatních hrách - Lulu (Lulu), Die junge Welt (Mladý svět) a Franziska (Franziska). Snaží se nalézt témata charakteristická pro autora a zabývat se jejich aktuálností či inscenačními možnostmi v současném divadle.
  • Monodramatické texty v režii Kamily Polívkové ve Studiu Hrdinů
    Kalusová, Adéla
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2019)
    Datum obhajoby: 2019-09-09
    Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat režijní styl Kamily Polívkové na základě rozboru tří inscenací: Den opričnika, Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny a Skugga Baldur, které režisérka inscenovala v pražském Studiu Hrdinů. Práce se snaží ukázat znaky typické pro režii Kamily Polívkové a popisuje celkovou režijní práci Polívkové ve Studiu Hrdinů. Následně se v bakalářské práci zamýšlím nad tím, co přináší inscenování monodramatických textů a jak přítomnost jednoho herce na jevišti ovlivňuje diváckou pozornost. Zdrojem informací pro tuto práci jsou především záznamy inscenací, rozhovory s režisérkou, odborná literatura a v neposlední řadě mé vlastní divácké zkušenosti ze zhlédnutých inscenací Kamily Polívkové.
  • Od zábavy k tragédii: proměny dramatického proverbu Alfreda de Musseta
    Kosáková, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2016)
    Datum obhajoby: 2016-06-15
    Bakalářská práce s názvem Od zábavy k tragédii: proměny dramatického proverbu Alfreda de Musset sleduje tvůrčí linii dramatických proverbů Alfreda de Musset a zařazuje ji nejen do umělecké a společensko-politické situace autorovy doby, ale také do širšího kontextu vývoje žánru, který má svůj počátek v salónních improvizacích sedmnáctého století. Na pozadí tradice tohoto žánru poté autorka diplomové práce blíže analyzuje Mussetovu dramatickou tvorbu a vyděluje z ní hru S láskou nejsou žádné žerty, jež nese současně znaky náležitostí žánru proverbu i tehdejších romantických tendencí. Propojením induktivní metody a vlastní interpretace hry poté pojmenovává hlavní témata a kvality hry a její scénický potenciál dokazuje také tuzemským inscenačním i překladatelským zájmem. Závěrem nabízí další možnost zkoumání dramatického proverbu, který pronikal i do dalších evropských kultur.
  • Pět sezón Studia Hrdinů: pokus o portrét nového pražského divadla
    Mášová, Anna
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-06-13
    Tato bakalářská práce se pokouší nastínit portrét pražského divadla Studio Hrdinů v jeho prvních pěti sezónách fungování mezi lety 2012 a 2017. Práce nejprve objasní vznik samotného divadla a chronologicky zreflektuje vývoj a události sledovaných divadelních sezón. Poté se podrobněji zaměří na jednotlivé významné a výrazné složky samotného divadla, které samostatně charakterizuje a postupně tak dovytvoří základní portrét Studia Hrdinů.
  • Racek Otomara Krejči v Národním divadle (1960) a v Divadle za branou (1972)
    Stejskalová, Tereza
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2020)
    Datum obhajoby: 2020-09-14
    Cílem bakalářské práce je zpracovat analýzy dvou inscenací Racka Otomara Krejči, které inscenoval ve dvou odlišných divadlech a jejichž uvedení dělilo dvanáct let. Předmětem mého zkoumání je především Krejčův přístup k Čechovově hře a proměna jeho práce s herci. Samotné analýzy se věnují scénografii, režisérské práci a herectví a rozebírají názory recenzentů. Bakalářská práce se dále zabývá vlivy a okolnostmi, které měly dopad na konečný výsledek inscenací. Následná komparace vyhodnocuje jednotlivá témata a motivy, které se v Krejčových inscenacích objevily, srovnává režijní přístup a scénografická řešení Josefa Svobody.
  • Tvůrci židovského původu v českém divadle 20. století
    Škrlantová, Alice
    (Akademie múzických umění v Praze.Divadelní fakulta, 2018)
    Datum obhajoby: 2018-09-06
    Bakalářská práce Tvůrci židovského původu v českém divadle 20. století dokumentuje vývoj vnímání židovské identity ve 20. století na životních osudech a příkladech tvorby vybraných českých tvůrců židovského původu. Tyto osobnosti autorka zasazuje do daného kulturně-historického kontextu, který jejich přístup k židovství ovlivnil. Nejvíce prostoru je z vybraných tvůrců věnováno Františku Langerovi, Ludvíku Aškenázymu, Arnoštu Goldflamovi a Karolu Sidonovi. Analýza vybraných dramat autorů odhaluje židovské motivy a motivy spojené s hledáním identity daného autora. Zároveň tito čtyři dramatici v úhrnu vytvářejí model názorové různorodosti české židovské společnosti. Práce ukazuje, že toto názorové rozložení se v určitých obměnách v průběhu 20. století opakuje.